Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 24. března 2011

Přítomni: guvernér M. Singer, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér V. Tomšík, vrchní ředitel L. Lízal, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z první situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze celkové inflace v souhrnu jako proinflační a ve vztahu k prognóze měnověpolitické inflace v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. Z pohledu budoucí trajektorie úrokových sazeb míří rizika směrem nahoru. Hlavními proinflačními riziky vycházejícími ze zahraničí jsou současné vyšší světové ceny komodit a výhled zahraničních úrokových sazeb. Z domácí ekonomiky pak hlavní proinflační riziko tvoří uvažované zvýšení sazby DPH v roce 2012. Hlavními protiinflačními riziky jsou slabé inflační tlaky z domácí ekonomiky a nepatrně silnější kurz koruny vůči euru. Spotřebitelská inflace za únor byla oproti prognóze o 0,3 procentního bodu nižší zejména v důsledku nižšího růstu cen potravin.

V diskuzi bankovní rady navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že rizika jsou vyrovnaná a že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Zazněl ale také názor, že aktuální situace v zahraničí představuje výrazná proinflační rizika a že zvýšení sazeb by bylo žádoucí. Několikrát bylo řečeno, že současný vývoj je nejlépe vystižen základním scénářem z první situační zprávy v kombinaci s alternativními scénáři vyšších cen komodit a prohloubením dluhové krize v eurozóně.

Bankovní rada se dále věnovala podrobněji vývoji domácí ekonomiky. Mezi členy bankovní rady převažoval názor, že aktuální situace, charakterizovaná oproti prognóze nižším HDP, inflací a mzdami a vyšší nezaměstnaností, nesignalizuje existenci poptávkových inflačních tlaků vycházejících z domácí ekonomiky. Poměrně podrobně bankovní rada diskutovala dopady případných změn DPH v roce 2012 na měnovou politiku. Shodla se na proinflačním riziku změn DPH pro celkovou inflaci a na negativních dopadech těchto změn na spotřebu domácností. Převažoval však názor, že inflační očekávání jsou dobře ukotvená a nárůst celkové inflace vlivem změn DPH bude pouze dočasný, což je potvrzeno i historickou zkušeností.

Několikrát bylo řečeno, že rostoucí ceny pohonných hmot, změny v DPH a deregulace nájmů ovlivní spotřebu domácností obecně ve všech sektorech, což může vést k dalšímu utlumení poptávkových tlaků. Rovněž také zaznělo, že ani vývoj na trhu práce nepředstavuje riziko pro růst poptávkových tlaků. Bylo zmíněno, že mzdová vyjednávání nenaznačují výraznější růst mezd a že případné oživení na trhu práce se bude týkat převážně pracovníků s nižšími příjmy, což také nepředstavuje riziko pro růst mezd. V diskuzi o cenách potravin bylo poznamenáno, že pravděpodobně dojde k poklesu cen potravin a že by nedávný nárůst cen potravin mohl sloužit jako určitý polštář proti úplnému promítnutí změn DPH do cen.

Bankovní rada se dále v diskuzi zaměřila na zahraniční vývoj. Za důležitý byl označen výhled růstu cen komodit. Zazněly úvahy, že ceny komodit v současnosti nepředstavují výrazné proinflační riziko a forwardové kontrakty naznačují, že již nedojde k jejich dalšímu nárůstu. Někteří členové bankovní rady vyjádřili nejistotu ohledně doby trvání zvýšených cen komodit. Zazněl i názor, že v současnosti již dochází k přelévání nárůstu cen komodit do výrobních cen a následný růst spotřebitelských cen je pouze otázkou času. Opakovaně ovšem bylo řečeno, že kvůli slabé domácí poptávce nejsou zatím pozorované nákladové tlaky představované nárůstem cen komodit inflačním rizikem. Bylo poznamenáno, že ceny ropy mají vliv na velký rozdíl mezi korigovanou a celkovou inflací v domácí ekonomice i v zahraničí.

Dalšími diskutovanými tématy souvisejícími s výhledem v zahraničí byla perspektiva ekonomického růstu Německa a možné fiskální problémy některých dalších zemí eurozóny. Většina členů bankovní rady vnímala ekonomickou situaci v Německu jako stabilní a v souladu s prognózou. Předpokládané zpomalení německého ekonomického růstu je důsledkem fiskální restrikce, která začala dříve než v ostatních zemích. Výraznější oživení Německa by pravděpodobně muselo být zapříčiněno výrazným oživením zahraniční poptávky. Zazněl i názor, že německá ekonomika se blíží k plnému využití kapacit a hrozí jí přehřátí. Opakovaně zazněla úvaha o pravděpodobném pokračování a možném vystupňování fiskálních problémů některých zemí eurozóny. Na toto téma bylo řečeno, že případné fiskální transfery v rámci eurozóny nemusí nutně znamenat nárůst poptávkových tlaků v eurozóně.

Členové bankovní rady dále věnovali pozornost vývoji peněžního agregátu M2. Někteří členové poukázali na možnost analyzovat současnou ekonomickou situaci z pohledu inflace jako peněžního jevu. Růst peněžních agregátů u nás a v eurozóně je v současnosti umírněný a nenaznačuje nebezpečí inflace. Bylo řečeno, že optikou inflace považované za peněžní jev nebudou mít ani změny v DPH, ani růst cen komodit, kromě dopadů na spotřebu domácností, jiné výrazné dopady.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: guvernér Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel Lízal a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Zapsal: Michal Franta, poradce bankovní rady