Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 3,25 % a diskontní sazby na 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku.

Podle vnějších předpokladů nové prognózy bude v současnosti utlumený hospodářský růst v efektivní eurozóně v průběhu letošního roku vystřídán jeho postupným zrychlováním. Oživení růstu ekonomické aktivity se promítne do pozvolného zvyšování inflace zahraničních výrobních cen. Spotřebitelská inflace v efektivní eurozóně se přitom bude na celém horizontu prognózy nacházet pod 2 %. Tržní výhled krátkodobých eurových sazeb se posunul směrem k méně záporným hodnotám.

Cena ropy by se dle předpokladů měla pozvolna snižovat z výchozí hodnoty prognózy kolem 65 dolarů za barel. V posledních dnech však došlo k výraznému poklesu světové ceny ropy, která se tak již v současnosti nachází pod předpoklady prognózy. Kurz eura vůči americkému dolaru by měl jen nepatrně posilovat.

V nejbližších měsících se domácí inflace zvýší zřetelně nad horní hranici tolerančního pásma cíle, a to především vlivem cenových dopadů změn nepřímých daní v době, kdy v domácí ekonomice stále přetrvávají zvýšené inflační tlaky. Tyto tlaky na začátku letošního roku přechodně ještě vzrostou, a to mimo jiné v důsledku vládních opatření zvyšujících spotřebu domácností. Poté budou postupně oslabovat zejména v návaznosti na zvolňující dynamiku mezd. Protiinflačně budou působit také dočasný pokles dovozních cen, zvolnění růstu regulovaných cen a posléze i cen potravin. Inflace se tak na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, sníží do blízkosti 2% cíle. Pokles inflace však bude brzděn předpokládanými cenovými dopady změn nepřímých daní.

Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude nacházet pod celkovou inflací a na horizontu měnové politiky se vrátí na 2% cíl. To bude podpořeno i zpřísněním měnových podmínek ze začátku letošního roku.

Růst české ekonomiky v roce 2019 zvolnil, bude však postupně zrychlovat v návaznosti na pozvolné oživení zahraniční poptávky. Růst hrubého domácího produktu bude nadále tažen zejména zvyšujícími se spotřebními výdaji domácností, které odrážejí pokračující, byť postupně zvolňující růst jejich příjmů. Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky přispívat prostřednictvím zvýšení platů ve veřejné sféře, důchodů a dalších sociálních dávek. Porostou i vládní investiční výdaje podporované čerpáním evropských fondů. Stávající útlum soukromých investic, který odráží zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, během letošního roku odezní a celkové investice obnoví svou kladnou dynamiku. Oživení růstu zahraniční poptávky se promítne i do kladných růstových příspěvků čistého vývozu. Výsledkem bude postupné a mírné zrychlování ekonomického růstu. Míra nezaměstnanosti setrvá poblíž současných velmi nízkých hodnot. Při přetrvávajícím nedostatku volné pracovní síly a slábnoucí poptávce po práci zůstane růst zaměstnanosti utlumený. Dynamika mezd se bude pozvolna snižovat, avšak toto zpomalování bude tlumeno dalším výrazným navýšením jak minimální mzdy, tak platů v netržní části ekonomiky od ledna letošního roku.

Po zpevnění na počátku letošního roku zůstane kurz koruny vůči euru v dalším průběhu roku stabilní. Vliv dočasného rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně bude totiž vyvažován jen slabým ekonomickým a cenovým růstem v zahraničí v situaci, kdy negativní globální sentiment bude odeznívat pouze postupně. V příštím roce bude kurz posilovat jen lehce. Ve směru zpevňování kurzu bude na celém horizontu prognózy působit pokračující reálná konvergence české ekonomiky.

S prognózou je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku. Počáteční nárůst úrokových sazeb odráží především stále zvýšené domácí inflační tlaky. Ty budou krátkodobě ještě zesíleny opětovným výrazným zvýšením minimální mzdy a dalšími vládními opatřeními, která podporují růst spotřeby domácností. Ve směru zvýšení sazeb dále působí také očekávané sekundární dopady změn nepřímých daní, které ovlivní cenový vývoj v letošním roce a na začátku roku příštího. V následném lehkém poklesu domácích úrokových sazeb se v prognóze odráží zmírnění domácích inflačních tlaků v prostředí stále velmi uvolněné měnové politiky v eurozóně.

Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu celkové inflace, a to z důvodu přehodnocení fundamentálních domácích inflačních tlaků, rychlejšího růstu regulovaných cen a zapracování nových změn nepřímých daní v roce 2021. Prognóza růstu domácí ekonomické aktivity je pro letošní rok lehce nižší a pro příští rok se nemění. Nová prognóza předpovídá nepatrně vyšší úrokové sazby v roce 2021 než prognóza minulá. Ve srovnání s listopadovou prognózou bude kurz koruny v letošním roce silnější.

Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnanou. Protiinflačním rizikem prognózy je budoucí vývoj měnového kurzu. V rámci vnějších předpokladů prognózy nadále zůstává rizikem možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky. Rizikem prognózy v opačném směru je možný rychlejší cenový růst vlivem silnějších domácích inflačních tlaků.