Rok 1999
Metodická činnost
Činnost bankovního dohledu se v roce 1999 řídila plánem schváleným bankovní radou ČNB na počátku roku. Tento plán byl rozpracováním střednědobé koncepce přijaté v minulém roce.
V červenci byla vydána dvě klíčová opatření ČNB - o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a tržní riziko, které nabude účinnosti až 1. dubna 2000, a opatření, kterým se stanoví podmínky pro provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě. Vzhledem k jejich významu byla při přípravě obou opatření věnována nadstandardní pozornost konzultacím jak s bankami, tak s Bankovní asociací. Obě opatření znamenají kvalitativní změnu v metodice provádění bankovního dohledu. Opatřením a vyhláškou ČNB byly rovněž upraveny postupy při žádostech o udělení povolení působit jako banka a při žádostech o povolení nabytí akcií bank.
Bankovní dohled se aktivně podílel na přípravě harmonizační novely zákona o bankách a zákona o ČNB s právem EU, stejně tak jako na připomínkách k novelám dalších zákonů týkajících se finančního trhu nebo bankovního sektoru (novely zákonů o cenných papírech, o dluhopisech, o konkurzu a vyrovnání, o veřejných dražbách a obchodního zákoníku).
V oblasti formování struktury bankovního sektoru se bankovní dohled se podílel na přípravě privatizace velkých bank a na přípravě restrukturalizace transformačních institucí podle rozhodnutí vlády ČR (Konsolidační banka, Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká finanční).
V roce 1999 byl rovněž zahájen program Twinning 1 pro bankovní dohled, který je orientován na další přiblížení metodiky regulace (tržní rizika, dohled na konsolidované bázi, kapitálové požadavky založené na rizikovém profilu banky) i praktické realizace dohledu (analýzy finanční pozice bank, procedury pro kontroly na místě) úrovni běžné v EU.
V oblasti mezinárodních vztahů byla uzavřena dohoda o spolupráci bankovních dohledů mezi ČNB a Národní bankou Slovenska, ve vysokém stádiu rozpracovanosti jsou jednání o spolupráci s bankovními dohledy Německa, Holandska, Rakouska a Polska. Zásadní překážkou těsnější spolupráce na straně našich partnerů je však skutečnost, že naše legislativa neumožňuje orgánu bankovního dohledu z mateřské země provádět inspekce na místě v pobočkách zahraničních bank a v dceřinných společnostech zahraničních bank působících v České republice.
Mezinárodní ocenění činnosti bankovního dohledu se promítlo i do přizvání zástupců České republiky mezi několik vybraných zemí mimo G10, které se účastní v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled prací na přípravě nového konceptu kapitálové přiměřenosti a na vyhodnocování Core Principles 1. Kromě této spolupráce pokračovaly intenzívní kontakty se Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Mezinárodní bankou pro mezinárodní platby (BIS) a dále mezi bankovními dohledy zemí střední a východní Evropy.
Kontrolní a analytická činnost
V činnosti bankovního dohledu byly zachovány aktivity osvědčené v minulých letech. Bankovní dohled standardně ve čtvrtletní periodicitě zpracovával souhrnné analýzy vývoje bankovního sektoru se zvýrazněním hodnocení významnosti rizik bankovního podnikání, a to včetně ratingu jednotlivých bank. Bankovní dohled rovněž připravil a publikoval zprávu o bankovním dohledu a bankovním sektoru za rok 1998. Kromě souhrnných zpráv byly průběžně zpracovávány analýzy jednotlivých bank a vyhodnocovány signální informace pro vedení bankovního dohledu s návrhy na další postup a opatření u bank s negativním vývojem. V případě závažnějších problémů bank byly zpracovány materiály pro bankovní radu ČNB s návrhy na přijetí zásadních opatření vůči jednotlivým bankám (Universal banka, Foresbank, Moravia banka).
Bankovní dohled provedl 5 komplexních kontrol na místě v těchto bankách: Živnostenská banka, Česká spořitelna, J&T banka, Investiční a poštovní banka a Credit Lyonnais Bank. Relativně nižší počet komplexních kontrol na místě vyplývá z kapacitních nároků na provádění kontrol ve velkých bankách s ohledem na velikost jejich bilance a složitost řídících mechanismů, kde kontrolu je nutno provádět za účasti minimálně dvou týmů (např. kontroly České spořitelny se účastnilo cca 15-20 inspektorů po dobu 8 týdnů). Vzhledem k situaci v ČR spočívá hlavní váha práce kontrolních týmů ve vyhodnocování kvality aktiv, především úvěrového portfolia, neboť kreditní riziko je pro banky stále nejvýznamnější. Těžiště kontrol se však v souladu s mezinárodními trendy stále více přesunuje na posuzování systémů řízení rizik a vnitřního kontrolního systému bank.
Kromě komplexních kontrol se uskutečnila řada informačních návštěv zaměřených na jednotlivé oblasti činnosti bank. Kromě běžných aktivit bank byl v roce 1999 kladen značný důraz na přípravu bank na bezproblémový přechod na rok 2000 (tzv. problém Y2K). Bankovní dohled proto uskutečnil ve všech bankách a pobočkách zahraničních bank nejméně jednu informační návštěvu zaměřenou výhradně ke zjištění stavu připravenosti bank a k plnění příslušných opatření ČNB k této otázce.
Organizace bankovního dohledu
V organizačním začlenění bankovního dohledu nedošlo ke změnám. Bohužel ani v tomto roce se nepodařilo naplnit záměr na vytvoření čtyř kontrolních týmů a kontrolní činnost byla prováděna třemi týmy. V průměru se během roku pohyboval počet pracovníků bankovního dohledu těsně pod 90 osobami.
Bankovní sektor
Počet bank působících v českém bankovním sektoru se dále snížil na 42 bank a poboček zahraničních bank. Počátkem roku bylo odejmuto povolení působit jako banka Universal bance, která byla v roce 1998 vyřazena ze Stabilizačního programu a vůči které bylo zahájeno správní řízení z důvodu poklesu kapitálové přiměřenosti pod 1/3 stanoveného limitu. Ke konci března ukončila bankovní činnost rozhodnutím valné hromady Foresbank, která po předchozím prodeji části podniku Union bance fakticky neprováděla další činnost a vypořádala své závazky vůči vkladatelům. V listopadu pak bylo pro přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky odejmuto povolení působit jako banka i Moravia bance.
Přetrvávající hospodářský pokles a sním spojená zhoršující se ekonomická situace dlužníků nadále nepříznivě ovlivňovaly výsledky hospodaření bank a kvalitu jejich aktiv. Přetrvávající nedostatky právního prostředí neumožňující bankám efektivně vymáhat pohledávky za dlužníky spolu s klesající úvěrovatelností podnikové sféry přispěly k poklesu úvěrové aktivity a udržování relativně velkého podílu klasifikovaných úvěrů na úvěrech celkem. Na tyto nepříznivé trendy, které se nevyhnuly ani velkým bankám, reagoval i stát jakožto jejich rozhodující akcionář a podílel se na kapitálovém posílení a očištění bilance České spořitelny i Komerční banky.
Významným z hlediska dalšího vývoje bankovního sektoru byl postup privatizace velkých bank. Majoritním vlastníkem ČSOB se stala belgická KBC Bank, v případě České spořitelny probíhají exkluzivní jednání s rakouskou Erste Bank. U Komerční banky byl zveřejněn inzerát na prodej státního podílu a připravuje se informační memorandum. Podle předpokladu by měl být prodej obou bank dokončen do poloviny roku 2000. Zaměření na získání strategického partnera se projevovalo rovněž v případě některých soukromých bank, které bez transferu know-how a kapitálového posílení nemají při rostoucí konkurenci na bankovním trhu další perspektivu.
1 V rámci programu je zemím usilujícím o vstup do EU přidělena "patronská" země, která pomáhá s přípravou vstupu. Pro oblast bankovního dohledu a dohledu nad pojišťovnami je partnerem ČR Německo, na programu v dílčích otázkách participují i experti z Řecka.