Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,75 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1,50 %.

Podle stávající prognózy se inflace bude v dalším průběhu letošního roku nacházet nad 2% cílem České národní banky a vrátí se k němu na začátku příštího roku. S prognózou je po únorovém zvýšení úrokových sazeb konzistentní jejich další nárůst nejdříve v závěru letošního roku a pak zejména v příštím roce. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako mírně protiinflační.

Výhled tempa růstu zahraniční ekonomické aktivity se oproti předpokladům stávající prognózy posouvá v letošním a příštím roce mírně nahoru. Stejně tak se zvyšuje předpoklad růstu výrobních cen v eurozóně pro letošní rok. V roce 2019 je výhled výrobních cen naopak nižší. Očekávání ohledně vývoje spotřebitelských cen a eurových úrokových sazeb zůstávají beze změn.

Tržní výhled ceny ropy se výrazně nemění. U kurzu eura k americkému dolaru se aktuálně očekává stabilita na současné úrovni, která se oproti předpokladům stávající prognózy posunula směrem k silnějšímu euru.

Domácí inflace počátkem letošního roku dále poklesla. V lednu to bylo pouze mírně, výrazněji pak v únoru, kdy se inflace po více než roce dostala těsně pod 2% cíl České národní banky. Inflace přitom byla v únoru zřetelně pod prognózou centrální banky. To bylo dáno především nižším než předpokládaným růstem cen potravin. Za očekáváním České národní banky mírně zaostala též jádrová inflace.

Růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dále zrychlil. Jeho tempo přitom bylo jen lehce pod prognózou centrální banky. To souviselo s mírně pomalejším než očekávaným růstem spotřeby domácností. Její dynamika je nicméně nadále robustní, a to kvůli silnému trhu práce a z něj plynoucímu rychlému zvyšování příjmů domácností. Odchylky ostatních složek poptávky od prognózy České národní banky byly vesměs málo významné a navíc se navzájem do značné míry kompenzovaly.

Dle měsíčních ukazatelů pokračoval v lednu růst průmyslové produkce i maloobchodních tržeb zhruba dosavadním tempem. Po prosincovém zpomalení opět zrychlil růst stavební výroby. Také ekonomická nálada domácností i podniků zůstává příznivá. Tyto ukazatele naznačují pokračování robustního ekonomického růstu i na začátku letošního roku.

Situace na trhu práce odpovídá mimořádně dobré výkonnosti české ekonomiky v posledních letech. V závěru loňského roku pokračoval meziroční růst zaměstnanosti, byť došlo – v souladu s prognózou – ke zvolnění jeho tempa. Na začátku letošního roku se ve shodě s prognózou rovněž zmírnil dlouhotrvající pokles nezaměstnanosti. Nedostatek volné pracovní síly vedl při vysoké poptávce po práci k dalšímu znatelnému nárůstu počtu volných pracovních míst na nová historická maxima. Růst mezd v závěru loňského roku podle očekávání opětovně zrychlil, i když v soukromém sektoru mírně zaostal za predikcí centrální banky.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že růst hrubého domácího produktu a mezd ve čtvrtém čtvrtletí byl oproti prognóze jen nepatrně nižší. Inflace se na začátku letošního roku nacházela zřetelně pod prognózou České národní banky a podíl nezaměstnaných osob v dosavadním průběhu prvního čtvrtletí odpovídal prognóze.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Rizika v tomto směru pramení zejména z vývoje inflace, která se počátkem letošního roku snížila rychleji, než Česká národní banka očekávala. V opačném směru však může v následujících čtvrtletích působit pozvolnější posilování kurzu koruny ve srovnání s prognózou.