Martina Mašková (ČRo Plus 14. 6. 2019 )
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
Posílení eura, to je téma kvůli kterému v noci nespíme. Tak začal své dnešní ranní vystoupení před novináři šéf euro-skupiny Mario Centeno. Ministři financí Evropské unie totiž měli až do brzkého rána noční schůzku. Hledali a zatím nenašli shodu na novém nástroji, který by měl posílit výkonnost evropských ekonomik. Rozhodnutí o tom, odkud bude financován, tak zůstane na premiérech, na summitu, který proběhne příští týden. V principu můžeme říct, že se chystá prohloubení měnové unie. Mým hostem je teď Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Dobrý den.
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
Dobrý den.
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, jak se díváte vy na to, že by eurozóna případně měla svého ministra financí, ba dokonce oddělený rozpočet, jak o tom uvažuje Francie?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
Myslím, že to není nic nového. O těchto záměrech se mluví už mnoho let. V podstatě Francie skutečně patří k těm zemím, které tuto iniciativu asi nejvíc tlačí. Nicméně, ten pokrok je zatím v tomto směru minimální, takže těžko něco hodnotit, protože neznáme žádné detaily. Zatím byl dohodnut obecný rámec, že by eurozóna měla směřovat k nějakým zvláštním nástrojům, které by byly pro ni funkční, ale zatím se vůbec nepokročilo v tom, z jakých peněz by se ten rozpočet naplnil, jakého rozsahu by byl. Je předběžné to hodnotit.
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
Rozumím, ale přece jen si říkám, že vy jako guvernéři centrálních bank budete mít o něco přesnější a bližší informace, než máme my z vnějšku, my laici. Pokud by skutečně směřoval tento trend k tomu, že by eurozóna měla svého vlastního ministra financí, případně dokonce oddělený rozpočet, co by to znamenalo pro českou měnu?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
Já myslím, že by to v zásadě nic neznamenalo. Rozpočet Evropské unie jako celku je vlastně z hlediska velikosti eurozóny jako ekonomiky naprosto minimální. Dosah je asi jedno, možná někdy byl do dvou procent HDP celé Evropské unie, kdežto rozpočty normálních zemí jsou někde kolem 40-50 procent HDP. Takže, stále je to obrovský nepoměr. A samozřejmě každá měna je nějakým způsobem svázána s tím, jak funguje rozpočtová politika v dané zemi. Proto to eurozóna nahrazuje různými kritérii a pravidly, která by měla nutit země, aby se i rozpočtově chovaly zodpovědně. To se zatím daří jenom částečně, proto je ten tlak na rozšiřování nástrojů, a jakési posilování té chybějící fiskální rozpočtové nohy eurozóny. Ale jak už jsem říkal, je to úplně na začátku a myslím si, že ještě mnoho let bude trvat, jestli se to vůbec někam posune, protože je to nesmírně složité zejména politicky. Evropská unie zatím nedospěla do fáze, kdy by národní státy měly větší ochotu se více dělit o své daně. Myslím, že zatím jsou ty věci spíš symbolické a pro českou měnu to nic nemění.
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
Jak vážným problémem pro nás ostatní v Evropské unii je zadlužená Itálie?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
To je vážný problém, protože se jedná o třetí největší ekonomiku Evropské unie. A samozřejmě italské problémy jsou velké. Jejich dluh je 130 procent HDP, možná i více. Ale, co je ještě horší, je to, že v Itálii je dnes politická atmosféra a garnitura, která říká, že Itálie nebude respektovat ona pravidla, která jsem zmínil pro rozpočtové chování členské země eurozóny, nebo je bude respektovat velmi volně. A to je ten největší problém, že tam dnes není politická vůle to řešit způsobem, který zbytek Evropské unie považuje za přijatelný.
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
Tak pokud by tedy ten nový finanční nástroj, o kterém mluvili ministři financí, měl pomoci nějak odstranit ty disproporce, přístup třeba ke schodkům v různých zemích Evropské unie, mohlo by to zabrat? Mohlo by to pomoci víc než třeba více, než třeba ty stávající pokuty 0,2 % HDP. Pokuta to by byla pro Itálii?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
Teoreticky ano, ale fakticky asi ne. Protože, jak už jsem se snažil zmínit, zásadní problém je v tom, že Evropská unie není zatím stát, není to žádný superstát, který by byl schopen dospět ke shodě o tom, že větší část svých společných daní bude směřovat do nějakého společného rozpočtu, který by se tak mohl stát nějakou fiskální záchranou, případnou fiskální brzdou, nějakou fiskální rezervou pro měnovou politiku a vůbec ekonomický vývoj toho společenství. Takže ten vývoj bude ještě hodně hodně dlouhý. Je to věc velmi složitá, a zejména politická. Prostě my jsme nedospěli zatím, a myslím, že jen tak brzy dospějeme jak vidíme vývoj v Evropě k tomu, že chceme sdílet tuto záležitost, jako se to například děje ve Spojených státech. Společný rozpočet USA ten federální je, řekněme, někde kolem 20 % HDP. Kdežto, jak jsem už uvedl, ten rozpočet evropský, kolem jednoho procenta. Takže to je pořád úplně kvalitativně někde jinde.
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
A mění něco tyto úvahy o sbližování dalšímu z těch států, které už mají euro na našem směřování k euru?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
Já myslím, že zatím ne. To je ten můj osobní tedy pohled zatím čistě předběžný. Já myslím, že to nemění nic zásadního na našem směřování. Samozřejmě naše směřování je o politickém rozhodnutí, které musí být přijato legitimní cestou prostě vládou, případně parlamentem. A tyto věci myslím, že nic na tom zatím nemění. Určitě je důležité je sledovat, ale nevidím to, že by to byl nějaký milník, který by měnil uvažování v tuto chvíli v Česku.
Martina Mašková, moderátorka
--------------------
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
--------------------
Děkuji, na shledanou.