Tomáš Nidetzký: Výměna peněz není žádná věda

(video včetně anglických titulků)

Zahraniční turisté si u ČNB často stěžují na postup směnáren v centru Prahy. Především jim vadí výše obdrženého směnného kurzu. Jak se ČNB snaží zlepšit situaci na trhu v této oblasti? Odpovídal Tomáš Nidetzký, člen bankovní rady ČNB.

Jak často si tedy lidé u ČNB stěžují na postup směnáren?

V prvé řadě bych chtěl říci, že je to vždy mediálně vděčné téma. Když se podíváme na statistiky, kolikrát si klienti stěžují, je to v desítkách kusů. Není to žádný velký objem. Samozřejmě si můžeme položit otázku, jestli si stěžují všichni klienti, kteří byli nějakým způsobem nespokojeni s činností té konkrétní směnárny. 

Na co si stěžují nejčastěji?

U směnárny si klienti pochopitelně nejčastěji stěžují na co jiného než na směnný kurz. 

Na co se tedy zaměřuje ČNB? 

ČNB se zaměřuje zejména na proces. Byl schválen zákon o směnárnách a jeho cílem bylo nějakým způsobem prodejní proces upravit. Snahou bylo klienta ochránit ve smyslu, že se mu předem poskytnou předsmluvní informace, kolik peněz dostane konkrétní výměnou. Ambicí tohoto zákona určitě nebylo stanovovat nějakým způsobem nebo limitovat, jaký má být samotný směnný kurz. Zákon měl klienta ochránit tak, aby transparentně a ještě před konkrétní směnou dostal informaci, kolik za danou sumu valut, které si chce vyměnit, dostane.

Ještě se vrátím k těm stížnostem klientů. Když jsem říkal, že se jejich počet pohybuje v jednotkách, maximálně desítkách kusů ročně, je to většinou způsobeno tím, že si stěžují zahraniční klienti, a nikoli čeští zákazníci. Zákazníci z České republiky mají nějakou šanci na jejich podmínky nepřistoupit. Z pohledu finančního vzdělávání tak můžeme říct, že je český klient v oblasti směnáren lépe vzdělán než klient zahraniční. 

Vy jste řekl, že si zahraniční klienti nejčastěji stěžují na výši obdrženého směnného kurzu – snažíte se tuto situaci řešit?

V návaznosti na zkušenosti, které máme v oblasti směnáren, jsme navrhli ministerstvu financí změnu směnárenského zákona, a to několik úprav. Dvě z těchto úprav jsou zásadní a měly by pomoci další kultivaci trhu. Jedna změna se týká návrhu, aby měli klienti směnáren možnost udělat zpětnou směnu. To znamená, že pokud později zjistí, že ta směna byla nevýhodná, protože si ji porovnali s jinou směnárnou a s jinými kurzy, tak se můžou do dvou hodin vrátit do směnárny a požádat ji o zpětnou směnu a dostat tak své peníze zpátky. A poté mohou směnu provést někde jinde.  Druhá zásadní úprava legislativy spočívá v tom, na co opakovaně upozorňujeme, protože už při minulé změně směnárenského zákona to byla preference ČNB. Tou změnou je povinnost mít jen jeden kurzovní lístek. V dnešní době můžou mít směnárny dva kurzovní lístky – jeden standardní a jeden pro tzv. VIP klienty, kteří dělají větší objemy transakcí. Navíc se setkáváme v praxi s tím, že visí kurzovní lístek, který je označený tak, že toto není kurzovní lístek. Těmto nekalým praktikám bychom chtěli předejít. 

Navrhujeme proto, aby ve směnárně mohl viset pouze jediný kurzovní lístek, kde klientům bude transparentně ukázáno, jaké jsou kurzy, za které se směňují peníze. Chtěl bych jenom podotknout, že v té legislativě sice můžeme udělat celou řadu změn, ale v každém případě je to o osobní odpovědnosti klientů, kteří navštěvují směnárny. Protože směna jako taková není žádná raketová nebo finanční věda. Je to trojčlenka. Je to o tom, aby si lidé, když jdou do směnárny, předem prověřili, jaké jsou oficiální devizové kurzy – třeba na stránkách ČNB – a do směnárny šli připraveni s částkou, kterou si představují, že si za tu směnu odnesou. Pokud se tato částka výrazným způsobem liší, směnu nemají vůbec provádět a mají si najít jiného poskytovatele. Dalším řešením je samozřejmě možnost vybrat peníze pomocí platební karty, což bych klientům doporučoval. A to z toho důvodu, že pokud pak zjistí, že dostali kurz, který pro ně není příznivý, případně že mají vysoký poplatek, tak v tomto případě jednají o podmínkách se svou vlastní bankou.

V jaké fázi je tahle novela zákona?

My jsme ministerstvu financí předložili naše návrhy. Musím říct, že zde panuje shoda, protože si uvědomujeme, že by tyto změny přispěly k lepšímu fungování v oblasti směnáren. Takže v současné době to má ministerstvo financí na stole a připravuje zákon do legislativního procesu.

Takže myslíte, že novela zákona zlepší situaci na trhu a těch stížností na české směnárny ze strany zejména zahraničních turistů ubude? 

Určitě. Zejména ta zpětná směna je myslím velmi silným nástrojem, který by ty směnárníky měl odradit. Nedělejme si ale iluze, že to ti směnárníci nebudou zkoušet dál, ale znovu opakuji, že hodně je to o těch klientech samotných, jak přijdou připraveni na tu směnárnu, jak se připraví na tu samotnou směnu.

Mohou někde klienti směnáren najít ucelené informace, jak se chovat ve směnárně, na co si dát pozor?

My jsme jako ČNB proaktivně vydali desatero pro klienty směnáren. Můžou ho najít na našich internetových stránkách. Je to snaha klientům nějakým způsobem napovědět, jak by se měli chovat. Myslím si ale, že lidé, kteří cestují, velmi často tento proces podstupují a podstupují ho nejen v ČR, ale v jiných zemích. Skutečně, toto nevnímám jako systémovou záležitost. Je to nepozornost těch klientů. Opakuji, že sebelepší legislativa a regulace nikde plně nezamezí tomu, aby byli klienti tímto způsobem poškozováni. Česká národní banka dohlíží zejména na proces. To znamená, aby proces směny probíhal korektně a transparentně podle stanovených podmínek. V žádném případě nevstupujeme do tržních podmínek, to znamená do toho, jakým způsobem by měl být nastaven kurz. A myslím si, že z pohledu svobodné tržní ekonomiky by to bylo i špatně.