Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,75 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby na 1,00 %.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu České národní banky. S ní je konzistentní nejprve přibližná stabilita tržních úrokových sazeb a od přelomu let 2018 a 2019 jejich další růst.
Podle vnějších předpokladů nové prognózy bude dosavadní robustní růst v eurozóně postupně zvolňovat, mimo jiné v důsledku silnějšího kurzu eura. Růst cen průmyslových výrobců se bude pohybovat kolem dvou procent. Naproti tomu růst spotřebitelských cen se bude ke dvouprocentní úrovni navracet jen pozvolna. Na přetrvávající utlumený cenový vývoj v eurozóně reaguje Evropská centrální banka nadále uvolněnou měnovou politikou. Úroková sazba 3M EURIBOR se tak posune do blízkosti nuly až koncem příštího roku. Cena ropy Brent ze svých aktuálně zvýšených hodnot postupně klesne až na téměř 60 dolarů za barel koncem příštího roku. Kurz eura vůči dolaru by měl setrvat poblíž současné posílené úrovně.
Nedávné snížení domácí inflace mírně pod cíl odráželo odeznění loňských jednorázových faktorů a pokles dovozních cen. Domácí inflační tlaky nicméně zůstávají silné. Projevuje se v nich výrazná mzdová dynamika v podmínkách rychlého růstu české ekonomiky. Tyto tlaky se sice budou postupně zmírňovat, slábnout však bude i protiinflační působení dovozních cen. Do nich se v letošním roce nadále promítá posilující kurz koruny. Inflace se letos bude i nadále pohybovat mírně pod cílem. Stabilní růst zahraničních výrobních cen při zřetelném zpomalení tempa posilování měnového kurzu však v příštím roce povede k opětovnému zvyšování dovozních cen. Na horizontu měnové politiky se tak inflace vrátí do těsné blízkosti dvouprocentního cíle.
Růst české ekonomiky sice z loňských vysokých temp zpomalí, avšak bude nadále znatelně přesahovat 3 %. Ke zvyšování ekonomické aktivity bude přispívat pokračující svižný růst spotřeby domácností a soukromých i vládních investic. Fiskální politika bude podporovat růst domácí poptávky též prostřednictvím zvyšování běžných výdajů vlády. Dosud kladný příspěvek čistého vývozu k růstu české ekonomiky naopak odezní. Projeví se v něm na jedné straně zrychlení růstu domácí poptávky, které podpoří dovoz, a na druhé straně posílení kurzu koruny, jež utlumí dynamiku vývozu. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a prostor pro její další snížení je již malý. Současně proto zpomalí růst zaměstnanosti, zatímco dynamika mezd zůstane naopak vysoká. V následujících čtvrtletích sice bude zvolňovat, avšak jen pomalu. Důvodem bude přetrvávající pnutí na pracovním trhu a svižně se zvyšující produktivita práce.
Kurz koruny dle prognózy dále posílí mimo jiné vlivem kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Na zhodnocení kurzu koruny budou letos nadále působit také pokračující nákupy aktiv ze strany Evropské centrální banky. Ve stejném směru se projeví i solidně rostoucí zahraniční poptávka a reálná konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny. V průběhu příštího roku bude kurz zpevňovat podstatně mírněji, a to v důsledku zpomalujícího růstu zahraniční poptávky a předpokládaného návratu Evropské centrální banky ke konvenční měnové politice.
S prognózou je konzistentní nejprve přibližná stabilita tržních úrokových sazeb a od přelomu let 2018 a 2019 jejich další růst. Úrokové sazby tak dle prognózy budou v průběhu příštího roku směřovat ke své dlouhodobě neutrální úrovni. Významným omezením rychlejšího zvyšování domácích úrokových sazeb bude nadále velmi uvolněná měnová politika Evropské centrální banky.
Oproti minulé prognóze se snižuje prognóza inflace pro letošní rok, avšak na horizontu měnové politiky zůstává výhled inflace téměř beze změny. Prognózovaný růst české ekonomiky se mírně zvyšuje pro oba roky. Trajektorie úrokových sazeb se výrazně nemění. Prognóza kurzu koruny vůči euru je pro letošní rok lehce slabší a pro příští rok naopak nepatrně silnější.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Současně konstatovala, že existují tři hlavní nejistoty této prognózy. První z nich souvisí se silou a skladbou celkových inflačních tlaků v podmínkách napjatého trhu práce a protisměrně působícího růstu produktivity. Druhou nejistotou zůstává vývoj měnového kurzu. Třetí nejistota je spojena s vývojem v zahraničí.