Dotaz:
„Někdy kolem druhé poloviny šedesátých let minulého století (někdy kolem roku 1965 +, -), byla v Břeclavi, ve vlaku, zadržena zásilka směřující z Polska do Rakouska. Podle mých letitých vzpomínek se jednalo o staré, mimořádně vzácné německé tolary. Mě, coby dospívajícího, nejvíce zaujaly tyto mince. Rožmberský dukát Petra Voka, dvoustatér Filipa Makedonského a platinový korunovační žeton Mikuláše I. z roku 1826. Druhá část kontrabandu byly dražší, ale méně zajímavé stříbrné mince. Tyto mince měly být údajně předány do Národního muzea v Praze. Při hledání nějakých písemností jsem náhodou narazil na fotografii líce toho žetonu. Tak mě napadlo se po těch mincích poptat. V NM nebyl žádný zápis v přírůstkových knihách, v MZM Brno rovněž. Proto jsem se o osudu těchto mincí začal vyptávat na různých místech, kde by ještě mohly být. V archivu v Kanicích nebyl žádný záznam o jejich zadržení, archivy z celnic v Břeclavi, Brně nebyly dohledány nebo skartovány. Při tom pátrání mi bylo sděleno, že by se případně mohly dostat do držení ONV v Břeclavi nebo ČNB. V Břeclavi jsem se vyptával, takže jediná možnost je, že by mohly být v ČNB. Nebo je ještě nějaká jiná možnost, kde by se mohly nalézat?“
Odpověď:
Vámi uvedené ražby se v evidenci ani v držení ČNB nenacházejí. Na základě šetření provedeného věcně příslušným útvarem ČNB nebylo zjištěno, že by se uvedené předměty kdy nacházely ve vlastnictví nebo držení ČNB či její právní předchůdkyně, Státní banky československé. Z provedeného šetření rovněž nevyplynuly žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit opak.
ČNB současně nemůže poskytnout bližší informace o možném místě uložení uvedených předmětů, neboť v rámci provedeného šetření nebyly zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, které by umožňovaly takové místo nebo instituci určit.