Dotazy:
- Pravomocná rozhodnutí za § 86 ZSÚ (2020–2026).
Počet pravomocných rozhodnutí ČNB za porušení povinnosti posuzovat úvěruschopnost u nebankovních poskytovatelů, položkově po letech, a souhrnná výše uložených pokut. - Postup po vzdání se licence.
Zda a podle jaké metodiky ČNB došetřuje a sankcionuje správní delikty spáchané poskytovatelem za trvání jeho oprávnění i poté, co se oprávnění vzdal (odpovědnost za přestupky spáchané za trvání oprávnění nezaniká jeho vrácením – právnická osoba trvá až do výmazu z obchodního rejstříku). Poskytněte kopii případného interního metodického pokynu, stanoviska či oběžníku upravujícího postup Sekce dohledu při oznámení o ukončení činnosti v situaci, kdy vůči poskytovateli probíhají hromadné spotřebitelské spory u Finančního arbitra nebo je z veřejné sbírky listin patrný výrazný odliv aktiv na mateřskou společnost. - Součinnost s Finančním arbitrem.
Zda ČNB obdržela od Finančního arbitra podněty, nálezy či jiná sdělení týkající se společnosti _________________ a obecný popis, jak s podněty od Finančního arbitra nakládá. - Regresní a kárná odpovědnost zaměstnanců ČNB (2020–2026).
V kolika případech ČNB uplatnila regresní úhradu podle zákona č. 82/1998 Sb. vůči vlastním zaměstnancům či členům výborů za pochybení nebo nesprávný úřední postup zjištěný soudy či jinými orgány, a jaká byla souhrnná výše takto vymožených regresních náhrad (položkově po letech). - Vnitřní rozdělení kompetencí.
Který útvar ČNB (sekce dohledu nad finančním trhem vs. odbor komunikace / sekce kancelář) je věcně příslušný rozhodnout o (ne)zahájení řízení z moci úřední na základě podnětu veřejnosti, a podle jaké interní metodiky se podněty veřejnosti vyřizují a v jaké lhůtě.
Odpovědi:
Ad 1: Požadované informace jsou uvedeny v následující tabulce:
| Rok | Počet rozhodnutí | Celková výše uložených pokut (v Kč) |
|---|---|---|
| 2020 | 2 | 6 000 000 |
| 2021 | 2 | 4 500 000 |
| 2022 | 7 | 12 650 000 |
| 2023 | 14 | 26 250 000 |
| 2024 | 8 | 23 550 000 |
| 2025 | 5 | 15 000 000 |
| 2026 | 0 | 0 |
Ad 2: Zánik oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 13 odst. 1 ZSÚ sám o sobě nevylučuje posouzení odpovědnosti za protiprávní jednání, k němuž mělo dojít v době trvání tohoto oprávnění. ČNB šetří a sankcionuje správní delikty spáchané poskytovateli nebankovních úvěrů za trvání jeho oprávnění i po zániku oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru na základě jednoho z důvodů uvedeného v ustanovení § 13 odst. 1 ZSÚ, a to dle platných právních předpisů – ZSÚ, správní řád, ZoČNB. ČNB speciální interní metodikou nedisponuje.
Pro možnost zahájit správní řízení a případně uložit sankci není z pohledu správního řádu, ZoČNB či aktuální judikatury správních soudů podstatné, zda subjektu který se měl protiprávního jednání dopustit, následně zaniklo oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, například na základě oznámení o ukončení činnosti podle § 13 odst. 1 písm. b) ZSÚ.
ČNB nedisponuje interním metodickým pokynem, stanoviskem či oběžníkem, který by upravoval postup „Sekce dohledu při oznámení o ukončení činnosti v situaci, kdy vůči poskytovateli probíhají hromadné spotřebitelské spory u Finančního arbitra nebo je z veřejné sbírky listin patrný výrazný odliv aktiv na mateřskou společnost.“
Ad 3: Konkrétní podněty a nálezy týkající se rozhodnutí finančního arbitra vůči společnosti __________________________________ od Finančního arbitra ČNB neobdržela.
Obecně platí, že pokud ČNB od Finančního arbitra obdrží podnět, nález nebo jiné sdělení relevantní pro výkon dohledu nad finančním trhem, posoudí jej podle jeho obsahu jako možný dohledový poznatek. Takový poznatek může být využit při výkonu dohledu, zejména při vyhodnocování činnosti dohlížených osob a při posouzení dalšího dohledového postupu.
Ad 4: ČNB v období let 2020 až 2026, do dne vyřízení žádosti, neuplatnila regresní úhradu podle zákona
č. 82/1998 Sb. vůči vlastním zaměstnancům ani členům výborů za pochybení nebo nesprávný úřední postup zjištěný soudy či jinými orgány. Počet případů uplatnění regresní úhrady byl proto v uvedeném období 0 a souhrnná výše vymožených regresních náhrad činila 0 Kč, a to jak za celé období let 2020 až 2026, tak za každý jednotlivý rok tohoto období.
Ad 5: Věcně příslušnými útvary pro rozhodnutí o (ne)zahájení řízení z moci úřední na základě podnětu veřejnosti jsou sekce dohledu nad finančním trhem a sekce dohledu nad finančním trhem II. Sekce kancelář (ani odbor komunikace) není věcně příslušný k posouzení, zda má být na základě podnětu veřejnosti zahájeno řízení z moci úřední v oblasti dohledu nad finančním trhem.
Podněty veřejnosti se vyřizují podle následujících interních předpisů: Metodický list sekce dohledu nad finančním trhem II č. 650/7 o základním rámci vyřizování podání veřejnosti a Pokyny České národní banky č. 55 ze dne 15. března 2015 v platném znění (čl. 10). Podání veřejnosti se vyřizují ve 30ti denní lhůtě.[1]
[1] Ust. § 42 správního řádu stanoví: „Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Sdělení správní orgán nezasílá, postupuje-li vůči tomu, kdo podal podnět, podle § 46 odst. 1 nebo § 47 odst. 1.“