Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je stále v souladu s tím připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.
Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu prognózy. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává celkovou i měnověpolitickou inflaci poblíž nuly v roce 2015 a jejich následné zvýšení k dvouprocentnímu cíli během roku 2016. Bankovní rada vyhodnotila rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako protiinflační. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Česká národní banka je nadále připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných mimo jiné způsobit propad domácí poptávky nebo k systematickému poklesu inflačních očekávání.
Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst poptávky v eurozóně by měl v letošním i příštím roce zrychlit. Pokles cen výrobců odrážející nedávný propad ropy a dalších energetických komodit by měl odeznít v závěru letošního roku, poté výrobní ceny mírně porostou. Také inflace měřená spotřebitelskými cenami se bude z aktuálně velmi nízkých hodnot pozvolna zvyšovat v návaznosti na oživující poptávku. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka dalším uvolněním měnové politiky, čemuž odpovídá výhled zahraničních úrokových sazeb v blízkosti nuly až do konce roku 2016.
Cena ropy Brent částečně korigovala svůj předchozí propad a tržní výhled předpokládá na horizontu prognózy její další pozvolný nárůst, přičemž oproti minulé prognóze dochází na celém horizontu k mírnému přehodnocení tohoto výhledu směrem nahoru. Dopad rostoucí ceny ropy do korunových cen energií bude umocněn výhledem slabšího kurzu eura vůči americkému dolaru, v němž se promítá nekonvenční měnová politika Evropské centrální banky. Korunové ceny ropy tak sice budou letos nadále výrazně meziročně klesat, což představuje z pohledu české ekonomiky příznivý nabídkový šok, avšak v o něco menším rozsahu oproti minulé prognóze.
Celková inflace se na počátku letošního roku pohybovala okolo nuly, tedy hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle České národní banky. Důvodem byl zejména zmíněný propad světových cen ropy, dále deflační vývoj v eurozóně a pokles cen potravin. Prognóza očekává, že se inflace bude poblíž nuly pohybovat i ve druhém pololetí letošního roku. Příčinou bude zřetelný pokles regulovaných cen, ve kterých se bude postupně promítat propad cen energetických komodit na světových trzích, a pokračující meziroční pokles cen pohonných hmot. V příštím roce se bude inflace zvyšovat k dvouprocentnímu cíli. K tomu přispěje očekávané odeznění meziročního propadu cen energetických komodit a deflačních tendencí v eurozóně. Vedle toho bude na zvyšování inflace působit na celém horizontu prognózy rostoucí domácí ekonomická aktivita a zrychlující růst mezd.
Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, bude ve srovnání s celkovou inflací jen lehce nižší. Na konci roku 2016 se tak bude nacházet nepatrně pod hladinou dvouprocentního cíle.
Česká ekonomika v závěru roku 2014 přechodně zpomalila tempo. Růst hrubého domácího produktu však v letošním roce začne opět zrychlovat, a to vlivem uvolněných domácích měnových podmínek, oživování zahraniční poptávky, nízkých cen ropy a zvyšování vládních investic. Hrubý domácí produkt letos vzroste o 2,6 procenta. V roce 2016 pak ekonomický růst překoná 3 procenta. Příznivý hospodářský vývoj se projeví dalším zlepšováním situace na trhu práce. Bude pokračovat zvyšování počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky a míra nezaměstnanosti i počet osob bez práce budou dále klesat. Tempo růstu mezd v podnikatelské sféře se zvýší, mzdy v nepodnikatelské sféře zejména v letošním roce rychle porostou.
Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém svém horizontu.
Prognóza celkové i měnověpolitické inflace je oproti minulé předpovědi pro letošní rok mírně vyšší a v příštím roce naopak lehce nižší. Důvodem je zejména méně výrazný pokles regulovaných cen a cen pohonných hmot v letošním roce, zatímco v příštím roce porostou regulované ceny o něco pomalejším tempem. Lehce vyšší výhled zahraniční poptávky vede v příštím roce k přehodnocení růstu hrubého domácího produktu mírně směrem nahoru. Předpoklad o stabilitě tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016 se nemění.
Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizika nové prognózy na horizontu měnové politiky jako protiinflační. Ze tří faktorů, které bankovní rada na svých minulých zasedáních označila za klíčové z hlediska zabránění nepříznivým sekundárním dopadům poklesu cen ropy, se v protiinflačním směru doposud vyvíjejí domácí mzdy a kurz koruny vůči euru. Naopak roste optimismus ohledně celkových očekávaných přínosů opatření Evropské centrální banky pro vývoj v eurozóně i v české ekonomice. Bankovní rada v této situaci opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu až do horizontu měnové politiky, tedy dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Bankovní rada zároveň znovu zdůraznila, že je v případě potřeby připravena posunout hladinu kurzového závazku.