Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 24. června 1999
Přítomni: guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.
Na svém jednání bankovní rada posuzovala správnost nastavení úrokových sazeb vzhledem k dosažení inflačních cílů a v této souvislosti diskutovala makroekonomický výhled pro roky 1999 a 2000. Podle základního scénáře dojde v tomto horizontu k mírnému oživení poptávky, které bude následováno s určitým časovým zpožděním oživením nabídky. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou neporoste do té míry, aby nastalo významné riziko akcelerace inflace nebo zvýšení deficitu běžného účtu.
Faktory, které měnová politika neovlivňuje přímo, vytvářejí příznivé prostředí pro stabilní cenový vývoj. Mezi tyto faktory, které se nadále vyvíjejí příznivěji než byly původní předpoklady, patří především vývoj cen komodit, současný kurzový vývoj a vývoj cen potravin. Podle základního scénáře je dosažení střednědobého inflačního cíle pro rok 2000 realistické s tím, že z důvodu vývoje těchto faktorů existuje riziko podstřelení cíle pro rok 1999. V současnosti tedy existuje prostor pro snížení sazeb.
K základnímu scénáři zazněla řada komentářů, které poukazovaly na jeho rizika směřující k podhodnocení možnosti vzniku nerovnováh. Pokles HDP je způsoben především propadem investic, který má strukturální charakter a odráží odlehčování přeinvestovaných odvětví. Při současných strukturálních změnách je obtížné odhadnout, zda k oživení nabídky dojde dostatečně rychle, aby při oživené poptávce nevznikla nerovnováha na trhu zboží. Některé důležité indikátory signalizují, že oživení poptávky by mohlo být vyšší než ukazuje základní scénář. Bude třeba pečlivě sledovat růst příjmů domácností, který může založit určité tlaky. Obdobně to platí pro růst peněžní zásoby, který se vzhledem ke specifické struktuře růstu agregátu stává pro toto období relevantnějším indikátorem než růst úvěrů. Fiskální politika je expanzivní. Existuje možnost, že oživení poptávky bude vzhledem ke své struktuře obtížně udržitelné. Bylo také konstatováno, že není jasné, zda je příznivý vývoj cen potravin udržitelný v delším období z důvodů nízké ziskovosti odvětví.
Dále bylo řečeno, že v základním scénáři existují i rizika směřující k nadhodnocení možnosti vzniku nerovnováh. Růst peněžní zásoby nemusí vytvořit poptávkový tlak na trhu zboží, ale může se promítnout například do vývoje akciového trhu. Ačkoli dojde v příštím období nejprve k oživení poptávky, bude mít ve stávajících podmínkách převis poptávky nad nabídkou mnohem nižší dopad na vznik nerovnováh než tomu bylo v etapě ekonomického růstu. Centrální banka by neměla bránit oživení nabídky, a proto je důležité zachovat konkurenceschopnost exportu. Bylo také řečeno, že jedním ze spolehlivých indikátorů ekonomického oživení bylo v minulosti oživení rozpočtových příjmů z nepřímých daní, ke kterému zatím nedochází. Zmíněny byly také poslední ekonomické údaje o inflaci za květen a o HDP za první čtvrtletí, které ukazují, že je velmi obtížné sestavit inflační prognózy na základě historické zkušenosti, protože současný ekonomický vývoj je formován v nízko-inflačních vnitřních i vnějších podmínkách. Tato skutečnost spolu s loňským procesem dezinflace přispěla ke snížení domácích inflačních očekávání.
Bankovní rada se dále věnovala problematice přílivu kapitálu. Kurz koruny v poslední době opět zhodnotil. Jeho budoucí vývoj představuje nejistotu pro měnově-politické rozhodování. Existuje možnost, že toto zhodnocení je pouze dočasné a vzniklo v souvislosti s privatizací ČSOB. Na druhou stranu bylo konstatováno, že globální kapitálové toky se začaly vracet na rozvíjející se trhy. Bylo zdůrazněno, že bude třeba porovnávat současnou situaci se zkušeností z let 1994 a 1995 a zvažovat alternativní reakce hospodářských politik. Na průvodní účinky výrazného přílivu kapitálu bude nutno reagovat tržními nástroji, neboť členství v OECD neumožňuje použít některá regulační opatření, kterými se přílivu kapitálu bránily například některé jihoamerické země. Přes intervenční možnosti centrální banky by izolované použití strategie intervencí nebylo ani dostatečně efektivní a ani konsistentní s cíli hospodářských politik. Adekvátní reakcí na případný výrazný příliv kapitálu bude nastavení správného mixu všech hospodářských politik, a to v dostatečném časovém předstihu, aby později nemuselo docházet k národohospodářsky nákladným korekcím.
Na závěr svého jednání bankovní rada jednomyslně rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB ze 6,9% na 6,5% (o 0,4 procentního bodu) s platností od 25.6. 1999.
Zapsala: Mgr. K. Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB.
Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora:Katerina.Smidkova@cnb.cz