Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. května 2006
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek.
Bankovní radě byla předložena květnová situační zpráva vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy.
Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly meziročně v souladu s aktuální prognózou o 2,8 %. Predikci odpovídala i dynamika jednotlivých složek spotřebitelské inflace. O něco nižší růst cen pohonných hmot byl kompenzován jen mírně rychlejším růstem regulovaných cen. Vývoj korigované inflace bez pohonných hmot odpovídal prognóze. Prognóza se naplnila i u cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců a dovozních cen.
Nově dostupné údaje o vývoji nabídkové strany, zahraničního obchodu a konjunkturních šetření nesignalizují výrazná rizika pro naplnění dubnové prognózy HDP. Ta předpokládá v 1. čtvrtletí 2006 další zrychlení tempa meziročního růstu HDP. Tento předpoklad potvrzují také krátkodobé prognostické metody na bázi předstihových a koincidenčních indikátorů. Objem průmyslové produkce se v 1. čtvrtletí 2006 meziročně zvýšil o 15,4 %, což je nejvíce od roku 1998. Vývoj indikátorů na trhu práce je v souladu s aktuální prognózou. Odchylku od prognózy lze pozorovat u vývoje nominálního kurzu. Ten je vůči předpokladům prognózy v průměru za dosavadní průběh 2. čtvrtletí silnější.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik naplňování dubnové prognózy. Bankovní rada se shodla, že od dubnového jednání nedošlo k posunu inflačních rizik. Rizika prognózy jsou mírná a vyvážená, nastavení měnověpolitických sazeb je v souladu s očekávaným ekonomickým vývojem.
Bankovní rada se shodovala, že za protiinflační riziko považuje vývoj měnového kurzu. Bylo řečeno, že zhodnocování koruny lze do jisté míry vysvětlovat akcelerujících růstem HDP a pozitivním vývojem obchodní bilance. Byla vyslovena nejistota o míře odolnosti ekonomiky vůči relativně významnému posilování kurzu. Tato odolnost se časem zvýšila, ovšem nepochybně má své limity.
Bankovní rada se následně věnovala diskuzi o rovnovážné reálné apreciaci. Bylo konstatováno, že teorie odvozuje reálnou rovnovážnou apreciaci mimo jiné pomocí Balassova-Samuelsonova efektu, a že tento efekt byl v empirických analýzách dat z 90. let pro českou ekonomiku identifikován jako velmi nízký. Oproti tomu bylo poukázáno na to, že dochází k výrazně rychlejšímu růstu cen neobchodovatelných statků ve srovnání se statky obchodovatelnými, což by mohlo naznačovat významnější působení Balassova-Samuelsonova efektu.
Bankovní rada dále diskutovala možné dopady aktuálního poklesu cen některých aktiv na světových trzích. V této souvislost zaznělo, že český finanční trh může být tímto vývojem ovlivněn. Zazněl názor, že dosavadní pokles cen aktiv na některých trzích nepředstavuje významné riziko, ale jde spíše o nezbytnou korekci.
Bankovní rada pokračovala diskuzí o vývoji externího prostředí a jeho dopadech na českou ekonomiku. Bylo poukázáno na zrychlující inflaci v různých částech světa. Růst úrokových sazeb je očekáván i v eurozóně. Pokud by nastalo globální zpřísnění měnové politiky u klíčových centrálních bank a domácí sazby by se nezvyšovaly, mohly by se objevit tlaky na oslabení koruny. Někteří členové bankovní rady se nicméně vyjádřili, že neočekávají dramatický nárůst úrokových sazeb v eurozóně.
Část diskuze byla věnována problematice pružnosti cen v průmyslu, která bude celkovou inflaci v budoucnu podstatně ovlivňovat. Bylo poukázáno na strukturální faktory, které vedou k odlišnému vývoji cen průmyslových výrobců v ČR a v zemích našich hlavních obchodních partnerů.
Diskuse bankovní rady se také dotkla vývoje veřejných financí. Byla vyslovena obava z růstu výdajů státního rozpočtu. Zaznělo, že nedojde-li k významné změně dosavadního trendu, mohlo by to vést k neplnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.
Zapsal: Juraj Antal, poradce bankovní rady
Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: juraj.antal@cnb.cz