Záznam z mimořádného jednání bankovní rady ČNB ze dne 11. března 1999

Přítomni: Guvernér Doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér Doc. Ing. Z. Tůma, CSc., CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., vrchní ředitel Ing. P. Racocha MIA.

Bankovní rada ČNB hodnotila na svém mimořádném zasedání aktuální měnovou a ekonomickou situaci především na základě některých nových skutečností, které charakterizovaly vývoj v uplynulých týdnech a předurčují i budoucí tendence. Publikované indexy potvrdily dřívější očekávání o aktuálním vývoji cen, který lze v některých cenových okruzích označit již za deflační. V aktuální úrovni cen se dosud neprojevily účinky znehodnocení kurzu, k němuž došlo od začátku letošního roku. Důvodem jsou nejen standardní časová zpoždění této transmise, ale i nadále silně utlumená poptávka a pravděpodobně i existence rezerv umožňujících, aby firmy do určité míry absorbovaly předpokládaný růst dovozních cen.

Za vážný signál označila bankovní rada údaje o poklesu průmyslové a stavební produkce, jehož hloubka ukazuje, že výrazný propad ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě nebude konečný. Bankovní rada rovněž vzala na vědomí informaci o jistém zrychlení dynamiky peněžní zásoby v prvních měsících tohoto roku, jež není konzistentní s existující nízkou inflací a mírou snížení výkonu ekonomiky. Dosavadní údaje však neumožňují jednoznačněji identifikovat, do jaké míry se jedná o změnu trendu vývoje peněžního agregátu, anebo o vliv dočasných institucionálních a metodických změn.

Zveřejněné informace o inflaci a o poklesu výkonu významných sektorů ekonomiky, jakož i již provedené snížení úrokových sazeb k 29. lednu t.r. nevyvolaly takový pohyb měnového kurzu, který by směřoval k hodnotám nekompatibilním s inflačními cíli České národní banky. I když se úrokový diferenciál vůči hlavním světovým měnám výrazně snížil, konstatovali členové bankovní rady, že dosud zbývá prostor pro snížení úrokových sazeb na úroveň, která by lépe odpovídala stávajícím trendům inflace a hloubce útlumu ekonomiky. Diskuse byla vedena jak o velikosti tohoto prostoru, tak o váze, kterou lze při rozhodování přisuzovat krátkodobým a střednědobým rizikům. Bylo přitom konstatováno, že na minulém jednání charakterizovaná rizika, tj. zejména měnové důsledky expanzivního vývoje mezd a peněžních příjmů jakož i deficitu veřejných rozpočtů, zůstávají beze změny. To, spolu s ukončením procesu sestupu dovozních cen, bude formovat vývoj cenové hladiny ve druhém pololetí letošního a na začátku příštího roku.

Náročnost a složitost rozhodování bankovní rady je v poslední době výrazně umocněna podstatnými změnami v makroekonomickém prostředí (produkt, poptávka, inflace). Jsou takového rázu, že se nelze bezprostředně opírat o dříve analyzované a identifikované vazby v celé škále ekonomických proměnných. Proto se dosavadní prognózy vývoje inflace pohybují v poměrně širokém koridoru.

Hlavním tématem diskuse bankovní rady byl návrh na snížení základní sazby pro 14 denní repo operace ČNB o 0,5 procentního bodu. Někteří členové bankovní rady doporučovali snížit tuto sazbu v menším rozsahu, tj. pouze o 0,25 bodu. Důvodem byly především obavy z možné neadekvátní reakce devizového trhu, která by mohla vyvolat vyšší než ještě únosné znehodnocení kurzu koruny s následným vlivem na inflaci.

Po diskusi rozhodla bankovní rada většinou hlasů o snížení základní repo sazby o 0,5 procentního bodu, tj. z dosavadních 8 na 7,5 % s účinností od 12. 3. 1999. V souvislosti s tímto rozhodnutím byla snížena diskontní úroková sazba na 6 % (tj. o 1,5 procentního bodu) a lombardní úroková sazba na 10 % (tj. o 2,5 procentního bodu).

Zapsal:

Ing. P. Krejčí, poradce bankovní rady ČNB Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: research@cnb.cz