Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Ukončení kurzového závazku bylo prvním krokem k postupnému návratu celkových měnových podmínek k normálu. Následné zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny. Česká národní banka je nadále připravena v případě potřeby zmírňovat možné nadměrné kurzové výkyvy svými nástroji.
Podle nové makroekonomické prognózy setrvá letos inflace v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle, ke kterému se vrátí počátkem příštího roku. Na horizontu měnové politiky se bude inflace nacházet v těsné blízkosti cíle. S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu příštího roku.
Podle předpokladů nové prognózy hospodářský růst v efektivní eurozóně postupně zrychlí ke dvěma procentům. Cenový vývoj v eurozóně zohledňoval počátkem letošního roku mimo jiné silné meziroční zvýšení cen ropy a dalších surovin. Poté, co tento faktor odezní, zvolní i aktuálně výrazný růst cen průmyslových výrobců. Inflace spotřebitelských cen v efektivním vyjádření by letos měla setrvat zhruba na současné úrovni a v příštím roce dále zrychlit ke dvěma procentům. Výhled tržních tříměsíčních úrokových sazeb EURIBOR odráží nadále uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky a na celém horizontu předpovědi se nachází v záporných hodnotách.
Kurz eura vůči americkému dolaru by měl zůstat zhruba stabilní. Stejně tak výhled ceny ropy Brent předpokládá její stabilitu poblíž aktuální úrovně.
Podle prognózy setrvá domácí inflace ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma. Začátkem příštího roku se pak sníží k dvouprocentnímu cíli, v jehož těsné blízkosti se bude nacházet i na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. Ke zvýšené inflaci letos přispívá nejen jádrová inflace, ale i vysoký růst cen potravin a pohonných hmot. Očekáváné snížení inflace počátkem roku 2018 bude ovlivněno odezněním jednorázových faktorů z přelomu loňského a letošního roku. Přispěje k němu také oživení růstu produktivity práce, které zmírní aktuálně kulminující nákladové tlaky z domácí ekonomiky. Stejným směrem bude působit i obnovený protiinflační vliv dovozních cen v návaznosti na prognózované posílení kurzu koruny.
Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí na necelá tři procenta. Podobné tempo si domácí ekonomika udrží i v příštím roce. Zvyšování ekonomické aktivity bude taženo především robustním růstem spotřeby domácností a postupným oživením investic. Ekonomika bude profitovat z dalšího zvyšování zahraniční poptávky. Pokračující růst domácí ekonomiky se bude projevovat zesilováním napětí na trhu práce. Důsledkem toho bude další urychlení mzdové dynamiky.
Prognóza předpokládá, že po dubnovém ukončení kurzového závazku zůstanou úrokové sazby ve druhém čtvrtletí na stávající úrovni. Následně je s prognózou konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu roku příštího. Zvyšování sazeb bude přitom zhruba do poloviny příštího roku výrazně brzděno aktuálně pokračujícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Kurz koruny v prognóze posiluje mimo jiné vlivem pokračující reálné konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny. Ve směru posílení navíc v prognóze působí i kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a nákupy aktiv ze strany Evropské centrální banky v průběhu letošního roku. Prognóza kurzu ovšem nebere do úvahy, že jeho posílení může i v dalších čtvrtletích výrazně tlumeno takzvanou překoupeností trhu.
Oproti minulé prognóze se výhled cenového růstu na horizontu měnové politiky lehce snižuje. Děje se tak i přes aktuálně pozorované silnější inflační tlaky, které však budou v dalších čtvrtletích slábnout. Působení dovozních cen bude ve srovnání s minulou prognózou více protiinflační, což odráží o něco dřívější ukončení kurzového závazku oproti předpokladům minulé predikce. To se promítá i do trajektorie tržních úrokových sazeb, která se posouvá ve směru jejich pozvolnějšího zvyšování. Prognóza růstu hrubého domácího produktu se významně nemění.
Bankovní rada České národní banky vyhodnotila rizika nové prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Nejistotou prognózy zůstává zejména vývoj měnového kurzu. Ten může po dubnovém návratu do standardní podoby režimu řízeně plovoucího kurzu kolísat jedním i druhým směrem. Oproti prognóze se přitom může v průměru nacházet na slabších hodnotách vlivem chybějící protistrany pro uzavírání korunových pozic finančních investorů. Nejisté je také, nakolik fundamentální a setrvačné jsou aktuální inflační tlaky. Mezi nejistoty budoucího ekonomického vývoje se řadí rovněž domácí i zahraniční politická rizika.