ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2021 (box 2)
(autoři: Tomáš Adam, Ondřej Michálek, Eva Slezáková)
Koronavirová pandemie s sebou přinesla zásadní výzvy pro makroekonomické prognostiky i tvůrce měnové politiky. Vzhledem k jejímu bezprecedentnímu charakteru měly standardně využívané ekonometrické modely potíže včas vyhodnotit hloubku hospodářského propadu a identifikovat body obratu v cyklu. Tradiční ukazatele totiž přicházejí se zpožděním a během pandemie byly navíc výrazně ovlivněny datovou nejistotou. Proto se v zahraničí i v ČR začaly ve větší míře používat i alternativní indikátory hospodářského vývoje, což vytvořilo prostor pro nové přístupy sledující domácí hospodářskou aktivitu takřka v reálném čase.[1]
Jedním z nových nástrojů, které napomáhají zpřesnit znalost HDP v právě probíhajícím čtvrtletí, je týdenní index ekonomické aktivity Rushin.[2] Jeho základní stavební kámen tvoří vysokofrekvenční proměnné (hodinové či denní), které jsou doplněny běžně využívanými měsíčními ukazateli. Index přitom obsahuje informace z nejdůležitějších sektorů české ekonomiky, čímž je zajištěna jeho komplexnost, robustnost a nevychýlenost. Při tvorbě indexu bylo nejprve nutné sladit časové řady (s použitím interpolace měsíčních dat) na společnou týdenní frekvenci, vytvořit 13týdenní klouzavé průměry a následně jejich mezičtvrtletní změny, aby index odpovídal publikované mezičtvrtletní dynamice HDP.
Výsledný index je tvořen deseti proměnnými, které byly zvoleny na základě následujících kritérií. Vedle ekonomické relevance indikátorů rozhodovala těsnost jejich vztahu (korelace) s domácím HDP, zpoždění v dostupnosti dat a vzájemný vztah s ostatními proměnnými. Pro českou ekonomiku tolik důležitý vývoj ve zpracovatelském průmyslu zachycují vysokofrekvenční ukazatele o spotřebě elektřiny a měsíční index průmyslové produkce. Neméně významné dění na trhu práce sleduje četnost internetových vyhledávání slova „podpora“ (myšleno v nezaměstnanosti) z vyhledávače Google Trends. Spotřeba domácností, která tvoří zhruba polovinu HDP, je reprezentována měsíčními tržbami ve službách a maloobchodě. Mezinárodní obchod a zahraniční poptávku zachycují data o nákladní dopravě na českých a německých dálnicích a ifo Business Climate Index. Vpředhledící dimenzi dodává i OECD Composite Leading Indicator a index Burzy cenných papírů Praha.
Index Rushin zachycuje historický vývoj HDP velmi věrně (Graf 1). Za pozornost stojí především období turbulentních ekonomických změn během finanční krize na konci první dekády tohoto století a současné období koronavirové pandemie. V obou zmíněných obdobích dokázal týdenní index ekonomické aktivity zachytit probíhající propad domácí ekonomiky a odhadnout jeho hloubku s vysokou přesností. Dobrý byl nicméně jeho odhad HDP i během mělké recese domácí ekonomiky v letech 2011 a 2012.
Graf 1 – Odhady indexu Rushin povětšinou odpovídají historickému vývoji HDP
HDP – pozorované mezičtvrtletní změny v %, Rushin – týdenní klouzavé mezičtvrtletní změny v %
Schopnost indexu Rushin zachytit probíhající ekonomický výkon byla ověřena i cvičením v pseudoreálném čase. Pro každý týden od roku 2016 do současnosti byl propočítán odhad indexu, a to pouze s využitím údajů, které byly v daném okamžiku k dispozici.[3] S jejich využitím byl na konci každého měsíce odhadnut růst HDP v daném čtvrtletí (Graf 2), a to metodou „bridge equations“, která převádí informace z měsíčních dat na čtvrtletní data a je v odborné literatuře hodnocena jako velmi úspěšná pro krátkodobé prognózy.[4] Pro každé čtvrtletí tedy vznikly tři odhady mezičtvrtletní dynamiky HDP. Graf 2 ukazuje jejich srovnání se zveřejňovanými údaji ČSÚ o HDP. Zatímco v předpandemickém období byla volatilita ekonomického vývoje i jeho odhadů nízká, s nástupem pandemie se situace změnila. Index Rushin se nicméně s touto výzvou vyrovnal obstojně a ve většině případů se zvětšující se datovou množinou v průběhu čtvrtletí přibližoval dynamice HDP, jejíž odhady publikuje ČSÚ až s několikatýdenním časovým odstupem. Zařadil se tak k nástrojům, které napomáhají při tvorbě krátkodobé prognózy HDP v ČNB.
Graf 2 – Dobré odhady HDP poskytuje index Rushin i během pandemie
skutečné mezičtvrtletní změny HDP v % v jednotlivých čtvrtletích, odhady HDP pomocí indexu Rushin na konci každého měsíce
Index Rushin je pojmenován na počest Aloise Rašína, významného ekonoma a politika z období vzniku samostatného Československa. Upravený výraz je fonetickou slovní hříčkou s příjmením A. Rašína a zároveň zachycuje včasnost (rush-) indexu (-in).
[1] První odhad dopadů pandemie na českou ekonomiku na základě dat o spotřebě elektřiny publikovali T. Adam a A. Michl již v dubnu 2020, viz https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR-zverejneno-8.-4.-2020/.
[2] Předběžná verze indexu Rushin je představena v blogu https://www.cnb.cz/en/about_cnb/cnblog/The-Rushin-An-Index-of-Czech-Economic-Activity/.
[3] Analýza nebere v úvahu možnou změnu proměnných vstupujících do indexu, ačkoliv s ohledem na neustále vyvíjející se strukturu ekonomiky jsou takové průběžné potenciální úpravy relevantní. Na druhou stranu strukturální ekonomické změny jsou pouze pozvolné a pro zvolenou délku období málo významné.
[4] Tato analýza bude součástí připravovaného working paperu ČNB – The Rushin Index: A Weekly Indicator of Czech Economic Activity (Adam, T., Michálek, O., Michl, A., Slezáková, E., 2021).