Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je v souladu s tím stále připravena automaticky provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace v závěru loňského roku výrazně zrychlila a vrátila se k dvouprocentnímu cíli. Podle prognózy se inflace dále zvýší do horní poloviny tolerančního pásma cíle a na horizontu měnové politiky se bude k cíli navracet shora. Počínaje zhruba polovinou roku 2017 dojde dle nové prognózy ke splnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle i do budoucna, tedy i po předpokládaném návratu do standardního režimu měnové politiky.
Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí letošního roku. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku okolo poloviny roku 2017.
Podle předpokladů nové prognózy hospodářský růst v efektivní eurozóně počátkem letošního roku dále zpomalí, poté se však postupně vrátí ke dvěma procentům. Pokles průmyslových výrobních cen v eurozóně začátkem letošního roku odezní a následně tyto ceny meziročně porostou tempem slabě přes dvě procenta. Zvyšovat se bude i spotřebitelská inflace, která však ani do konce roku 2018 nedosáhne dvou procent. Výhled tříměsíčních úrokových sazeb EURIBOR se na celém horizontu prognózy nachází v záporných hodnotách, když odráží nadále uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky. Ta se rovněž promítá v oslabení kurzu eura vůči americkému dolaru. Výhled ceny ropy Brent předpokládá její stabilitu poblíž aktuální úrovně.
Za zvýšením domácí inflace koncem loňského roku stálo zejména oživení růstu cen potravin a odeznění meziročního poklesu cen pohonných hmot. Zároveň se zvýšila i jádrová inflace, tedy takzvaná korigovaná inflace bez pohonných hmot. V jejím vývoji se odrážel především růst domácí ekonomiky a mezd. V prosinci se v ní navíc projevilo i zvýšení cen v souvislosti se zavedením první fáze elektronické evidence tržeb. Podle prognózy inflace dále poroste do horní poloviny tolerančního pásma cíle. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, se pak bude k dvouprocentnímu cíli navracet shora. Domácí náklady nadále znatelně porostou především vlivem zvyšujících se mezd. Spolu s obnoveným růstem cen průmyslových výrobců v eurozóně to povede k dalšímu zvýšení jádrové inflace. V opačném směru bude od poloviny letošního roku působit prognózou očekávané posílení kurzu koruny. Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude od celkové inflace lišit jen nepatrně.
Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí loňského roku dále zvolnil. Za celý rok 2016 dle předpokladů prognózy dosáhl 2,4 procenta. V příštích dvou letech se tempo růstu zvýší na necelá tři procenta. Ekonomiku budou podporovat pokračující zvyšování zahraniční poptávky, postupné obnovování růstu vládních investic a nadále uvolněné měnové podmínky. Ty se však po předpokládaném ukončení kurzového závazku České národní banky v polovině letošního roku začnou posouvat k neutrálnímu působení. Pokračující ekonomický růst povede k dalšímu zvýšení dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen lehce.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Posílení kurzu po návratu do standardního režimu měnové politiky je v prognóze tlumeno mimo jiné tím, že v období od zavedení kurzového závazku dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Projeví se nicméně kladný úrokový diferenciál vůči euru, respektive vliv kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky. Stejným směrem bude působit obnovená – i když oproti předkrizovému období výrazně pozvolnější – reálná konvergence české ekonomiky k vyspělým zemím eurozóny. Kurz koruny k euru tak ve druhé polovině roku 2017 dle prognózy posílí. Prognóza ovšem nebere v úvahu, že případné posílení kurzu koruny může být výrazně tlumeno zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců ještě před opuštěním kurzového závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů. Tato „překoupenost“ trhu může vést až k oslabení kurzu.
Výhled cenového růstu v letošním roce se oproti minulé prognóze zvýšil. Za tímto přehodnocením stojí překvapivě výrazné urychlení inflace koncem loňského roku, její zvýšená krátkodobá prognóza a rychlejší růst nominálních mezd. Na horizontu měnové politiky se však nový výhled inflace od minulé prognózy výrazně neliší. Prognóza růstu české ekonomiky je pro nejbližší období přehodnocena směrem dolů z důvodu nižšího příspěvku čistého vývozu. Z celoročního pohledu se však prognóza hospodářského růstu pro letošní i příští rok snižuje jen nepatrně. Po předpokládaném opuštění kurzového závazku porostou úrokové sazby pomaleji než podle minulé prognózy.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Hlavní nejistotou je vývoj kurzu koruny po opuštění kurzového závazku, který může krátkodobě kolísat oběma směry. ČNB bude připravena případné nadměrné kurzové výkyvy po ukončení kurzového závazku zmírňovat svými nástroji.