Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod.

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice.  Bankovní rada se shodla na tom, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. V základním scénáři prognózy je horizont měnové politiky posunut do období 18–24 měsíců v budoucnosti, a to z důvodu mimořádných nákladových tlaků v podmínkách výjimečně vysoké míry nejistoty. Bankovní rada diskutovala i další scénáře.

Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky.

Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Zahraniční poptávka již má ale negativní vliv na HDP. Předstihové ukazatele indikují další zpomalení zahraniční poptávky.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je nyní zhruba neutrální.

Podle naší nové prognózy inflace v nejbližších měsících dále vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Předpokládáme, že inflace na podzim dosáhne hodnot kolem 20 % a v celoročním průměru bude činit 16,5 % (v jarní prognóze jsme čekali růst 13,1 %). Podle prognózy by měla inflace klesnout do roka a půl k úrovním kolem 2 %.

Loni vzrostl HDP o 3,5 %. Letos podle prognózy růst ekonomiky zvolní na 2,3 % (jarní prognóza letošního růstu HDP byla 0,8 %). V příštím roce pak přijde další zpomalení na 1,1 % (jarní prognóza byla 3,6 %). Čekáme, že přibrzdí domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů, růst mezd nepokryje růst životních nákladů. Firmy čelí růstu nákladů na energie a další suroviny a materiály, i proto budou omezovat investice.

Tržní tříměsíční úrokové sazby (3M PRIBOR) dle základního scénáře prognózy jsou nejprve zhruba stabilní a v příštím roce postupně klesají.

Prognóza očekává mírné oslabení kurzu koruny v nejbližších čtvrtletích.

Pokud jde o zahraničí, naše nová prognóza předpokládá, že inflační tlaky budou letos výraznější. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank povedou postupně v dalších letech k útlumu globální ekonomické aktivity a ke snížení těchto inflačních tlaků.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Rizikem ve směru vyšší inflace je další nárůst cen komodit, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, související riziko mzdově-inflační spirály a uvolněnější fiskální politika. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, stejně jako výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií, budoucí nastavení zahraniční měnové politiky a délka trvání přetížení globálních dodavatelských řetězců.

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.