Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26. října 1999

Přítomni: Guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA.

Při projednávání 10. situační zprávy o měnovém a hospodářském vývoji věnovala bankovní rada prvořadou pozornost nové prognóze inflace na rok 2000. Podle této prognózy směřuje vývoj čisté inflace na spodní hranu střednědobého inflačního cíle s určitým rizikem dosažení ještě nižší hladiny.

Hlavním důvodem snížení prognózy vývoje cen je poznání, že v podmínkách stagnace či utlumeného růstu se standardní proces transmise nákladových a poptávkových faktorů do růstu cen zpomaluje a má nižší intenzitu než se v dřívějších prognózách očekávalo. Poměrně dlouhé období nízké inflace mělo za následek snížení inflačních očekávání, které přetrvává i v současném období stále zřetelnějších signálů oživení poptávky a ekonomiky. K predikci nižšího růstu cen v příštím roce přispívá i předpoklad zhodnocování kursu koruny, jakožto důsledku dalšího přílivu zahraničního kapitálu.

Značná část diskuse na jednání bankovní rady se soustředila na problém budoucího vývoje měnového kursu koruny a faktorů, které jej mohou ovlivňovat. Diskutovány byly zejména výsledky standardních technických analýz situace na devizovém trhu, mechanismus utváření rovnováhy na tomto trhu a fundamentální veličiny, které ovlivňují kursový vývoj v delším časovém horizontu. Bylo rovněž konstatováno, že momentální situace na trhu nevyžaduje realizovat devizové intervence; jejich opětovné užití v budoucnu však není apriorně vyloučené.

Existuje možnost, že stávající předstih dynamiky peněžního agregátu M2 před růstem nominálního hrubého domácího produktu je spojen s výraznějším budoucím oživením ekonomiky, než se dosud očekávalo. Struktura růstu peněžní zásoby je ovlivněna především rychlým vzestupem čistých zahraničních aktiv, který souvisí se způsobem financování některých privatizačních akcí nerezidenty; o opětovném oživení domácí úvěrové emise existují teprve první signály. Proto nebyl vývoj peněžní zásoby dosud zhodnocen jakožto akutní inflační riziko.

Diskuse o pravděpodobnosti vyšší než prognózované inflace se soustředila mimo jiné na riziko bezprostředního použití značného, ale neopakovatelného přísunu vnějších zdrojů, který souvisí s realizací privatizačních záměrů vlády, a může nadměrně stimulovat domácí spotřebu. Tyto souvislosti jsou předmětem jednání s Ministerstvem financí a stejně tak budou diskutovány představy o akceptovatelném růstu mezd v následujícím roce s vedením odborových svazů. Bankovní rada zdůraznila nutnost průběžného monitorování vývoje uvedených dvou potenciálních inflačních rizik tak, aby v případě nepříznivého vývoje bylo možné měnovou politikou přiměřeně reagovat. Za předpoklad příznivého vývoje označila ukotvení nízkých inflačních očekávání cestou vhodné komunikace s veřejností. Pokud jde o další rizika, spadají svým charakterem převážně do kategorie měnovou politikou neovlivnitelných faktorů, jež v případě svého výskytu opravňují odchylku od plnění inflačního cíle.

Členové bankovní rady se shodovali v názoru, že hodnoty čisté inflace v závěru příštího roku, které byly stanoveny v r. 1997 jako základní střednědobý inflační cíl ČNB, nelze zpochybňovat a že v tomto prostředí je adekvátní cílit měnovou politikou na spodní okraj inflačního cíle. Na druhé straně není myslitelné, aby v zájmu maximálně přesného dodržení cíle byla realizována taková opatření, která by mohla nežádoucím způsobem rozkolísat ekonomiku, obnovit negativní inflační expektace, poškodit a vyvolat vyšší náklady desinflačního procesu v letech následujících.

Na závěr svého jednání bankovní rada rozhodla většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB z 5,75 % na 5,5 % (o 0,25 procentního bodu), diskontní sazbu z 5,5 % na 5 % (o 0,5 procentního bodu) a lombardní sazbu z 8 % na 7,5 % (o 0,5 procentního bodu), a to s účinností od 27. října 1999.

Zapsal:

Ing. P. Krejčí, poradce bankovní rady ČNB Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora: Petr.Krejci@cnb.cz