Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 21. prosince 2023

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Tomáš Holub, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy opírající se o vyhodnocení informací získaných od zpracování podzimní prognózy. S ní byl konzistentní postupný pokles úrokových sazeb od třetího čtvrtletí roku 2023. Ve světle nových skutečností bankovní rada konstatovala, že podzimní prognóza se poměrně dobře naplňuje.

Bankovní rada očekává, že inflace v roce 2024 výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb. Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se v roce 2024 sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.

Na začátku jednání A. Michl uvedl, že měnová politika v posledních patnácti měsících výrazně zkrotila růst množství peněz v ekonomice prostřednictvím utlumení dynamiky úvěrů soukromému sektoru. Dosavadní měnová politika se tak podle něj osvědčila. Nyní je potřeba v přísné měnové politice vytrvat tak, aby inflace dosáhla dlouhodobě cíle 2 %, a to ve všech složkách, zejména ve své jádrové složce, neboť se v procesu desinflace nelze spoléhat na kolísavé položky, jakými jsou ceny potravin či energií.

Panovala shoda, že pravděpodobnost výraznějšího než očekávaného přecenění v lednu je poměrně nízká. Důvodem je slabá domácí poptávka tlumená restriktivní měnovou politikou. E. Zamrazilová řekla, že nevidí fundamentální důvod pro výrazný růst spotřebitelských cen potravin a argumenty hovořící o rostoucích cenách dodavatelů maloobchodních řetězců považuje za účelové. J. Kubíček uvedl, že i kdyby k výraznému přecenění v lednu došlo, znamenalo by to s ohledem na stav domácí poptávky pravděpodobně nižší růst cen ve zbytku roku 2024, a tudíž by to nemělo výrazný vliv na inflaci na horizontu měnové politiky, který aktuálně leží v první polovině roku 2025.

Podle většiny bankovní rady představuje slabý zahraniční ekonomický výkon protiinflační faktor. J. Procházka podotkl, že se napětí na Blízkém východě zatím neprojevilo ve výraznějším nárůstu ceny ropy. K. Kubelková uvedla, že ačkoliv konflikt v Izraeli a v Rudém moři zatím českou ekonomiku nepoznamenal, stále představuje geopolitické riziko pro mezinárodní obchod a potažmo i pro stále negativní sentiment tuzemských firem a spotřebitelů.

J. Frait jako protiinflační riziko identifikoval měnovou politiku zahraničních centrálních bank. Evropa je podle něj na cestě k recesi a k velmi slabým poptávkovým tlakům. Zároveň podle něj hrozí, že měnová politika ECB bude příliš restriktivní po delší dobu, což bude utlumovat ekonomickou aktivitu v zemích našich hlavních obchodních partnerů. Dopady vysokých úrokových sazeb jsou v Evropě nejvíce patrné v sektoru komerčních nemovitostí, což může mít negativní vliv na nebankovní subjekty ve finančním sektoru. J. Procházka konstatoval, že přísné měnové podmínky významných centrálních bank budou příští rok přispívat k utlumenému globálnímu růstu, a nelze tak čekat dovoz inflačních tlaků do naší ekonomiky ze zahraničí. V případě oživení poptávky budou k dispozici volné výrobní kapacity, a toto případné oživení by tak nemělo alespoň v počátku působit výrazně proinflačně.

Část diskuse bankovní rady se týkala domácí fiskální politiky. A. Michl uvedl, že není zkrocen růst objemu peněz v ekonomice prostřednictvím zvyšujícího se zadlužování vlády. Také podle E. Zamrazilové představují české veřejné finance dlouhodobé proinflační riziko, které je relevantní pro budoucí trajektorii úrokových sazeb a pro jejich finální výši nejen v horizontu roku až roku a půl. K. Kubelková uvedla, že konsolidační úsilí vlády pomalu eroduje a že fiskální politika bude v roce 2024 působit pravděpodobně méně protiinflačně, než bylo dosud očekáváno. Naopak T. Holub označil proinflační rizika prognózy spojená s fiskální politikou a jejím vlivem na peněžní vývoj za málo významná.

E. Zamrazilová a T. Holub uvedli, že riziko mzdově-inflační spirály se pro nejbližší období zřejmě dále snížilo. S tím, že se riziko eskalace růstu mezd nenaplnilo, souhlasili i J. Procházka a K. Kubelková. Podle K. Kubelkové však riziko rychlejšího než očekávaného růstu mezd trvá i nadále. Ve veřejném sektoru k tomuto riziku přispívá dohoda na zvýšení odměn lékařů, v soukromém sektoru stále kladná mezera marží firem a celkově napjatý trh práce.

J. Procházka zmínil, že prosincové zasedání představuje vhodný bod pro začátek cyklu snižování úrokových sazeb. S tím nesouhlasil T. Holub, který uvedl, že optimální okamžik zřejmě nastal již v nedávné minulosti. J. Frait a J. Kubíček uvedli, že i díky komunikaci bankovní rady a vývoji výnosů v zahraničí k uvolnění měnových podmínek mezitím už došlo, a to poklesem úrokových sazeb na delším konci výnosové křivky.

Bankovní rada diskutovala i o budoucí trajektorii měnověpolitických úrokových sazeb. Podle A. Michla jsou úrokové sazby bezpečně vysoko nad jejich rovnovážnou úrovní, což umožní na následujících jednáních kdykoliv zastavit či přerušit jejich pokles v případě materializace proinflačních rizik. J. Frait uvedl, že snižování úrokových sazeb bude pravděpodobně pomalejší, než implikovala jejich trajektorie z posledních prognóz. Podle T. Holuba by byl naopak na prosincovém zasedání prostor i pro výraznější snížení úrokových sazeb než o standardních 25 bazických bodů, pro které hovoří zejména komunikační důvody. Pokud se ale bude naplňovat základní scénář podzimní prognózy, bude podle něj muset na příštích zasedáních dojít k razantnějšímu snižování úrokových sazeb, v opačném případě se domácí měnová politika dostane výrazně „za křivku“.

Bankovní rada na svém jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 6,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,75 % a lombardní sazby na 7,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová