Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 2. srpna 2012

Přítomni: Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová.

V úvodu jednání byla prezentována pátá situační zpráva a nová makroekonomická prognóza pokrývající horizont do konce roku 2014. V současnosti se celková inflace nachází výrazně nad inflačním cílem, měnověpolitická inflace v jeho blízkosti. Zdrojem pozorované inflace jsou daňové změny, ceny komodit a oslabení kurzu koruny. Domácí poptávka naopak cenový růst tlumí. V letošním roce dojde dle nové prognózy k poklesu HDP o 0,9 %. Kladný příspěvek k růstu vykazuje pouze čistý vývoz. Růst mezd očištěný o jednorázové vlivy je mírný. V letošním roce prognóza očekává výrazné zpomalení ekonomického růstu v eurozóně. Inflační tlaky z dovozních cen budou slábnout.

Podle srpnové prognózy se celková inflace přiblíží inflačnímu cíli koncem roku 2012, během roku 2013 se bude pohybovat mírně nad cílem vlivem daňových změn. Měnověpolitická inflace klesne na konci letošního roku pod inflační cíl a setrvá pod ním až do konce horizontu prognózy. Obě míry inflace se sblíží počátkem roku 2014. Ve srovnání s předchozí prognózou je srpnová prognóza celkové inflace pro rok 2012 nižší, v roce 2013 je vlivem daňových sazeb výše. Nižší je výhled regulovaných cen i čisté inflace, u které byly prognózy všech komponent kromě potravin sníženy. Naopak prognóza růstu cen potravin byla zvýšena. Protinflační působení domácí ekonomiky postupně odezní, domácí tlaky na růst cen se však neobjeví. V roce 2013 předpokládá prognóza pozvolné oživení růstu v eurozóně. Také domácí ekonomika se dostane do fáze velmi mírného oživení, které však bude brzděno předpokládanou fiskální restrikcí. Pro rok 2014 očekává prognóza domácí ekonomický růst ve výši 2,5 % podložený růstem čistého vývozu a oživením spotřeby domácností. Zahraniční sazby se budou na horizontu prognózy držet na úrovních výrazně nižších ve srovnání s předchozí prognózou. Nominální kurz bude na horizontu prognózy pozvolna posilovat z aktuálních oslabených hodnot. S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 2014.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodovala, že nová prognóza vychází z alternativního scénáře prezentovaného spolu s květnovou prognózou. V souladu s tímto scénářem zohledňuje srpnová prognóza zvýšení DPH, utlumení spotřeby domácností a následný pomalejší růst HDP. Tento efekt je umocněn zhoršením růstového výhledu eurozóny, který je odražen ve sníženém tržním výhledu zahraničních sazeb. Bankovní rada konstatovala, že srpnová prognóza má rizika na obou stranách. Mezi proinflační rizika řadila nejistotu spojenou s budoucím vývojem cen komodit a potravin a případné další úpravy DPH. K protiinflačním rizikům bylo v diskusi zařazeno možné opoždění oživení v eurozóně či realizace dodatečných fiskálních konsolidačních opatření. Vzhledem k tomu, že informace, které budou dostupné v nadcházejících měsících, mohou upřesnit rozsah těchto rizik, doporučovala většina členů bankovní rady vyčkat na toto upřesnění. Bylo ale také řečeno, že vhodnou reakcí měnové politiky je včasné snížení sazeb.

Bankovní rada diskutovala příčiny zhoršeného růstového výhledu české ekonomiky. Zazněl názor, že snížený poměr mezi reinvesticemi a dividendami u zisků podniků pod zahraniční kontrolou pozorovaný v bilanci výnosů může být jednou z příčin slabé investiční aktivity a přispívat také ke zpomalení růstu potenciálního produktu. Opakovaně bylo řečeno, že kromě negativního růstového výhledu eurozóny a dopadů fiskální konsolidace jsou podstatným faktorem také relativně pesimistická očekávání soukromého sektoru, která nemusí odpovídat fundamentálním charakteristikám české ekonomiky. V tomto kontextu bylo uvedeno, že očekávání domácností a firem zřejmě plně nezohledňují dobrý stav českého finančního sektoru, dostupné rezervy soukromého sektoru implikované například vysokým podílem vkladů k úvěrům, ani fiskální pozici odlišnou od zemí eurozóny postižených dluhovou krizí. Bylo také zmíněno, že očekávání soukromého sektoru jsou formována převážně negativními informacemi o vývoji v eurozóně. Byl vysloven názor, že pozorovaný pokles HDP je relativně mírný a dočasný a neměl by vést k dalšímu zhoršení očekávání.

V této souvislosti bankovní rada diskutovala očekávané zdroje růstu v letech 2013 a 2014. Bylo uvedeno, že kromě čistého vývozu jsou i investice do značné míry taženy zahraniční poptávkou. Zároveň bylo také řečeno, že prognóza pracuje s předpokladem, že česká ekonomika se může opřít i o autonomní zdroje růstu v podobě realizace odložené spotřeby domácností a obnovení cyklu tvorby zásob. Několikrát bylo konstatováno, že tento předpoklad naznačuje možnost odpoutání růstového tempa české ekonomiky od růstu eurozóny a tedy možnost pozvolného obnovení procesu reálné konvergence. Zazněl ale také názor, že spotřeba domácností může být ovlivněna důchodovou reformou, která může naopak zvýšit míru úspor.

Bankovní rada se věnovala vlivu zahraničních faktorů na novou prognózu. Opakovaně bylo řečeno, že výrazné snížení trajektorie zahraničních sazeb na celém horizontu prognózy není příliš konzistentní s očekáváními pozvolného oživení růstu v eurozóně v roce 2013 a že tato nekonzistence vnáší do rozhodování dodatečnou nejistotu. V tomto kontextu zazněl také názor, že růstový výhled v eurozóně bude ovlivňován ochotou přistoupit ke strukturálním změnám.

Bankovní rada dále diskutovala rizika prognózy spojená s nákladovými faktory a kurzovým vývojem. Několikrát bylo zmíněno, že ceny ropy, zemědělských komodit a potravin mohou růst rychleji, než předpokládá prognóza. Zazněl také názor, že růst deregulovaných cen a možný sekundární efekt zvýšení DPH v příštím roce mohou být ve srovnání s prognózou vyšší. V této souvislosti bylo uvedeno, že předpokládáný vývoj cen ropy se liší od předpokládaného vývoje cen plynu, což může také představovat riziko prognózy. Na druhou stranu zaznělo, že vysvětlením odlišného cenového vývoje může být zvyšující se těžba břidlicového plynu. Několikrát bylo řečeno, že kurzový vývoj představuje obousměrné riziko prognózy. Na jednu stranu bylo uvedeno, že kurz koruny je v současnosti určován zahraničními faktory, především averzí k riziku v evropském regionu. Na druhou stranu bylo argumentováno, že kurz koruny je určován primárně vývojem zahraničního obchodu a ten vysílá příznivé signály.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: Mojmír Hampl, Kamil Janáček, Pavel Řežábek, Eva Zamrazilová. Dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu: Vladimír Tomšík, Lubomír Lízal.

Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady