Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Toto rozhodnutí se opírá o stávající makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Po dočasném zvýšení inflace v první polovině letošního roku stávající prognóza očekává, že se inflace vrátí ke dvouprocentnímu cíli. V jeho těsné blízkosti setrvá i na horizontu měnové politiky. S touto prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb. Bankovní rada na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná.

V oblasti vnějších předpokladů prognózy se lehce snižuje výhled ekonomické aktivity v eurozóně. Stejně tak se posouvá níže výhled spotřebitelských cen v letošním roce a zahraničních úrokových sazeb v roce příštím. Očekáváné tempo růstu výrobních cen v eurozóně se naopak mírně zvýšilo.

Tržní výhled ceny ropy Brent je vyšší o zhruba pět dolarů za barel. Kurz eura vůči dolaru se posouvá směrem k lehce slabšímu euru.

Domácí inflace se v průběhu prvního čtvrtletí zvýšila do horní poloviny tolerančního pásma dvouprocentního cíle. Její nárůst byl ve srovnání s prognózou výraznější. Oproti predikci byla vyšší zejména jádrová inflace, když se mimo jiné skokově zvýšila dynamika cen dovolených. V menší míře se na vyšší než očekávané inflaci podílel i výraznější meziroční růst cen potravin a regulovaných cen.

Růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zrychlil na necelá tři procenta, zatímco prognóza očekávala jeho nepatrné zpomalení. Odchylka byla zapříčiněna především vyšší než očekávanou dynamikou vývozu zboží a služeb. Rychleji, než prognóza předpovídala, rostla také spotřeba vlády. Za očekáváním naopak zaostala spotřeba domácností, když její růst koncem roku znatelně zvolnil. Předpověď růstu hrubé tvorby kapitálu se pak zhruba naplnila.

Lednové údaje ukazují na pokračování svižného růstu tržeb v maloobchodě s výjimkou motoristického segmentu. Také stavební výroba si udržuje solidní dynamiku. Naopak průmyslová produkce pokračuje ve zpomalování, když v lednu dokonce meziročně poklesla.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pokračoval růst zaměstnanosti, jehož tempo bylo oproti prognóze o něco vyšší. Pokles míry nezaměstnanosti se v souladu s očekáváním již téměř zastavil. Nedostatek volné pracovní síly při přetrvávající vysoké poptávce po práci vedl k dalšímu nárůstu počtu volných pracovních míst. Růst celkových mezd ve čtvrtém čtvrtletí naproti tomu zpomalil a byl oproti prognóze nižší jak v tržních, tak zejména v netržních odvětvích.

Kurz koruny vůči euru v prvním čtvrtletí letošního roku mírně posílil na hodnotu 25,7 korun za euro, což zhruba odpovídalo prognóze. Ta předpokládá postupné odeznívání vlivu negativního sentimentu na devizových trzích a odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů, které již po několik čtvrtletí působí proti posilování kurzu koruny.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že hrubý domácí produkt i ceny rostou oproti prognóze rychleji, zatímco mzdy naopak pomaleji. Míra nezaměstnanosti zhruba odpovídá prognóze.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako zhruba vyrovnaná. Proinflačním rizikem je možnost pomalejšího posilování kurzu koruny oproti prognóze v následujících čtvrtletích. Naopak protiinflačním rizikem je případné výraznější cyklické zpomalení globální ekonomiky. Ve stejném směru může působit rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků, jak naznačuje slabší růst mezd i spotřeby domácností v závěru loňského roku. Nejistotami zůstávají možnost neřízeného brexitu a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.