Účast J. Rusnoka, guvernéra ČNB v pořadu Otázky Václava Moravce
Václav Moravec (ČT1 22. 5. 2022, pořad Otázky Václava Moravce)
Guvernér Jiří Rusnok v debatě Otázky Václava Moravce o aktuální ekonomické situaci, vysoké inflaci, fenoménu inflačních očekávání a dalším výhledu pro úrokové sazby ČNB. Dalšími hosty byli ekonomická analytička a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská a předseda ČMKOS Josef Středula.
Vybrané citace
K úrokovým sazbám
Pro červnové jednání budeme mít aktualizaci posledních dat. Ta ukáže, jestli se spíše bohužel potvrzuje ta stávající prognóza, což by znamenalo za jinak stejných okolností spíše zvýšit dále sazby.
Pokud bychom viděli nějaký velký zlom na našem horizontu za rok, rok a půl – např. rozpadající se poptávku, růst nezaměstnanosti - určitě bychom to museli vzít v potaz.
Ale pokud by se potvrzovala spíše ta stávající prognóza, tak si myslím, že ta pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb (na jednání 22. června) je vysoká.
K inflačním očekáváním
Obecně to v ekonomice cítíme a to je jeden z důvodů, proč také musíme bohužel tlačit úrokovými sazbami proti inflačním očekáváním - aby si někdo nemyslel, že to tady bude natrvalo. Pokud s tím začneme žít, by bylo to zhoubné, to nemůžeme dovolit.
Inflační očekávání je věc, která není materiální, nedá se uchopit úplně přesně, je to trochu o pocitu. Zjišťování pocitů je složitá disciplína, takže těžko na to použít nějaké exaktní metody, ale rozhodně známe tu mechaniku a dynamiku tohoto fenoménu, a proto na ní reagujeme mimo jiné zvyšujícími se úrokovými sazbami. Protože to je věc, která je teoreticky prokázána, ale i empiricky mnohokrát vyzkoušena.
Jakmile se ta inflační očekávání bohužel uvolnila - už se to asi stalo významně, to cítíme - tak všichni účastníci výrobních obchodních řetězců mají tendenci automaticky zabudovat do své ceny nějaké zvýšené vstupy, a to často i anticipované. Ještě to ani nedopadlo do jejich ekonomiky, ale oni už to tam raději dávají, protože pokud jsou schopni to prodat, tak si vlastně vytváří určitou rezervu na tu nejistou dobu.
K výhledu inflace a ekonomiky
Dnes je to všechno hra čísel, protože žijeme tak v obrovské nejistotě, že stačí nějaký výkyv, například nějaké klíčové komodity. Ale ano, očekáváme postupný pokles inflace z 15 % někam k 10 %.
Já se obávám, že teď v následujícím čtvrtletí, možná i dvou po sobě můžeme zaznamenat buď nulový, nebo i mírně záporný růst. A inflace vysoká je a bohužel s námi vysoká bude i v roce příštím, byť by měla být výrazně nižší než letos. Ty odhady jsou na příští rok 5-7 % v průměru.
Pokud to takto budeme hodnotit, tak samozřejmě něco jako stagflace tady je. Ale není to ta stagflace, kterou si přečteme v učebnicích. To byly doby, kdy bylo 20 % nezaměstnaných a ekonomiky skutečně bojovaly s poptávkou, která byla strašlivě podseknutá.
Tady zažíváme zvláštní situaci: poptávka neubývá. Začíná samozřejmě někde vynuceně ubývat třeba v retailu, protože lidé mají obrovské výdaje se základními potřebami, ale například v průmyslovém světě nevidíme nějaké dramatické ochlazování poptávky. Nevidíme ani žádný dramatický tlak na růst nezaměstnanosti. Dokonce někde spíš přetrvává to napětí, že je nedostatek pracovních sil. Takže je to zvláštní svět. Ale ano, v tomto technickém slova smyslu můžeme mluvit o nějaké stagflaci.
Ten příští rok už by měl být ekonomicky podstatně lepší. My bychom si měli to špatné odbýt do konce roku. Všechny prognózy na příští rok jsou optimističtější, i ta naše, pokud jde o ekonomický růst.
Vláda by měla u každého svého rozhodování přemýšlet o tom, jak svým působením v tuto velmi složitou dobu pomůže zmírnit dopady a provést nás tím slzavým údolím.
K intervencím
My jsme se nepustili do intervencí proti nikomu. My jsme reagovali na výkyv trhu, který považujeme za neadekvátní, nefundamentální. Samozřejmě je to nějaká reakce trhu na překvapivou personální změnu.
Souhlasím s úkolem cenové stability, resp. péče o ni. Když se podíváte na vývoj kurzu koruny, my jsme stabilitu zajistili. Koruna je v podstatě stabilní od té doby, co odezněl kurzový závazek. A našla si nějakou svoji hladinu.
A určitě budeme na to velmi citlivě reagovat zvláště v této době. Ta debata o tom, jak hodně používat devizové rezervy jako nástroj - a vůbec nastavení měnové politiky dlouhodoběji - ta je komplikovanější. Tam samozřejmě určitě zůstaneme u úrokových sazeb jako hlavního nástroje. Ale to je spolu také propojeno.
K obměně bankovní rady ČNB
Nevím, kdo budou další členové bankovní rady po 1. červenci. Na druhou stranu jsem optimista v tom, že věřím, že ta instituce je velmi robustní a naštěstí nerozhoduje monokraticky. Skutečně musí pro všechno hlasovat většina ze sedmi členů, a to pro cokoliv. Pro jakékoliv důležitější rozhodnutí je tato většina potřebná, takže já bych to neviděl tak černě a dramaticky.
Ale ta odpovědnost je obrovská. Každý, kdo tam bude sedět a bude rozhodovat o věcech důležitých, a těch je řada, si musí být té odpovědnosti vědom. Výhoda je to, že je jasně dáno, co má centrální banka dělat. Na to je zákon. V něm je napsáno, jaké má ČNB cíle a úkoly, jaké má k tomu používat prostředky. A také existuje ještě standard, který vytváří trh a svět centrálních bank v demokratických zemích s liberální tržní ekonomikou a nelze se podle mě od toho odpoutat.