Zápis z jednání bankovní rady ČNB ze dne 24. září 1998

Přítomni: Guvernér ing. J. Tošovský, vrchní ředitel ing. O. Kaftan, vrchní ředitel RNDr. Niedermayer, vrchní ředitel ing. J. Pospíšil, CSc.

Bankovní rada ČNB konstatovala, že výhled dezinflace je v krátkodobém horizontu pozitivní a vytváří prostor pro určité další uvolnění politiky. Pokud nedojde v následujících měsících k významnějším změnám ve vývoji vnějších exogenních faktorů měl by pokračovat další pokles čisté a celkové inflace. Bylo konstatováno, že odvození správné reakce měnové politiky na očekávaný pokles inflace do značné míry závisí na kvantifikaci vlivu směnného kurzu a pohybu zahraničních cen na cenovou hladinu a na odhadu působení budoucích poptávkových vlivů v delším časovém horizontu.

V diskusi o vývoji budoucí poptávky byl kladen důraz na analýzu determinant spotřeby domácností. Byl vysloven názor, že s ohledem na očekávaný růst nezaměstnanosti a celkové přehodnocení budoucích příjmů v souvislosti s ekonomickým vývojem, domácnosti zvyšují svůj sklon k úsporám. Udržitelnost trvalejšího působení tohoto faktoru byla zpochybněna s ohledem na možný vliv očekávaného zpomalení nápravy cen v oblasti energie a nájmů na tvorbu úspor.

V souvislosti s budoucím vývojem spotřeby domácností byl také diskutován očekávaný mzdový vývoj. Existující setrvačnost růstu nominálních mezd (rigidita vůči zpomalení jejich dynamiky), potenciální negativní vliv předpokládaného růstu mezd v rozpočtové sféře na mzdové vyjednávání v soukromém sektoru a předpokládaný pokles inflace v příštím roce naznačují riziko nadměrného růstu reálných mezd při očekávané ekonomické aktivitě v příštím roce. Rostoucí míra nezaměstnanosti, která zhoršuje mzdově-vyjednávací pozici zaměstnanců a očekávané zvýšení úspor domácností byly naopak označeny za faktory, které by mohly tlumit vznik poptávkově inflačních tlaků, plynoucích z případného nepříznivého mzdového vývoje.

Bankovní rada konstatovala existenci trvající nejistoty ohledně definitivní podoby státního rozpočtu. Při posuzování poptávkových vlivů bylo hospodaření veřejných financí nadále označeno za jeden z hlavních zdrojů nejistoty. Kromě možného poptávkového vlivu vyplývajícího ze strukturální části očekávaného deficitu veřejných financí, byla za potenciální ohrožení budoucího cenového vývoje označena rizika, vyplývající z odhadu ekonomického růstu v příštím roce a také z odhadu cenové elasticity poptávky po komoditách, na něž se má podle záměrů vlády vztahovat zvýšení spotřební daně.

Příčiny poklesu dynamiky ekonomického růstu byly posuzovány z cyklického a strukturálního hlediska. Rozdílnost názorů během diskuse se projevila ve vnímání intenzity restriktivního působení makroekonomických nástrojů a působení dlouhodobějších strukturálních problémů mikroekonomického charakteru.

Vývoji obchodní bilance, robustnosti zlepšení jejího salda po eliminaci cenových vlivů a riziku obnovení vnější nerovnováhy v případě posílení domácí poptávky byla věnována další část diskuse. Bylo zdůrazněno, že z hlediska vnější rovnováhy postupné snižování deficitu běžného účtu je klíčové s ohledem na jeho obtížnější financování v současných vnějších podmínkách.

Bankovní rada ČNB po analýze vlivu budoucích poptávkových a nákladových faktorů na vývoj čisté inflace většinou hlasů rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby ze 14 % na 13,5 %.

Zapsal: RNDr. Tibor Hlédik, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz