Obecný přístup České národní banky ke stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

K hlavním účelům řešení krize bank, jehož rámec je stanoven směrnicí 2014/59/EU („BRRD“)1, náleží zajištění kontinuity zásadních funkcí, zabránění nepříznivým dopadům na finanční stabilitu, ochrana veřejných finančních prostředků minimalizováním toho, aby se instituce v selhání spoléhaly na mimořádnou veřejnou finanční podporu, a ochrana pojištěných vkladatelů, investorů a finančních prostředků a aktiv klientů.

Řešení krize na finančním trhu v souladu s výše uvedenými cíli však může být důvěryhodné a proveditelné pouze tehdy, pokud mají instituce a skupiny k dispozici dostatečné interní zdroje pro absorbování ztrát a následnou rekapitalizaci. S cílem zvýšit transparentnost a lepší informovanost subjektů finančního trhu a odborné veřejnosti uveřejňuje ČNB svůj obecný přístup ke stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky („MREL“) podle § 127 a násl. ZOPRK.2

Obecný přístup ČNB vycházející z BRRD odpovídá příslušným ustanovením ZOPRK a nařízení (EU) 2016/14503. ČNB při samotném stanovování MREL zohlední také principy dané standardem pro celkovou kapacitu pro absorpci ztrát v případě globálně systémově významných bank, vydaný Radou pro finanční stabilitu („FSB TLAC standard“)4, a budoucí možné revize BRRD a CRD IV5/CRR6.

Tímto ČNB oznamuje, že od roku 2019 začne stanovovat jednotlivým institucím a dalším povinným osobám minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky na individuální úrovni a tam, kde je to účelné, na konsolidované úrovni. Tím ČNB významně přispěje k zajištění způsobilosti českých bank k řešení krize.

Obecný přístup

MREL je individualizovaným požadavkem a ČNB jej stanoví tak, aby bylo možné řešit případné selhání instituce nebo skupiny v souladu s jejich preferovanou strategií řešení krize při současném naplnění účelu řešení krize.

Tento obecný přístup ČNB použije při stanovení MREL komplexním systémově významným institucím a skupinám, které poskytují větší množství kritických funkcí.7 Obecně se tento přístup týká bank, jejichž preferovanou strategií řešení krize je odpis a konverze kapitálových a případně jiných odepisovatelných nástrojů při zachování jejich nepřerušeného fungování (tzv. open bank bail-in). Obsahem tohoto obecného přístupu nicméně není stanovení konkrétní výše MREL pro jednotlivé povinné osoby.

Pro výše uvedené povinné osoby stanoví ČNB minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky jako součet složky pro absorpci ztrát („LAA“) a složky pro rekapitalizaci („RCA“) s tím, že:

  • složka pro absorpci ztrát se odvodí od stávajících kapitálových požadavků (a to jak v Pilíři 1 („P1“), tak v Pilíři 2 („P2“)), jak ji stanovila ČNB coby orgán dohledu nad finančním trhem,
  • rekapitalizační složka se odvodí od pravděpodobných kapitálových požadavků po uplatnění opatření k řešení krize (P1 a P2). Tato složka musí umožnit rekapitalizovat instituci nebo skupinu tak, aby plnila podmínky pro povolení k činnosti a pro udržení dostatečné důvěry trhu po vyřešení krize.

Požadavek na kombinovanou kapitálovou rezervu („CBR“) není součástí LAA ani RCA (tzv. stacking order approach). V souladu s tím musí instituce a skupiny zajistit, aby ta část kapitálových rezerv, která se nachází nad LAA a RCA, zůstala použitelná. Proto kapitál, jenž slouží pro plnění požadavků na kombinovanou kapitálovou rezervu, nemůže být současně použit pro splnění požadavku MREL.

Schematicky je možné tento obecný přístup ČNB znázornit následovně:

Schéma

 

Některé specifické případy stanovení MREL

V případě, že plán pro řešení krize předpokládá použití některého z tzv. transferových nástrojů, jako jsou například nástroje přechodu činnosti na soukromého nabyvatele nebo alternativně na překlenovací instituci8, bude složka MREL pro rekapitalizaci obvykle stanovena níže. To umožní absorbovat ztráty instituce a následnou rekapitalizaci v souladu s preferovanou strategií a nástrojem pro řešení krize té části instituce, která má být předmětem převodu. Převáděná část se bude odvíjet od rozsahu kritických funkcí, které instituce poskytuje.

Pokud ČNB v rámci posouzení způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize dospěje k závěru, že řešení krize lze důvěryhodně a proveditelně zajistit její likvidací v rámci běžného úpadkového řízení, resp. postupy podle insolvenčního zákona, bude rekapitalizační složka rovna nule. Výjimkou mohou být specifické situace, kdy ČNB rozhodne, že je jistá nenulová výše rekapitalizační složky nezbytná, neboť likvidací by nebylo cílů řešení krize dosaženo ve stejné míře jako alternativní strategií řešení krize.

Dodatečné poznámky

Požadavek lze obecně plnit kapitálem a způsobilými závazky tak, jak jsou definovány v příslušné legislativě. Detailní vlastnosti nástrojů, kterými budou mít jednotlivé instituce a skupiny možnost požadavek plnit (např. podřízenost, uznatelnost nástrojů, křížové držení aj.), tak aby bylo umožněno efektivní řešení krize v souladu s preferovanou strategií, zatím ČNB nezveřejňuje.

ČNB očekává, že první požadavky MREL stanoví a daným institucím oznámí v průběhu roku 2019. Hodnoty MREL mohou být stanoveny i jako indikativní. V případě, že v rámci tohoto procesu ČNB identifikuje nedostatek kapitálu a způsobilých závazků, stanoví dostatečně dlouhé přechodné období pro naplnění cílového požadavku MREL. S ohledem na odolnost a strukturu českého bankovního sektoru ČNB nepředpokládá, že by se od požadavku odchylovala, s výjimkou specifických individuálních případů.

ČNB si vyhrazuje právo tento obecný přístup přizpůsobit tak, aby zohledňoval konkrétní situaci jednotlivých institucí nebo skupin. Vedle toho může být tento obecný přístup revidován s ohledem na změny regulatorního prostředí, jako je navrhovaná revize BRRD a CRR/CRD.


1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012

2 Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů

3 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

4 Dostupné online na http://www.fsb.org/2015/11/tlac-press-release/ (pouze v angličtině)

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES

6 Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

7 Zásadních činností ve smyslu § 2 odst. (1) písm. u) ZOPRK

8 To je relevantní hlavně pro méně komplexní instituce a skupiny, které poskytují omezené množství kritických funkcí.