Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 24. června 2004
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek
Bankovní radě byla předložena červnová situační zpráva vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy.
Květnový růst spotřebitelských cen byl mírně nižší, než předpokládala dubnová prognóza. Odchylka od predikce směrem dolů byla zaznamenána jak u čisté inflace, tak i v segmentu regulovaných cen. Ceny potravin i nadále vykazují oproti predikci nižší růst. Naopak korigovaná inflace rostla v květnu vlivem cen pohonných hmot poněkud rychleji. Cenový vývoj v produkční sféře byl i v květnu rychlejší než předpoklady dubnové predikce. U průmyslových cen jde ovšem do značné míry o důsledek vzestupu světových cen kovů. Tento faktor ovlivnil i dovozní ceny, které byly v dubnu oproti predikci mírně vyšší. Nově dostupné informace o vývoji vnějšího ekonomického prostředí vedly k mírně proinflační úpravě předpokladů, zejména v oblasti cen výrobců a spotřebitelských cen v SRN v letošním roce.
Dosažený ekonomický růst za první čtvrtletí odpovídal dubnové prognóze. Z hlediska jeho struktury se naplnila predikce zpomalení spotřeby domácností. Horší vývoj čistých vývozů a vládní spotřeby oproti prognóze byl kompenzován zrychlenou investiční dynamikou. Vývoj průmyslové produkce v dubnu nasvědčuje pokračování ekonomického růstu. Stavební produkce v dubnu byla citelně ovlivněna květnovým zvýšením sazby DPH. V několika následujících měsících lze proto očekávat dočasný meziroční pokles stavební výroby. Situace na trhu práce byla v květnu v zásadě v souladu s predikcí. Mzdový vývoj v prvním čtvrtletí byl oproti dubnové predikci rychlejší, a to zejména v nepodnikatelské sféře, kde dochází ke změně sezonnosti časové řady v souvislosti s přechodem na 16-ti třídní tarifní stupnici a s ohledem na řešení problematiky 13. a 14. platů. V dubnu pokračoval trend zrychlování peněžní zásoby i celkové úvěrové emise.
Po prezentaci situační zprávy se bankovní rada věnovala diskuzi nových ekonomických dat a rizik naplňování dubnové makroekonomické prognózy.
Většina členů bankovní rady se shodovala, že nově dostupná data v zásadě potvrdila vyznění dubnové predikce, která očekávala ekonomický růst tažený investiční aktivitou a vyšším vývozem. S dubnovou predikcí byl konzistentní postupný růst úrokových sazeb, a to i v případě vývoje kurzu koruny k euru podle alternativního apreciovanějšího scénáře. Někteří členové bankovní rady poukázali na poněkud odlišnou strukturu ekonomického růstu, konkrétně na pomalejší růst vývozu. Zaznělo také, že probíhající revize národních účtů zvyšují nejistotu ohledně minulého i současného vývoje hrubého domácího produktu a mezery výstupu.
Pozornost bankovní rady se soustředila také na interpretaci jednorázového vlivu v podobě vstupu České republiky do EU na krátkodobé ekonomické indikátory, jmenovitě na vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu v prvním čtvrtletí a na výsledek stavební produkce v dubnu a pravděpodobný vývoj tohoto ukazatele v následujících několika měsících. Lze očekávat, že některé krátkodobé indikátory budou v následujících měsících vykazovat značné výkyvy, což zkomplikuje hodnocení vývoje ekonomiky.
Dále se diskutovaly příčiny stávající odchylky inflace od dubnové predikce. Členové bankovní rady se shodovali, že prozatím neexistuje jednoznačné zdůvodnění faktu, proč navzdory silnějším pro-inflačním nákladovým tlakům dosahuje inflace poněkud nižších než predikovaných hodnot. Může se jednat o působení kombinace faktorů jako je otevřenější počáteční záporná mezera výstupu, rozvolnění vazeb mezi nákladovými faktory a spotřebitelskými cenami nebo zvýšení již tak vysoké konkurence na domácím trhu. Svou roli může sehrávat také pozvolnější časové rozložení primárních dopadů zvýšení nepřímých daní.
Na druhou stranu opakovaně zaznělo, že navzdory těmto nejistotám dochází k růstu jak celkové, tak i čisté meziroční inflace. Zazněl názor, že rychlejší růst mezd i dynamika úvěrů domácnostem mohou znamenat nižší než predikované zpomalení tempa spotřeby. Bylo také upozorněno na skutečnost, že dlouhodobě záporné reálné úrokové sazby nejsou v situaci rostoucí inflace a pokračujícího ekonomického růstu adekvátní.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 2,25% s účinností od 25.června 2004. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 1,25%, respektive 3,25%. Pro toto rozhodnutí hlasovali tři členové bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Zapsal: Vladimír Bezděk, poradce Bankovní rady ČNB
Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: research@cnb.cz