Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí vychází z vyznění stávající prognózy a z hodnocení nově dostupných informací získaných od jejího zpracování. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Inflace se stále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Podle prognózy se inflace zvýší a na horizontu měnové politiky dosáhne dvouprocentního cíle. V roce 2017 se bude pohybovat mírně nad ním. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde od počátku roku 2017. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.
Potřeba udržovat výrazně uvolněné měnové podmínky i nadále přetrvává. Předchozí opakovaná konstatování bankovní rady, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016, zůstávají v platnosti. Bankovní rada zároveň opět konstatovala, že pravděpodobný termín ukončení kurzového závazku se nachází okolo konce roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před vstupem do intervenčního režimu mimo jiné kvůli tomu, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin.
Celková meziroční inflace se v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí snižovala. V listopadu činila pouhou jednu desetinu procenta, a byla tak o půl procentního bodu pod prognózou České národní banky. Hlavní podíl na této odchylce měly ceny potravin, jejichž růst se prakticky zastavil, zatímco prognóza očekávala jeho zrychlování. Také regulované ceny a ceny pohonných hmot klesaly více, než prognóza předpovídala. Naopak jádrová inflace – neboli korigovaná inflace bez pohonných hmot – byla nepatrně nad predikcí. Na tento ukazatel jádrové inflace v posledních měsících působí růst domácí ekonomiky a mezd i oslabení koruny vůči dolaru. Tyto vlivy jsou však z velké části vyvažovány pokračujícím poklesem zahraničních výrobních cen.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí lehce zpomalila svůj růst na 4,5 procenta, zatímco prognóza očekávala jeho mírné zrychlení. Odchylka růstu hrubého domácího produktu od prognózy ve výši tří desetin procentního bodu byla dána nižším příspěvkem spotřeby domácností. Lehce pod prognózou byl i meziroční růst celkových investic, v jejichž rámci však fixní investice překvapily mírně směrem nahoru, a výsledná celková odchylka směrem dolů tak byla dána pouze vývojem tradičně kolísavých zásob. K meziročnímu růstu hrubého domácího produktu přitom přispěly všechny složky domácí poptávky. Příspěvek čistého vývozu zůstal i nadále mírně záporný.
Nové informace o zahraničním vývoji získané z prosincového šetření Consensus Forecasts naznačují, že poptávka v efektivní eurozóně nadále poroste stabilním tempem poblíž dvou procent. Naopak předpověď výrobních cen v eurozóně byla pro zbývající část letošního roku a první polovinu příštího roku přehodnocena směrem dolů. Obnovení růstu výrobních cen se i nadále očekává až v průběhu příštího roku spolu s odezníváním vlivu poklesu ceny ropy. Výhled spotřebitelské inflace se snížil jen lehce. Inflace v efektivní eurozóně by se tedy měla pozvolna zvyšovat z téměř nulových hodnot v letošním roce směrem ke dvěma procentům v závěru příštího roku. Tržní výhled tříměsíčních úrokových sazeb Euribor se posunul v průměru o jednu desetinu procentního bodu dolů a v příštích dvou letech se nachází v lehce záporných hodnotách. Posun výhledu úrokových sazeb oproti předpokladům stávající prognózy odráží pokračující utlumený cenový vývoj v eurozóně a reakci Evropské centrální banky, která snížila depozitní sazbu do více záporných hodnot a prodloužila program kvantitativního uvolňování minimálně do konce března roku 2017.
Tržní výhled ceny ropy Brent se pro příští dva roky posunul znatelně směrem dolů. Do konce roku 2017 se tak očekává jen pozvolný růst její ceny ze současných hodnot pod 40 dolary za barel až na úrovně okolo 54 dolarů. Tento faktor ovšem představuje pozitivní nabídkový šok pro českou ekonomiku a bankovní rada připomíná, že jeho prvotní dopady standardně výjimkuje. Výhled kurzu eura vůči dolaru se oproti předpokladům stávající prognózy posunul na slabší úroveň.
Rychlý domácí ekonomický růst se i nadále příznivě projevuje ve zlepšování situace na trhu práce, a to zhruba v souladu s prognózou. Meziroční růst celkové zaměstnanosti i ve třetím čtvrtletí letošního roku převyšoval jedno procento. Zvyšování poptávky po práci dokládá vysoký počet volných pracovních míst, který se již několik měsíců nachází nad stotisícovou hranicí a oproti stejnému období loňského roku se zhruba zdvojnásobil. Obecná míra nezaměstnanosti se ve třetím čtvrtletí dále snížila a v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí pokračuje i mírný pokles sezonně očištěného podílu nezaměstnaných osob. Na konci listopadu evidovaly úřady práce zhruba 431 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je o 86 tisíc méně než ve stejném období loňského roku. Meziroční růst průměrné mzdy v národním hospodářství ve třetím čtvrtletí zrychlil s přispěním podnikatelské sféry
na 3,8 procenta a byl tak mírně vyšší, než očekávala prognóza.
Indikátory z reálné ekonomiky ukazují na pokračující robustní ekonomický růst i v posledním čtvrtletí letošního roku. Průmyslová produkce i maloobchodní tržby, a to jak v motoristickém, tak i v nemotoristickém segmentu, meziročně nadále svižně rostou. Pouze stavební výroba se v říjnu vlivem nadále utlumeného pozemního stavitelství po delší době mírně meziročně snížila při pokračujícím růstu inženýrské výstavby v souvislosti s investicemi vládního sektoru do infrastruktury.
Pokles cen ve zpracovatelském průmyslu, který se od června letošního roku postupně prohluboval, se v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí poněkud zmírnil. Po více než dvou letech poklesu obnovily svůj meziroční růst ceny zemědělských výrobců. Ceny v tržních službách jsou meziročně stabilní, zatímco ceny stavebních prací nadále rostou umírněným tempem.
Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, tak meziroční růst hrubého domácího produktu byl ve třetím čtvrtletí letošního roku ve srovnání s prognózou mírně pomalejší a zřetelně nižší byla oproti prognóze listopadová inflace. Průměrná mzda naopak vzrostla ve třetím čtvrtletí díky vývoji v podnikatelské sféře o něco rychleji, než bylo očekáváno. Nezaměstnanost se v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí vyvíjí zhruba v souladu s prognózou.
Protiinflační rizika pramenící z pozorované meziroční stagnace domácích cen potravin a z nadále deflačního zahraničního cenového vývoje včetně dalšího poklesu ceny ropy jsou pro příští rok kompenzována rychlejším růstem domácích mezd a pravděpodobným nenaplněním prognózovaného poklesu regulovaných cen. Bankovní rada proto vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Předchozí opakovaná konstatování bankovní rady, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016, zůstávají v platnosti. Bankovní rada zároveň opět konstatovala, že pravděpodobný termín ukončení kurzového závazku se nachází okolo konce roku 2016.