Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. srpna 2007

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel M. Hampl, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.

Bankovní rada vyslechla prezentaci srpnové situační zprávy, která se soustředila na shrnutí nově dostupných informací a na vyhodnocení rizik makroekonomické předpovědi z července.

Červencový meziroční růst spotřebitelských cen ve výši 2,3 % byl oproti předpokladu prognózy o 0,2 p.b. nižší. Na této odchylce se projevil především nižší než očekávaný růst korigované inflace bez pohonných hmot. Oproti tomu bylo novou informací schválení reformy veřejných financí, které se v inflaci projeví především zvýšeným příspěvkem růstu nepřímých daní. Na primární dopady těchto daní ale měnová politika nereaguje. U vývoje vnějšího prostředí je novou informací nižší výhled zahraničních úrokových sazeb, který souvisí s nedávnou turbulencí na trhu hypoték v USA. Na trhu práce došlo k oproti prognóze mírně nižšímu růstu nominálních mezd ve druhém čtvrtletí .

Následně po prezentaci situační zprávy bankovní rada přistoupila k diskuzi rizik červencové prognózy, která předpokládá další růst úrokových sazeb. Členové bankovní rady se shodli na tom, že výše uvedené turbulence na světových finančních trzích nejsou prozatím pro vývoj české ekonomiky a pro nastavení měnové politiky významné. V této souvislosti byl diskutován i vývoj měnového kurzu, který za poslední měsíc poměrně výrazně posílil. Zaznělo také, že toto posílení není příliš vysvětlitelné fundamentálními faktory. Byla uvedena jeho souvislost s likvidací tzv. carry trades, ve kterých byla koruna financující měnou. Někteří členové bankovní rady vnímali posílení kurzu a zvýšenou nejistotu ohledně jeho budoucího vývoje jako významné protiinflační riziko. Oproti tomu ale zaznělo, že posun kurzu přiblížil ekonomiku k citlivostnímu scénáři červencové prognózy (tj. scénáři se silnějším kurzem), přičemž i s tímto scénářem je konzistentní růst úrokových sazeb.

Bankovní rada se dále věnovala diskusi odchylky korigované inflace bez pohonných hmot od prognózy. Někteří členové bankovní rady argumentovali tím, že tato odchylka nepotvrzuje v prognóze uvažované proinflační působení úrokové složky měnových podmínek. Přitom navzdory tomu, že od červencové prognózy uběhl pouhý měsíc, je tato odchylka největší za poslední dva roky. Naproti tomu bylo argumentováno, že je tato odchylka z velké části způsobena naplněním rizik souvisejících se změnami spotřebního koše. Nelze přitom vyloučit, že posuny sezónnosti související se změnou koše tuto odchylku v budoucnu minimálně částečně vyrovnají. Zeslabování inflačních tlaků nenaznačují alternativní cenové indexy. Oproti prognóze se navíc dá očekávat rychlejší růst cen potravin.

V diskusi bankovní rady byl věnován poměrně velký prostor dopadům nedávno schválené reformy veřejných financí. Bylo konstatováno, že agregátní dopad reformy do hospodářského růstu prostřednictvím negativního fiskálního impulzu bude relativně nízký. Někteří členové bankovní rady však argumentovali tím, že mohou existovat strukturální dopady související s redistribucemi mezi sektorem domácností a firem a mezi jednotlivými příjmovými skupinami domácností. Tyto mohou vést k asymetrickým dopadům na spotřebu domácností a na investice firem, přičemž může dojít k relativnímu snížení spotřebitelské poptávky. Byl rovněž zmíněn související problém průsaků změn nepřímých daní. Bylo uvedeno, že zatímco primární dopady změn nepřímých daní do cen mohou být značné, jejich dlouhodobé sekundární dopady budou relativně slabé. Primární dopady změn daní nicméně znamenají pouze jednorázové zvýšení cenové hladiny a nikoli zvýšení dlouhodobé inflace a jsou tedy z hlediska měnové politiky irelevantní, neboť měnová politika reaguje pouze na sekundární dopady změn daní.

Někteří členové bankovní rady rovněž akcentovali protiinflační odchylku růstu nominálních mezd od predikce. Oproti tomu ale převážil názor, že nové údaje o trhu práce potvrzují předpoklady prognózy o zrychlování růstu mezd a růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů. Ostatní ukazatele trhu práce, jako je například růst zaměstnanosti, působí naopak ve směru rychlejšího růstu mezd. Růst poptávky po práci a její omezená nabídka mohou znamenat vznik úzkých míst v ekonomice. Tato úzká místa již mohou být patrná například ve stavebnictví.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,25 % s účinností od 31. srpna 2007. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 2,25 %, respektive 4,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: michal.hlavacek@cnb.cz