Rok 2004
Činnost bankovního dohledu České národní banky se v roce 2004 rozvíjela na základě schválené střednědobé koncepce pokrývající období do konce tohoto roku. Základním koncepčním záměrem bylo vytvoření komplexního regulatorního rámce pro banky a konsolidační celky na základě principů regulace platné v Evropské unii. Významným prvkem se stává stále těsnější spolupráce se zahraničními regulátory zejména s ohledem na uplatňování principu jednotné licence a s regulátory finančního trhu v tuzemsku. Pro zlepšení výkonu bankovního dohledu byly stanoveny priority vyplývající ze základních principů bankovního dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled a doporučení mise FSAP (Financial Sector Assessment Program). 1)
Metodická činnost
V roce 2004 se bankovní dohled podílel na přípravě legislativy týkající se činnosti bankovního sektoru. Důraz byl kladen na harmonizaci právních předpisů s právem Evropských společenství. Došlo celkem k pěti změnám zákonů v dané oblasti. Ke dni vstupu ČR do EU nabyla účinnosti novela zákona o bankách č. 126/2002 Sb., dále nový zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech a zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. K 1. 9. 2004 vstoupila v účinnost harmonizační novela (č. 284/2004 Sb.) zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
I v roce 2004 Česká národní banka vydala nová a novelizovala stávající opatření a vyhlášky upravující a měnící regulatorní rámec podnikání bank.
Opatření k vnitřnímu řídicímu a kontrolnímu systému vzniklo sloučením čtyř dosavadních opatření k vnitřnímu řídicímu a kontrolnímu systému, řízení tržních rizik, řízení úvěrových rizik a k standardům řízení likvidity do jednoho celku. Nové opatření představuje logický celek požadavků na účinnost vnitřního kontrolního a řídicího systému a řízení rizik.
Novela opatření, které stanovuje pravidla pro posuzování pohledávek z finančních činností, tvorbu opravných položek a rezerv a nabývání některých druhů aktiv, reaguje na vývoj účetnictví a povinné použití mezinárodních účetních standardů bankami (IFRS), které jsou emitenty registrovaných cenných papírů. Tyto banky pro stanovení výše opravných položek pro účely plnění obezřetnostních pravidel použijí stejnou metodu jako pro vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky. Ostatní banky, pokud budou dostatečně připraveny, mohou metodu podle IFRS také použít. Pokud ji nepoužijí, opravné položky stanovují tak jako dosud pomocí koeficientu z nezajištěné hodnoty pohledávky. V novele opatření je doplněna další forma portfoliového přístupu.
Česká národní banka byla novým zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, zmocněna ke kontrole dodržování specifických povinností bank - emitentů hypotečních zástavních listů (HZL). Tento nový zákon Českou národní banku rovněž zmocnil vydat opatření, kterým by stanovila obsah a způsob vedení evidence krytí HZL. Na základě tohoto zmocnění vydala Česká národní banka opatření, kterým se stanoví obsah, způsob vedení a náležitosti evidence krytí hypotečních zástavních listů, jde zejména o povinnost krýt závazky z HZL v oběhu vybranými aktivy, zejména pohledávkami z hypotečních úvěrů, vést samostatnou evidenci krytí závazků z emitovaných HZL v oběhu a plnit informační povinnost. Evidence krytí je tvořena registrem krytí a knihou krytí.
Česká národní banka vydala v roce 2004 devět úředních sdělení k zákonům, vyhláškám a opatřením v působnosti bankovního dohledu, která se týkala výpisu z emise akcií banky, finančního makléřství, jednotné bankovní licence, zacházení s pohledávkami za Evropskou investiční bankou pro účely obezřetnostních pravidel, požadavků na dohody o uzavíracím započtení (závěrečném vyrovnání zisků a ztrát) při výpočtu úvěrového rizika, akciových indexů při výpočtu akciového rizika, výpočtu kapitálové přiměřenosti a angažovanosti u investic do sekuritizovaných cenných papírů typu "asset-backed securities", pojmu "informační systém banky" v opatření k vnitřnímu řídicímu a kontrolnímu systému banky pro oblast předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti, zrušení některých úředních sdělení ČNB v oblasti obezřetného podnikání bank.
V roce 2004 pokračovala příprava na zavedení nového kapitálového konceptu s cílem zvýšení bezpečnosti a stability finančních systémů, posílení konkurenční rovnosti mezi bankami a odpovědnosti managementu banky. Nový koncept klade důraz na měření rizik a zlepšování řízení rizik v bankách. Cílem je dále zavedení kapitálové regulace operačního rizika a přesnější zohlednění rizikovosti úvěrového portfolia v požadované výši kapitálu. Přechod na nová pravidla se předpokládá od roku 2007.
Vstupem ČR do EU 1. 5. 2004 se významně změnil charakter a formy spolupráce bankovního dohledu v rámci evropských struktur. Pozorovatelský status ve výborech a pracovních skupinách se změnil na status členské země. Došlo k rozšíření třetí úrovně tzv. Lamfalussyho procesu založením Výboru evropských bankovních supervizorů (CEBS) a Výboru evropských supervizorů pro pojišťovny a penzijní fondy (CEIOPS); spolu s existujícím Výborem regulátorů cenných papírů (CESR) je evropský institucionální rámec regulace finančního trhu zkompletován.
Pokračovala spolupráce s Basilejským výborem pro bankovní dohled, který se zabývá rozvojem regulace, a to zejména ve skupině pro základní principy efektivního bankovního dohledu a skupině pro kapitál.
Nadále byl kladen důraz na dvoustrannou spolupráci s partnerskými bankovními dohledy, zaměřenou na uzavření nových dohod o spolupráci, výměnu informací o bankách společného zájmu a postup při implementaci nového kapitálového konceptu (Basel II). V roce 2004 byly tyto vztahy završeny ve formě Memorand of Understanding s Nizozemskou a Italskou centrální bankou. ČNB má doposud uzavřeno osm smluv o vzájemné spolupráci, a to s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Nizozemskem, Rakouskem, Slovenskem a USA (přesněji státem New York). V jednání je MoU s Ruskou federací podmíněné dohodou o spolupráci EU s ruskou stranou.
V ČR v roce 2004 regulují a dohlížejí na subjekty finančního trhu čtyři instituce. ČNB je odpovědná za regulaci a dohled nad bankami, KCP nad subjekty kapitálového trhu, MF nad pojišťovnami a penzijními fondy. Sektor družstevních záložen je dohlížen Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami a regulován MF. Diverzifikovaná struktura regulace a dohledu vyžaduje úzkou vzájemnou spolupráci.
Formální bázi pro spolupráci tvoří Dohoda o spolupráci mezi ČNB, KCP a MF z roku 2003 (původně 1998). V roce 2004 pracovalo pět pracovních skupin - pro dohled, zajišťování dat o sektorech, harmonizaci účetnictví a zveřejňování, pro konglomeráty a licencování. Jednání Výboru pro koordinaci dozoru nad finančním trhem byla zaměřena na otázky jednotného dozoru, byl projednán návrh vládní koncepce integrovaného státního dozoru nad finančním trhem. Byl schválen záměr sloučení všech složek dozoru do jedné instituce ve dvou krocích. V průběhu roku 2005 má dojít ke sloučení bankovního dohledu a dozoru nad družstevními záložnami do ČNB a dozoru nad pojišťovnami a penzijními fondy s dozorem nad kapitálovým trhem do KCP. Od roku 2006 by měly v ČR fungovat dvě dozorové instituce. Tyto by měly být výhledově sloučeny do jedné, o jejím charakteru bude rozhodnuto vládou do konce roku 2006.
Na základě dohody o spolupráci byla v březnu 2004 uzavřena smlouva o předávání některých informací mezi ČNB a KCP, jejímž cílem je optimalizace toku informací od bank, které jsou současně obchodníky s cennými papíry, směrem k regulátorům, tj. ČNB a KCP.
Kontrolní a analytická činnost
S ohledem na převažující zahraniční vlastnictví bankovního sektoru a uplatnění principu jednotné licence vstupem ČR do EU k 1. květnu 2004 umožňující svobodně provádět licencované činnosti nejen na území státu, který licenci vydal (domovský stát), ale i na území jiného členského státu EU (hostitelský stát) bez nutnosti žádat o vydání příslušné licence, jsou nově vymezeny kompetence domovského a hostitelského orgánu dohledu a kompetence bankovního dohledu v gesci ČNB jsou částečně omezeny. Činnosti na základě jednotné licence na území hostitelského státu podléhají dohledu orgánu domovského státu s výjimkou dohledu nad dodržováním úzce vymezených právních předpisů hostitelského státu. Stále více je zdůrazňována nutnost prohloubení mezinárodní spolupráce.
Banky nemusí procházet licenčním řízením v hostitelském státě, i když zřízení pobočky není úplně volné, banka musí předem předložit záměr orgánu dohledu domovského státu k posouzení, a ten poté předá oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu. V návaznosti na oznámení ČNB v roli hostitelského orgánu dohledu sdělí bance rozsah dohledu a přehled právních předpisů, které se na ni při výkonu bankovních činností budou vztahovat. Výkon dohledu nad činností pobočky leží hlavně na orgánu dohledu domovského státu, nicméně porušení povinností při poskytování služeb v zahraničí řeší oba regulátoři v úzké spolupráci.
ČNB jako hostitelský orgán dohledu vykonává dohled v oblasti likvidity a dohled nad plněním povinností, které ukládá zákon o bankách. Veškeré vklady přijaté pobočkami zahraničních bank jsou pojištěny v rámci systému domovského státu. Vedle toho existuje možnost připojištění na základě smlouvy mezi zahraniční bankou a Fondem pojištění vkladů. Od 1. května 2004 devět poboček zahraničních bank se sídlem v členských zemích EU, které působily v České republice, přešlo do režimu jednotné licence a ČNB vůči nim výrazným způsobem omezila své dohlížecí aktivity.
Pravidelně zpracovávaným analytickým nástrojem byly i v roce 2004 standardní analýzy bankovního sektoru obsahující rating bank předkládané bankovní radě České národní banky v pololetní periodicitě. Pro odbornou i laickou veřejnost je určena již tradiční publikace bankovní dohled vydávaná s roční periodicitou. V rámci dohledu na dálku jsou prováděny pravidelné komplexní analýzy finanční situace jednotlivých bank při zohlednění podstupovaných rizik, pravidelně jsou vyhodnocovány měsíční signální informace o vývoji jednotlivých bank. Podrobné souhrnné informace o vývoji bankovního sektoru pro odbornou veřejnost jsou zveřejňovány aktuálně na internetových stránkách ČNB.
Na základě zjištění dohledu na dálku a s využitím výsledků kontrol na místě bylo uloženo celkem 13 opatření k nápravě, která spočívala v požadavku na odstranění nedostatků zjištěných v činnosti bank se stanovenými termíny k jejich nápravě. Odstraňování nedostatků bylo následně monitorováno. V roce 2004 nebylo vedeno žádné sankční řízení směřující k odnětí licence či pokutě za porušení zákona o bankách.
Rok 2004 se vyznačoval v oblasti správních řízení při povolovací a licenční činnosti poměrně značnou aktivitou. Bylo dokončeno přelicencování bank v návaznosti na zharmonizování zákona o bankách s evropskou bankovní směrnicí. Bankovní licence byla vydána zbývajícím 15 bankám. Vstupem do EU přešlo devět poboček zahraničních bank působících na bankovním trhu automaticky do režimu jednotné bankovní licence. V průběhu roku 2004 vznikla v tomto režimu ještě jedna další pobočka zahraniční banky, a to z Rakouska (zahájení činnosti v roce 2005).
V roce 2004 bylo vydáno 35 správních rozhodnutí, týkajících se již zmiňovaného vydávání bankovní licence (přelicencování), dále žádostí bank o změny licence (jejím rozšířením), souhlasů s nabytím kvalifikované účasti na bance (změny akcionářské struktury bank), povolení k fúzi, záměru zřídit pobočku v členské zemi EU a prodeje části podniku. Byla předložena jedna žádost o udělení licence, a to ze strany zakladatele se sídlem mimo Evropskou unii, správní řízení bylo zastaveno.
Vstup ČR do EU otevřel tuzemský bankovní trh dalším bankovním subjektům využívajícím svobodu volného pohybu služeb. V roce 2004 oznámilo celkem 63 zahraničních bank z členských zemí EU svůj záměr poskytovat v ČR některé či všechny vzájemně uznávané bankovní činnosti. Bankovní dohled nad těmito institucemi je vykonáván ze země původu banky.
V průběhu roku 2004 bylo provedeno 10 kontrol v 10 bankách (5 kontrol komplexních a 5 dílčích) zaměřených na vybrané oblasti rizik podstupovaných bankami. Předmětem ověření jsou všechny hlavní oblasti rizik (komplexní kontroly) a specifická rizika (dílčí kontroly).
Organizace bankovního dohledu
V roce 2004 došlo ke změně organizační struktury bankovního dohledu ČNB. Od poloviny roku zastřešuje činnosti regulace a dohledu místo dvou pouze jedna sekce bankovní regulace a dohledu. Počet pracovníků bankovního dohledu se v roce 2004 snížil na 96 pracovníků.
Bankovní sektor
Bankovní sektor České republiky se v roce 2004 nezměnil, nebyla odňata žádná licence, žádný další bankovní subjekt nově nevstoupil na tuzemský bankovní trh. V průběhu roku došlo pouze ke změnám názvů pěti bank, ve všech případech z rozhodnutí akcionářů. Ke 31. 12. 2004 byl bankovní sektor tvořen 26 bankami a 9 pobočkami zahraničních bank.
5. 8. 2005
1) Program vyhodnocení finančního sektoru provedly společně Mezinárodní měnový fond a Světové banka. Základem je identifikace silných a slabých stránek finančního sektoru a jeho systémových problémů a oblastí, které musí být zlepšeny, aby se finanční sektor dále rozvíjel a byl stabilní. Integrální součástí FSAP je vyhodnocení dodržování relevantních mezinárodních standardů finančního sektoru. Vyhodnocení pro ČR bylo uskutečněno v roce 2000, aktualizace v roce 2004.