Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je v souladu s tím stále připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Podle nové prognózy se inflace v nejbližším období začne zvyšovat, a to pod vlivem rostoucí domácí ekonomické aktivity i mezd. Zároveň bude slábnout protiinflační působení dovozních cen. Inflace na horizontu měnové politiky mírně přesáhne dvouprocentní cíl a poté se k němu bude navracet shora. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle nové prognózy dojde v polovině příštího roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.
Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Domácí cenový vývoj je stále pod vlivem protiinflačních nákladových vlivů ze zahraničí, zejména komodit. Od jejich primárních dopadů měnová politika odhlíží a soustředí se na případné nepříznivé druhotné efekty. Česká národní banka je v této souvislosti i nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání, který by se projevoval ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.
Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst ekonomiky efektivní eurozóny se bude na celém horizontu prognózy pohybovat okolo dvou procent. Negativní dopad výsledku referenda o odchodu Spojeného království z Evropské unie na sentiment ekonomických subjektů však v příštím roce povede k dočasnému zpomalení zahraničního růstu lehce pod dvě procenta. Předchozí výrazný pokles cen energetických komodit se odráží ve výhledu pokračujícího utlumeného vývoje zahraničních výrobních cen. Ty se k meziročnímu růstu vrátí až začátkem příštího roku. Také zahraniční spotřebitelská inflace se bude pozvolna zvyšovat, avšak na celém horizontu prognózy nedosáhne dvou procent. Tržní výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor, který se až do konce roku 2018 nachází v záporných hodnotách, odráží utlumený cenový vývoj v eurozóně a pokračující uvolněnou měnovou politiku ECB. Tržní výhled ceny ropy Brent předpokládá v následujících dvou letech její pozvolný nárůst.
Domácí inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku mírně zpomalila a nadále se nacházela výrazně pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle České národní banky. Ukazatel jádrové inflace, tedy takzvaná korigovaná inflace bez pohonných hmot, však zůstává ve zřetelně kladných hodnotách. V jejím vývoji se pozitivně projevuje růst domácí ekonomiky a mezd. V nejbližším období se celková inflace začne zvyšovat a na horizontu měnové politiky, tedy v období za rok až rok a půl, mírně přesáhne dvouprocentní cíl. Na zvyšování cenové hladiny bude nadále působit pozitivní vývoj domácí ekonomiky, a to především růst mezd. Ke zrychlení inflace zároveň přispěje odeznění protiinflačního vlivu dovozních cen a obnovení růstu regulovaných cen i cen potravin. Během roku 2018 se pak inflace bude shora navracet k dvouprocentnímu cíli.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně. V letech 2016 a 2018 to bude směrem dolů, zatímco v příštím roce naopak nepatrně směrem nahoru. I v případě měnověpolitické inflace tedy dojde na horizontu měnové politiky k mírnému překročení cíle.
Růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku zpomalil a podle prognózy v dalším průběhu roku dále zvolní. Vlivem propadu vládních investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie totiž v letošním roce poklesne tvorba hrubého kapitálu. Ekonomiku naopak podporují nadále uvolněné měnové podmínky, nízké ceny komodit i rostoucí zahraniční poptávka. Po odeznění propadu vládních investic a v podmínkách nadále robustní spotřeby domácností zrychlí ekonomický růst v příštím roce na tři procenta. Stejným tempem pak ekonomika poroste i v roce 2018. Rostoucí ekonomická aktivita se bude projevovat pokračujícím zvyšováním zaměstnanosti, i když jeho tempo bude zpomalovat. To povede k dalšímu, byť již jen lehkému poklesu míry nezaměstnanosti. Mzdy v podnikatelské i nepodnikatelské sféře dále zrychlí svůj růst.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Návrat do standardního režimu měnové politiky podle prognózy nepovede ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí České národní banky. Důvodem je mimo jiné to, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Bankovní rada současně konstatovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno také zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů a případnými intervencemi České národní banky ke zmírnění kurzových výkyvů.
Výhled celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé prognóze pro nejbližší rok posouvá mírně nahoru. Děje se tak z důvodu lehce vyšší krátkodobé predikce cen potravin i pohonných hmot, vyššího výhledu regulovaných cen a pozorovaného i očekávaného rychlejšího růstu nominálních mezd. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhé polovině příštího roku, se prognóza inflace prakticky nemění. Vývoj hrubého domácího produktu je v letošním roce přehodnocen lehce směrem nahoru zejména v důsledku poněkud mírnějšího než očekávaného útlumu investic. Pro rok 2017 se naopak prognóza hospodářského růstu snižuje v návaznosti na zhoršení výhledu zahraniční poptávky. Zachován zůstává předpoklad o stabilitě tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Po předpokládaném opuštění kurzového závazku se trajektorie tržních úrokových sazeb ve srovnání s minulou prognózou téměř nemění. Dynamika nominálních mezd v podnikatelské sféře se do poloviny příštího roku posouvá v nové prognóze o něco výše.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. K hlavním nejistotám prognózy patří dopady výsledků referenda ve Spojeném království na zahraniční poptávku, vliv domácího volebního cyklu na zvyšování veřejných výdajů a hloubka propadu vládních investic v letošním roce. Poněkud se přitom zmírnila nejistota ohledně vlivu dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání. Česká národní banka je však v této souvislosti i nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd. Bankovní rada současně znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017.