Rok 2002

V roce 2002 byla schválena střednědobá koncepce bankovního dohledu na léta 2002 - 2004, mezi jejíž hlavní cíle patří především příprava metodiky pro výkon dohledu na bázi rizikového profilu bank a konsolidačních celků včetně stanovení metod dohledu a spolupráce s tuzemskými i zahraničními institucemi, provádění kontrol jednotlivých bank v pravidelných intervalech, stanovených dle celkové rizikovosti a významu bank v sektoru, postupné přelicencování všech bank a poboček zahraničních bank, zavedení standardních postupů při posuzování nových akcionářů a managementu bank, při uplatňování sankcí a při vyřizování žádostí o povolení působit jako banka, zabezpečení činnosti bankovního dohledu v souvislosti se vstupem do jednotného trhu bankovních služeb, realizace společného projektu ČNB, České bankovní asociace a Komory auditorů ČR "Vývoj a implementace nového konceptu kapitálové přiměřenosti v podmínkách ČR" a další.

Metodická činnost

Harmonizace právního řádu s evropským právem patřila mezi hlavní úkoly České republiky v rámci přípravy na vstup do Evropské unie. Novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, který je speciální právní normou upravující základní aspekty činnosti bank, nabyla účinnosti 1. května 2002. Jejím cílem bylo dosažení plné kompatibility s právem Evropského společenství a dalšími mezinárodními standardy bankovní regulace. Z věcného hlediska se soustředila především na oblast licenčního řízení, dohledu na konsolidovaném základě, úpravě vztahů s auditory, zavedení institutu jednotné bankovní licence, umožnění provozu registru úvěrů apod. V rámci navazující sekundární legislativy centrální banka zpracovala a v průběhu roku 2002 vydala nové nebo novelizované stávající vyhlášky týkající se licencování, dohledu na konsolidovaném základě vč. stanovení pravidel obezřetného podnikání pro regulované konsolidační celky a podmínek přístupu k informacím v Centrálním registru úvěrů provozovaném ČNB.

V průběhu roku 2002 vstoupila v platnost sada opatření, která stanovují minimální požadavky na řízení tržních a úvěrových rizik a také opatření, které stanovuje minimální požadavky na systém vnitřní kontroly. Tato opatření znamenají nový směr v oblasti bankovního dohledu, který výrazněji akcentuje kvalitativní stránku hodnocení obezřetného podnikání bank. Bylo novelizováno opatření o posuzování kvality pohledávek a tvorby opravných položek, které zahrnuje rovněž některé prvky z dřívějšího opatření o nabývání některých druhů aktiv, které bylo zrušeno. V zájmu zajištění souladu mezi dohledem na konsolidovaném a individuálním základě došlo rovněž k novelizaci opatření o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě.

V návaznosti na novelu zákona o bankách, která lépe upravila možnost využívání auditorských společností pro potřeby bankovního dohledu, bylo vydáno opatření České národní banky, kterým se stanoví požadavky na ověření řídícího a kontrolního systému banky včetně systému řízení rizik. Změny v oblasti účetnictví od 1. 1. 2002 spolu s novými požadavky na zveřejňování údajů o systému řízení rizik v návaznosti na jejich povinné zveřejňování v rámci roční účetní závěrky vyvolaly nutnost změny opatření ČNB ke zveřejňování.

Novela zákona o bankách umožnila ČNB provozovat automatizovaný registr úvěrů a tím pomoci bankám při výměně informací o bonitě a důvěryhodnosti klientů z podnikatelského sektoru. Vyhláška České národní banky č. 164/2002 Sb. ze dne 10. dubna 2002, o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky - Centrální registr úvěrů specifikuje především podmínky, za jakých se banky mohou připojit k Centrálnímu registru úvěrů a požadovat potřebné informace. Centrální registr úvěrů se v ČNB připravoval od května 2000 a jeho ostrý provoz byl zahájen 1. listopadu 2002, kdy všechny banky začaly dodávat úplný soubor informací podle novelizovaného opatření, kterým se stanoví metodika předkládání vybraných údajů pro centrální registr úvěrů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance.

Doplňkem vyhlášek a opatření ČNB jsou úřední sdělení, jejichž cílem je poskytnout detailní vysvětlení resp. výklad některých ustanovení vyhlášek a opatření ČNB, poskytnout doporučení pro aplikaci regulatorních předpisů v oblastech, jichž se dané sdělení týká apod. V roce 2002 bylo vydáno celkem 7 takovýchto úředních sdělení z oblasti bankovního dohledu, která se týkala ovládacích smluv, uveřejňování informací bankami, požadavků na ověření vnitřního řídícího a kontrolního systému, posuzování osob navrhovaných do vedoucích funkcí v bance apod.

V rámci pokračující přípravy Nové Basilejské kapitálové dohody byl v roce 2002 zahájen společný projekt finančního sektoru ČR, kterého se účastní ČNB, Česká bankovní asociace (ČBA), jednotlivé banky a Komora auditorů ČR (KA ČR). Jeho cílem je vytvořit efektivně fungující komunikační platformu a zapojit zúčastněné strany do řešení úkolů vyplývajících z implementace NBCA.

Pokračovala spolupráce se zahraničními regulátory na základě společných tzv. Memorand of Understanding, které byly v průběhu roku 2002 nebo na počátku roku 2003 podepsány s regulatorními orgány v Rakousku (Bundesministerium für Finanzen), Německu (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht), Francii (Commission Bancaire) a USA (State of New York Banking Department). K podpisu je připraveno memorandum s belgickým regulátorem. V jednání jsou dále návrhy na uzavření memoranda s regulátory z Nizozemí a Itálie.

V průběhu roku 2002 byla novelizována a na počátku roku 2003 podepsána trojstranná dohoda o spolupráci z roku 1998 mezi současnými regulátory finančního trhu, tj. ČNB, MF a KCP, jejímž cílem bylo především vytvoření předpokladů pro kvalitní provádění dohledu na konsolidovaném základě.

Kontrolní a analytická činnost

Pravidelný monitoring činnosti banky je založen zejména na pravidelných čtvrtletních analýzách finanční situace bank, kontrole dodržování obezřetných pravidel a limitů a na sledování změn v jednotlivých bankách ve standardizované struktuře. Pro zachycení případných negativních tendencí jsou pravidelně vyhodnocovány měsíční signální informace o vývoji jednotlivých bank pro vedení bankovního dohledu s návrhy na další postup a opatření bankovního dohledu u bank s negativním vývojem. Stejně jako v předcházejících letech byly standardně zpracovávány čtvrtletní zprávy o vývoji bankovního sektoru vč. ratingu bank pro bankovní radu ČNB, analýza nového typu zaměřená na vliv makroekonomických podmínek na vývoj bankovního sektoru a odhad budoucích trendů v návaznosti na předpokládané přistoupení k EU a veřejná publikace bankovní dohled v roce 2001.

Na základě zjištění dohledu na dálku a s využitím výsledků kontrol na místě byla uložena opatření k nápravě celkem 13 bankám, stavebním spořitelnám a pobočkám zahraničních bank. Tato opatření spočívala zejména v požadavku na odstranění nedostatků v činnosti bank se stanovenými termíny k jejich nápravě. Mimo správní řízení bylo vydáno 126 rozhodnutí, která obsahovala zejména schválení externích auditorů bank a vymezení rozsahu požadavků na ověření řídícího a kontrolního systému bank, schválení struktury akcionářů před valnými hromadami, souhlasy se započítáváním podřízeného dluhu do kapitálu banky, schválení konsolidačních celků bank a stanoviska k návrhům změn všeobecných obchodních podmínek v případě stavebních spořitelen.

Vyjádření bankovního dohledu k osobám navrhovaným do vedoucích funkcí v bankách bylo vydáno ve 35 případech, a to na základě posouzení příslušných písemných podkladů a ve většině případů i po uskutečnění pohovoru s navrhovaným kandidátem. V oblasti licenční a povolovací vydal bankovní dohled, v souladu se svými zákonnými kompetencemi, v roce 2002 celkem 17 správních rozhodnutí, která kromě poskytnutí nové bankovní licence zejména zahrnovala nabytí majetkového podílu na bankách. Dalších 5 správních řízení přitom bylo v tomto roce zahájeno.

V průběhu roku 2002 byly provedeny kontroly v deseti bankách, z toho jedna jako komplexní a devět dílčích, zaměřených na vybrané oblasti rizik podstupovaných bankami. Mezi nové aktivity v rámci dohledu na místě patří prověřování vlastních modelů bank, a to v návaznosti na možnost bank využívat pro stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku a opčním kontraktům vlastní model, pokud obdržely kladné vyjádření bankovního dohledu k jeho používání (první žádost banky o posouzení modelu obdržel bankovní dohled až v prosinci 2002), kontroly informačních systémů v bankách a kontroly v rámci prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

K získání dodatečných informací o aktivitách bank bylo ve středních a malých bankách a pobočkách zahraničních bank v roce 2002 uskutečněno 56 informačních návštěv ve 25 bankách a pobočkách zahraničních bank, z toho 53 dílčích a 3 komplexní. Část informačních návštěv byla součástí šetření bankovního dohledu o řízení rizik v pobočkách zahraničních bank. Poznatky z tohoto šetření byly využity při přípravě metodiky dohledu nad pobočkami zahraničních bank.

V roce 2002 byla zahájena užší spolupráce s regulátory ostatních zemí, kteří provádějí dohled nad mateřskými bankami majícími své dceřiné banky na území České republiky, resp. centrálami poboček zahraničních bank, které působí v České republice. Byla navázána nebo prohloubena spolupráce s regulátory ze Slovenska, Francie, Německa, Nizozemí, Belgie a USA.

Organizace bankovního dohledu

V roce 2002 došlo ke změně v organizaci sekce bankovního dohledu s cílem přizpůsobit organizační strukturu hlavním úkolům bankovního dohledu vyplývajícím ze schválené střednědobé koncepce. Od počátku roku 2002 tak byl dohled na dálku (monitoring, analýzy, vztahy s bankami) soustředěn do dvou odborů, které vždy pokrývají ucelenou skupinu bank dle velikosti a zaměření (velké banky, stavební spořitelny a specializované instituce v jednom odboru, střední a malé banky a pobočky zahraničních bank v druhém). Zvolené členění umožňuje lépe zohledňovat specifika skupin bank při výkonu bankovního dohledu. Problematika správních řízení v licenční i sankční oblasti byla soustředěna do odboru licenčního a povolovacího, který rovněž zajišťuje agendu bank po odnětí licence.

Dohled na místě pak zajišťují dva odbory dohledu na místě, které se dále člení na čtyři referáty specializované na kontrolu jednotlivých rizikových oblastí. První odbor pokrývá oblast kontroly kreditních rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému, druhý zajišťuje kontrolu tržních rizik a informačních systémů bank. Toto uspořádání vytvořilo lepší předpoklady pro hlubší specializaci inspektorů bankovního dohledu a pro zahájení dohledu v oblasti informačních systémů bank.

Od 1. 1. 2002 došlo rovněž ke změně názvu sekce politiky bankovního dohledu na sekci bankovní regulace. Počet pracovníků bankovního dohledu se v roce 2002 pohyboval okolo 110 pracovníků.

Bankovní sektor

Bankovní sektor České republiky byl ke 31. 12. 2002 tvořen 37 bankami a pobočkami zahraničních bank. V průběhu roku 2002 se celkový počet bank snížil o jednu. Po dvou letech skončila 16. června 2002 nucená správa v IP bance. Na základě rozhodnutí valné hromady banka odevzdala bankovní licenci a dnem 7. 8. 2002 ukončila bankovní činnosti. Ke dni 31. 3. 2002 zanikla licence pobočky Societe Generale v Praze. Aktivity této pobočky byly postupně integrovány do Komerční banky, a.s., následně po vstupu mateřské Societe Generale do tohoto bankovního subjektu. Byla udělena jedna nová bankovní licence společnosti Wüstenrot hypoteční banka, a.s., ke dni 31. 10. 2002.