Alexis Derviz
Když se několik centrálních bank rozhodne zavést CBDC, požadavky na interoperabilitu vytvoří poptávku po polečné platební infrastruktuře a společné digitální zúčtovací jednotce (bridge coin). Mnoho atributů této zúčtovací jednotky připomíná soukromé digitální měny. Zároveň měnové autority, které se vydají cestou CBDC, aktivně přispívají k tomu, že z digitálních peněženek se stane technologie běžná v domácnostech. Soukromé subjekty objevují způsoby, kterými mohou provádět domácí i přeshraniční platby v (digitální) měně podle svého uvážení bez ohledu na záměry emitentů CBDC. Budou v takovém světě fiat měny a centrální banky, které je emitují, odsunuty na vedlejší kolej digitální zúčtovací jednotkou, nebo dokážou staré a nové formy mezinárodních transakcí koexistovat? Jaké změny čekají tradiční devizový trh? Na tyto otázky odpovídám pomocí DSGE modelu dvou zemí se dvěma druhy zboží, dvěma měnami a globální digitální měnou (digicoin). Při určité struktuře devizových transakčních nákladů všechny tři dílčí devizové trhy koexistují a není pravděpodobné, že by používání fiat měny v mezinárodním obchodu zcela vymizelo, za předpokladu, že se operátor digitální zúčtovací jednotky nedokáže zároveň stát globální bankou.
JEL kódy: C61, C63, D58, E02, E59, G23
Klíčová slova: bridge coin, CBDC, devizový trh, digitální měna, hotovostní platba předem
Vydáno: červenec 2023
Ke stažení: CNB WP 7/2023 (pdf, 966 kB)