Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 4. února 2010

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy, která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 celková inflace vzrostla, nicméně se nadále nacházela pod spodním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle. Meziroční propad reálného HDP se ve třetím čtvrtletí 2009 zmírnil, přičemž v mezičtvrtletním srovnání ekonomická aktivita již druhé čtvrtletí v řadě rostla. Pokles zaměstnanosti se dále prohloubil a nezaměstnanost se zvyšovala, růst průměrných nominálních mezd však zrychlil. Dovozní ceny působí protiinflačně. Inflační tlaky plynoucí z domácí ekonomiky nejsou dle prognózy v současnosti patrné.

Únorová prognóza předpokládá postupné zvyšování inflace v průběhu roku 2010. Inflace se ve druhé polovině roku v důsledku daňových změn dočasně dostane až mírně nad 2% inflační cíl. Měnověpolitická inflace se bude přibližovat k cíli zezdola. Ekonomická aktivita se od prvního čtvrtletí 2010 vrátí k mírnému meziročnímu růstu, většímu zrychlení však bude bránit jak slábnoucí spotřeba domácností a vlády, tak nerovnoměrně rostoucí zahraniční poptávka. V roce 2010 by měl hospodářský růst dosáhnout 1,4 % a v roce 2011 by měl dále mírně zrychlit na 2,1 %. Nominální měnový kurz bude podle prognózy pozvolna posilovat. S prognózou je konzistentní stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině letošního roku poblíž stávající úrovně a jejich následný postupný růst.

V diskuzi, která následovala po prezentaci situační zprávy, se bankovní rada shodovala, že je adekvátní ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Převažoval názor, že celková bilance rizik prognózy je vyrovnaná. Zazněl také názor, který akcentoval proinflační rizika související s růstem mezd, i když tato rizika jsou prozatím spojena s vyšší nejistotou. Na druhou stranu byla uvedena i protiinflační rizika, a to pokles očekávaných tržních sazeb v eurozóně a přetrvávající nízká ekonomická aktivita, u které lze očekávat robustnější oživení až během roku 2011. Někteří členové bankovní rady konstatovali, že rozhodování o nastavení měnověpolitických sazeb probíhalo za menší míry nejistoty než v minulých měsících.

Opakovaně zaznělo, že domácí ekonomika se pomalu odpoutává ode dna a vymaňuje z recese a že lze předpokládat nesouměrné oživení zahraniční poptávky ve tvaru „W“. Domácí inflační tlaky sice v současnosti nejsou příliš silné, nicméně lze očekávat postupné vytváření inflačních tlaků v souvislosti s odezníváním ekonomické recese.

Bankovní rada diskutovala implikace současných stlačených ziskových marží výrobců pro vývoj budoucí inflace. Bylo uvedeno, že marže budou patrně v delším horizontu růst na obvyklé úrovně a budou vytvářet tlak na inflaci. Na druhou stranu zazněly názory, že znovuzapojení nyní přebytečných výrobních kapacit proinflační efekty mít nemusí. Ze stejného důvodu nelze očekávat rychlé oživení v oblasti investic. Diskuze se týkala i nejistot okolo tempa růstu potenciálního produktu. Byl vyjádřen názor, že ekonomická krize neměla dopad na dlouhodobé tempo růstu potenciálního produktu. Rovněž ale také zaznělo, že tempo růstu potenciálního produktu předpokládané aktuální prognózou je spíše optimistické, přestože je expertně proti dlouhodobému tempu dočasně snižováno.

Bankovní rada se dále věnovala vývoji na trhu práce. Bylo zmíněno, že meziroční růst průměrných nominálních mezd v podnikatelské sféře je vzhledem k nízké ekonomické aktivitě překvapivě vysoký. Nicméně bylo konstatováno, že pozorovaný růst reflektuje v určité míře změny ve struktuře zaměstnanosti z důvodu propouštění zaměstnanců s nižší úrovní mezd a s vyšší nemocností a navíc jsou údaje o růstu mezd v rozporu s údaji ze statistik národních účtů. Zaznělo, že inflační tlaky zapříčiněné mzdovým vývojem lze předpokládat až v roce 2011.

Několikrát bylo uvedeno, že výhled fiskální politiky bude významným faktorem budoucího ekonomického vývoje. V této souvislosti opakovaně zaznělo, že fiskální výhled je spojen s velkou nejistotou. Bylo řečeno, že riziko zvyšování strukturálního deficitu vládního sektoru lze považovat za významné.

Bankovní rada diskutovala výhled čistých exportů v závislosti na oživení zahraniční ekonomické aktivity. V této souvislosti byla zmíněna velká nejistota u dat z výkonové bilance a jim odpovídajících finančních toků.

Bylo diskutováno rozpětí mezi úrokovými sazbami na mezibankovním trhu a měnověpolitickou sazbou. Zazněl názor, že rychlejší než prognózou očekávaný pokles rozpětí mezi krátkodobými úrokovými sazbami a měnověpolitickou sazbou by mohl v budoucnu představovat proinflační riziko. Avšak zazněly i názory zdůrazňující naopak protiinflační riziko opačného scénáře.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Řežábek a vrchní ředitel Tomšík.

Zapsal: Roman Horváth, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora:roman.horvath@cnb.cz