Sčítání emisí pro účely veřejné nabídky u více emitentů z jednoho podnikatelského seskupení

Shrnutí stanoviska

Emise cenných papírů více emitentů, kteří jsou součástí jednoho podnikatelského seskupení, se pro účely posouzení, zda jsou splněny limity stanovené v čl. 1 odst. 3, resp. čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu, za určitých podmínek sčítají. Tyto podmínky vycházejí z tzv. jednotících prvků a ze stupně propojenosti jednotlivých emisí.

Odůvodnění

1. Výjimka „de minimis“ a výjimka vyplývající z omezení počtu oslovených adresátů nabídky

Podle čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 20 nařízení o prospektu lze v Evropské unii veřejně nabízet cenné papíry, jako jsou akcie a dluhopisy, pouze po předchozím uveřejnění jejich prospektu schváleného příslušným orgánem, tj. Českou národní bankou, případně jiným orgánem dohledu v Evropské unii. Z tohoto pravidla je několik výjimek, přičemž v praxi se často uplatní výjimka „de minimis“ (čl. 1 odst. 3 nařízení o prospektu) nebo výjimka vyplývající z omezení počtu oslovených adresátů nabídky [čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu].

Výjimku „de minimis“ z povinnosti uveřejnit prospekt u veřejné nabídky dluhopisů stanoví čl. 1 odst. 3 první pododstavec nařízení o prospektu, v němž je uvedeno, že „se toto nařízení nevztahuje na veřejné nabídky cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění v Unii nižší než 1 000 000  EUR; tento limit se počítá za období dvanáct měsíců.“ V samém znění tohoto ustanovení je tedy obsažen princip sčítání různých emisí („celková hodnota“ a „limit se počítá“).

Obdobně je třeba postupovat v případě aplikace výjimky vyplývající z omezení počtu oslovených adresátů nabídky uvedené v čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu („Povinnost uveřejnit prospekt stanovená v čl. 3 odst. 1 se nevztahuje na ... nabídku cenných papírů určenou méně než 150 fyzickým nebo právnickým osobám v jednom členském státě jiným než kvalifikovaným investorům.“). Pokud tedy emitent účelově (viz jednotící prvky uvedené níže) rozdělí jednu emisi tak, aby žádná z dílčích emisí nebyla adresována většímu počtu osob, než jaký stanoví uvedený limit, je zapotřebí adresáty takových emisí rovněž sčítat.^[1] 

2. Obecně o sčítání emisí

V případě sčítání emisí jednoho emitenta odkazujeme na stanovisko České národní banky ze dne 6. prosince 2019 „Jak posuzuje Česká národní banka limity stanovené v čl. 1 odst. 3, resp. čl. 1 odst. 4 písm. b) Nařízení o prospektu v případě nabídky více emisí cenných papírů jednoho emitenta?“.

V případě aplikace výjimky „de minimis“ je pro sčítání emisí důležitá především tzv. klouzavá či plovoucí lhůta (12 měsíců), po kterou se (zpětně) sčítání provádí.

Při sčítání emisí vydaných jedním emitentem podle tohoto stanoviska se mj. hovoří v souvislosti s výjimkou vyplývající z omezení počtu oslovených adresátů nabídky o tzv. jednotících prvcích. Těmito jednotícími prvky jsou zpravidla následující znaky:

1. jedná se o cenné papíry stejného druhu (typicky akcie nebo dluhopisy),
2. mezi emisemi těchto cenných papírů je dána úzká časová souvislost (např. vícero emisí je vydáno ve stejný den, nebo emise na sebe plynule navazují, případně se lhůta pro úpis překrývá, to platí též pro případ opakovaných prodloužení emisních lhůt připuštěných emisními podmínkami jednotlivých emisí),
3. cenné papíry vydané v rámci příslušných emisí jsou z pohledu investora rámcově zaměnitelné (investor je vystaven v zásadě stejnému riziku selhání emitenta), a
4. není zde legitimní ekonomický důvod pro to, aby byly takové cenné papíry vydány ve více emisích.

Tyto jednotící prvky jsou předpokladem sčítání emisí při aplikaci výjimky uvedené v čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu.

3. Sčítání emisí více emitentů, kteří jsou součástí jednoho podnikatelského seskupení

Postup pro sčítání emisí se použije i v případě více emitentů, kteří jsou členy podnikatelského seskupení, pokud jsou současné přítomné výše uvedené jednotící prvky. Pokud jde o prvek č. 3 („v zásadě stejné riziko selhání emitenta“), může být naplněn i v případě několika propojených emitentů. V případně výrazně propojených emitentů existuje nebezpečí, že problémy jednoho z nich mohou ovlivnit situaci druhého. Upisovatel by tak byl vystaven obdobnému riziku, ať by investoval do kteréhokoliv z propojených emitentů

Účelem nařízení o prospektu je totiž podle bodu 7 preambule „zajištění ochrany investorů a efektivnosti trhu a zároveň posílení vnitřního trhu s kapitálem. Poskytování informací, které je podle povahy emitenta a cenných papírů nezbytné k tomu, aby investoři mohli činit informovaná investiční rozhodnutí, společně s pravidly jednání podniků, zajišťuje ochranu investorů. Kromě toho jsou tyto informace účinným prostředkem zvyšování důvěry v cenné papíry, a tím přispívají k řádnému fungování a rozvoji trhů s cennými papíry. Vhodným způsobem pro zpřístupnění těchto informací je uveřejnění prospektu.“ Rozšiřováním výjimek z povinnosti uveřejnit prospekt nad rámec nařízení (např. účelovým dělením jedné emise prostřednictvím několika „podlimitních“ nabídek dluhopisů více propojenými osobami) by nepochybně došlo i k popření základního cíle evropského zákonodárce vyjádřeného v bodě 3 preambule nařízení o prospektu, jímž je ochrana investorů, neboť v případě upuštění od uveřejnění prospektu zůstává informační asymetrie mezi investory a emitenty.^[2]

Jedná se např. o situace, kdy se prostřednictvím emise dluhopisů financuje jeden projekt (např. výstavba jednoho bytového domu) různými společnostmi, které jsou součástí jednoho podnikatelského seskupení (typicky koncern).

Naopak, lze si představit případ, že se prostřednictvím více emitentů, kteří patří do stejného podnikatelského seskupení, financují rozdílné, nijak nespojené projekty. V té souvislosti nepostačí jen odlišnost daná typem projektu (může jít např. o developerský a výrobní projekt nebo i o dva různé developerské projekty). Podstatná bude také časová souvislost a zejména to, zda jsou tyto projekty z pohledu souvisejících rizik oddělené, tedy je-li vystaven upisovatel v zásadě stejnému nebo naopak rozdílnému úvěrovému riziku. Pak se pro účely aplikace výjimky „de minimis“ či výjimky vyplývající z omezení počtu oslovených adresátů nabídky takové jednotlivé emise nesčítají. Účel nařízení o prospektu se tím totiž v těchto případech neobchází.

---------

[1] Srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2022, sp. zn. 2 Afs 30/2021) potvrzující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2021, sp. zn. 14 Af 25/2020 a rozhodnutí České národní banky ze dne 13. února 2020, sp.zn. Sp/2017/422/573 (Smart Capital) a rozhodnutí České národní banky ze dne 26. ledna 2017, sp.zn. Sp/2016/155/573 (EMTC).

[2] Platnost zásady zákazu zneužití, resp. obcházení, zákona opakovaně potvrzují jak české soudy (viz zejména usnesení III. ÚS 374/06 ze dne 31. října 2007), tak SDEU (viz například body 27 a násl. rozsudku ve věci C-251/16 ze dne 22. listopadu 2017 nebo body 38 až 48 rozsudku ve věci C-321/05 ze dne 5. července 2007), pro různé oblasti práva (včetně práva veřejného). Vychází přitom z principu, že zákon, jenž je ze své povahy obecný, nemůže zahrnout a předjímat všechny myslitelné eventuality, situace či okolnosti, které mohou v reálné praxi nastat.