Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. září 2007
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel M. Hampl, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel V. Tomšík.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací zářijové situační zprávy, která analyzuje nové statistické údaje a vyhodnocuje rizika makroekonomické prognózy z července. Podle situační zprávy budou ve srovnání s prognózou více proinflačně působit změny DPH, zvýšení spotřebních daní i změny regulovaných cen. Proinflačním rizikem je také rychlejší než očekávaný růst cen potravin. Naopak rizikem směřujícím dolů je srpnová inflace, jejíž hodnota 2,4 % byla v meziročním vyjádření o 0,2 p.b. nižší než v prognóze. K tomu přispěla zejména nižší korigovaná inflace bez pohonných hmot. Dalším protiinflačním rizikem je silnější měnový kurz a také vývoj úrokových sazeb v zahraničí. V souhrnu rizika pro celkovou inflaci směřují podle situační zprávy nahoru, avšak rizika pro tzv. měnověpolitickou 1) text za inflaci jsou naopak hodnocena jako protiinflační.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala nově dostupné informace a bilanci rizik aktuální prognózy. Bankovní rada se shodovala, že rizika pro měnověpolitickou inflaci jsou vychýlena protiinflačním směrem. Převládal však názor, že za období, které uplynulo od vytvoření prognózy, se objevily i informace, jenž jdou mimo předpoklady červencové prognózy. Za události, které nad obvyklou míru zvyšují nejistotu rozhodování, byly označeny turbulence na světových finančních trzích a také schválení fiskální reformy. Nicméně většinovým míněním mezi přítomnými bylo, že pohled na ekonomiku vyjádřený v prognóze, zůstává platný.
Při diskuzi o změnách ve fiskální politice byl vyjádřen názor, že realizace daňové reformy může být dodatečným impulsem pro firemní i soukromé investice. To by mělo vést ke zvýšení tempa hrubé tvorby fixního kapitálu nad hodnoty, které předpokládá platná prognóza. Naproti tomu zaznělo, že snížení rozpočtového deficitu bude zřejmě znamenat pokles výdajů a tudíž snížení vládní spotřeby.
V souvislosti s turbulencemi na finančních trzích bankovní rada se shodovala v názoru, že ve srovnání s předpoklady prognózy lze očekávat v zahraniční nižší růst a v důsledku toho slabší vnější poptávku. Zazněl názor, že také změna tvaru výnosové křivky může odrážet přehodnocení výhledu hospodářského růstu. Naproti tomu však bylo vysloveno mínění, že pokles výnosů by tentokrát nemusel nutně signalizovat významné ochlazení, neboť výnosové křivky byly pod vlivem krátkodobých faktorů. Kromě toho je pokles výnosů také důsledkem snahy centrálních bank předejít zpomalení konjunktury. Ohledně vlivu možného zpomalení v zahraniční na českou ekonomiku bylo zdůrazněno, že ve srovnání s minulostí je domácí růst do značné míry založen na domácí poptávce, a proto by případný negativní vnější šok mohl být dobře akomodován.
Bankovní rada se zabývala aktuálním vývojem měnového kurzu a shodovala se, že jeho současná úroveň ve srovnání s prognózou působí výrazně protiinflačně. Zabývala se i faktory, které mohly stát za poměrně rychlým zhodnocením koruny. Panovala shoda v názoru, že mezi ně patřilo rychlé uzavírání pozic využívajících korunu coby financující měnu. Zaznělo také, že by se v souvislosti s posilováním koruny neměl přeceňovat pokles krátkodobých úrokových sazeb v EMU. V krátkém období lze totiž očekávat záporný úrokový diferenciál a ten zřejmě nebude stimulovat kapitálový příliv. Proti tomu stálo mínění, že zejména poslední zvýšení domácích úrokových sazeb mohlo mít vliv na posílení kurzu, a také, že výhled na možné snížení sazby ECB je v tomto kontextu důležitý.
Důležitým bodem rozpravy byl pracovní trh, přičemž opakovaně zazníval názor, že na něm existují úzká místa a že situace na tomto trhu je celkově napjatá. Trh práce je považován za jeden z podstatných zdrojů inflačních tlaků. Nicméně také bylo prezentováno mínění, že reformní zpřísňování podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanosti a též otvírání trhu pro pracovníky ze zahraničí zvýší nabídku práce a bude působit proti požadavkům na nadměrné zvyšování mezd. Ohledně nominálních jednotkových mzdových nákladů zazněl názor, že jejich růst ve výši 2,8 % je v souladu inflačním cílem a tedy, že mzdové náklady zatím nemusí být přímým proinflačním faktorem. Naproti tomu však zaznívalo, že nynější neutrální působení jednotkových mzdových nákladů se odlišuje od minulého vývoje, kdy mzdové náklady působily významně protiinflačně.
Bankovní rada se zevrubně zabývala aktuálním inflačním vývojem. Byla diskutována korigovaná inflace bez pohonných hmot, která je stále poměrně nízká; prognóza však očekává růst inflačních tlaků z reálné ekonomiky. Bylo komentováno zpomalení růstu cen výrobců a v diskuzi padlo, že to může být důsledkem konkurenčního prostředí a dostatečné technologické vybavenosti, která umožňuje firmám absorbovat nákladové tlaky. Bylo však poukázáno i na to, že ceny zemědělských výrobců rostou naopak překvapivě rychle.
Proběhla diskuze ohledně interpretace rozdílu mezi predikovanou a skutečnou hodnotou korigované inflace bez pohonných hmot v červenci a srpnu. Jeho možným technickým důvodem je změna sezónnosti kvůli nově definovanému spotřebitelskému koši, konkrétně kvůli obměně reprezentantů a metodiky při sledování cen zahraničních rekreací. Nicméně v rozpravě opakovaně zaznělo, že důvody pro nižší inflaci mohou být i ekonomické, zejména vyšší konkurence ze strany zahraničních cestovních kanceláří.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 3,25 %.
Zapsal: Martin Cincibuch, poradce bankovní rady
Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: martin.cincibuch@cnb.cz
1) Pro bližší informaci viz také texty definující inflační cíle ČNB od roku 2006 a od roku 2010, které jsou k dispozici na jejích webových stránkách www.cnb.cz.