K poskytování informací podle zákona o směnárenské činnosti

1) Jak přistupovat ke kurzovnímu lístku, pokud směnárna směňuje velké množství cizích měn?

Ustanovení: § 11 odst. 2, 3 a 4 ZSČ[1]

Na povinnosti směňovat pouze měny uvedené na kurzovním lístku nic nemění ani skutečnost, že směnárna směňuje velké množství cizích měn. Kurzovní lístek musí být v těchto případech - s ohledem na požadavek uvádění údajů na kurzovním lístku alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem (srov. § 11 odst. 3 ZSČ) - přiměřeně velký.

Ve výjimečných případech, kdy množství směňovaných měn neumožňuje v běžných prostorách směnárny zobrazit všechny směňované měny současně přiměřenou velikostí písma, lze akceptovat např. zobrazení na displeji elektronického zařízení, kde může sám zájemce posouvat text a zobrazit kurzy všech směňovaných měn tímto způsobem. Rolování je přípustné pouze u informací o jednotlivých měnách a převodních kurzech (např. prostřednictvím jejich zasazení do vnořeného okna v rámci obrazovky zařízení); ostatní povinné informace podle § 11 odst. 2 ZSČ pak musí být zobrazeny tak, aby byly pro zájemce o směnu vždy viditelné. V rozporu s požadavkem určitosti a srozumitelnosti údajů na kurzovním lístku by ovšem mohlo být uvádění směnných kurzů na elektronickém panelu, který by směnné kurzy zobrazoval ve smyčce, bez možnosti zájemce do tohoto zobrazení jakkoli zasáhnout.

Zákon ovšem nebrání uvedení nejčastěji směňovaných měn na prvním místě nebo jejich jinému zvýraznění. Možné je i rozdělení kurzovního lístku na „běžné“ a „exotické“ měny, s tím, že kurzovní lístek může být složen i z více fyzických zařízení (ať už jde o listinu či elektronické zařízení nebo jejich kombinaci), to však pouze za předpokladu, že údaje budou uvedeny v souladu s § 11 odst. 3 ZSČ, tedy mimo jiné přehledně, jasně a srozumitelně.

2) Určité informace mají být zájemci o směnu sděleny „s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu“ – jakou dobu lze považovat za dostatečnou?

Ustanovení: § 13 odst. 1 ZSČ

Podle § 13 odst. 1 ZSČ převyšuje-li částka složená zájemcem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR, je provozovatel směnárenské činnosti povinen sdělit zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením obchodu informace uvedené v § 14 odst. 2 písm. a) bodu 1,[1] písm. b) bodech 1 až 6,[2] písm. c) bodu 1[3] a datum a čas sdělení informace.

Část údajů potřebných pro jejich přípravu lze získat až v průběhu jednání se zájemcem. Není tedy možné požadovat jejich předání hned na začátku jednání, natož před ním.

Dostatečný předstih v tomto kontextu neznamená několik hodin či dnů, ale spíše takový čas, který umožní přečtení a samostatné zvážení předaných informací zájemcem před provedením samotné směny. Z povahy směnárenského obchodu plyne, že zpravidla se bude jednat o krátký časový interval mezi předáním informací a uskutečněním směnárenského obchodu v rozmezí několika minut, případně i méně než minuta, ale vždy nejméně tolik, kolik požaduje zákazník.

Na druhou stranu by bylo pochybením, pokud by pracovník směnárny přistoupil k provedení směny ihned po předání informace a neposkytl zájemci čas na prostudování předaných podkladů. Povinnost poskytnout informace s předstihem má provozovatel směnárenské činnosti nezávisle na tom, zda zájemce hodlá předané informace číst a zvažovat.

3) Do kdy je provozovatel směnárenské činností vázán nabídkou v předsmluvní informaci?

Ustanovení: § 1734 OZ, § 13 ZSČ

Ve smyslu § 1734 OZ platí, že nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, to platí také pro nabídku učiněnou v písemné formě, byla-li předložena přítomné osobě. Provozovatel směnárenské činnosti má samozřejmě možnost, i v zájmu předcházení nedorozuměním, uvést výslovně, po jakou dobu považuje nabídku za platnou.

V případě směny částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR tedy musí být nabídka k jejímu uzavření přijata bezodkladně po prostudování předsmluvních informací.

Obecně tedy platí, že pokud provozovatel směnárenské činnosti sdělí informace o směně podle § 13 ZSČ a zájemce k transakci nepřistoupí bezodkladně (případně po dobu určenou pro platnost nabídky provozovatelem), nemůže se na provozovateli později, resp. po uplynutí stanovené doby domáhat uzavření směnárenského obchodu za podmínek, které platily v době poskytnutí informace.

4) Jakou podobu mají mít informace povinně sdělované zájemci o směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR v předstihu před provedením směny?

Ustanovení: § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 2 písm. a) bod 1, písm. b) body 1 až 6, písm. c) bod 1 ZSČ

Zákon požaduje, aby „informace před provedením směnárenského obchodu“ pro směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR byly zájemci „sděleny v textové podobě, alespoň v českém a anglickém jazyce, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je zájemce může uchovat a opakovaně zobrazovat.“ (§ 13 odst. 2 ZSČ).[5]

Tento požadavek bude typicky naplněn předáním listu papíru, na kterém budou požadované informace vytištěny (mohou být napsány i ručně, pokud budou dobře čitelné, to ale nebude praktické pro provozovatele směnárny z hlediska interní archivace a bude obtížné zajistit srozumitelnost).

Z  textu i smyslu celého § 13 ZSČ přitom plyne, že uchování a opětovné zobrazení má být možné na straně zájemce, a to i bez další součinnosti provozovatele směnárenské činnosti. Pouhé zobrazení na obrazovce počítače dostupného ve směnárně by nesplnilo požadavek na uchování informací. Totéž platí pro zobrazení pomocí sign-padu, pokud jsou informace zobrazeny pouze v tomto zařízení a zároveň zájemce neobdrží žádný doklad ani jiné médium s informacemi dle § 13 ZSČ.

Zákon nicméně nevylučuje, že bude nalezeno takové technické řešení (jiné než předání na listu papíru), které požadavkům na předání předsmluvních informací[6] vyhoví i při ryze osobním jednání na přepážce provozovatele směnárenské činnosti.

Hypoteticky si lze představit předání elektronickou poštou na tablet či mobilní telefon zájemce, který má zájemce u sebe v době směny, ale ani to zřejmě nebude praktické. Výjimkou mohou být případy, kdy zákazník nejprve domlouvá podmínky směny na dálku, např. telefonicky, a až následně přijde směnu fyzicky provést. Pak může být v praxi zaslání předsmluvních informací elektronickou poštou nejsnazším řešením, opět za podmínky sdělení informací s dostatečným předstihem.

Z textu zákona neplyne, že by předané informace musely být ze strany provozovatele směnárenské činnosti podepsány, lze to ale doporučit, a to zejména v jeho vlastním zájmu, neboť tím mj. může předcházet neoprávněným stížnostem založeným na nepravých (padělaných) předsmluvních informacích.

Vedle požadavků na podobu a obsah, které musí předsmluvní informace splňovat, by měla být věnována náležitá pozornost také formě sdělení. Např. pokud jsou informace vytištěny na papír úzkého formátu užívaný pro tisk pokladních dokladů a jsou navíc nevhodně uspořádány, může být orientace zájemce v textu a zjištění informací podstatných pro rozhodnutí o směně značně obtížná. Okolnosti poskytování směnárenské služby schopnosti vnímání a posouzení ze strany zájemce dále ztěžují např. možným psychologickým tlakem v situaci, kdy na směnu čeká u přepážky více zájemců. Lze proto doporučit, aby se námitkám nesrozumitelnosti sdělení předcházelo tím, že informace podstatné pro rozhodnutí o směně stanovené v § 14 odst. 2 písm. b) ZSČ (směnný kurz, poplatky atd.) budou uvedeny v informačním sdělení na prvním místě, aby neunikly pozornosti zájemce. Každopádně je vždy nutné dodržet požadavek srozumitelnosti.

5) Mohou informace povinně sdělované zájemci o směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR v předstihu před provedením směny obsahovat i další údaje nad rámec zákona?

Ustanovení: § 13 ZSČ

Podle § 12a ZSČ provozovateli nenáleží úplata za provedení směnárenského obchodu, s výjimkou úplaty za provedení směny mincí složených zákazníkem, šeku předloženého zákazníkem, bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz, dal-li zákazník platební příkaz k jejich převodu prostřednictvím provozovatele; v této souvislosti také odkazujeme na odpověď na otázku „Je možné požadovat úplatu za použití platební nebo kreditní karty při provádění směny, resp. při směnárenském obchodu?“

Povinnost uvést na kurzovním lístku nebo předsmluvních informacích informaci o úplatě za provedení směnárenského obchodu a podmínkách, za kterých se úplata vyžaduje, vyplývá z ustanovení § 11 odst. 2 písm. e) ZSČ, resp. § 14 odst. 2 písm. b) bodu 5 ZSČ ve spojení s § 13 odst. 1 ZSČ. S ohledem na to, že předsmluvní informace poskytuje provozovatel směnárenské činnosti zájemci ke konkrétnímu obchodu, ví už v době vyhotovení informace, jaké jsou podmínky obchodu, a musí určit úplatu přesnou částkou. Tím se zajistí srozumitelnost informace přiměřená okolnostem. Komplikovanější vyjádření úplaty by v této fázi bylo v rozporu se smyslem předsmluvní informace.

Stejně jako další informace se i informace o úplatě podle § 12a ZSČ na kurzovním lístku nebo v předsmluvních informacích poskytuje vždy alespoň v českém a anglickém jazyce, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem. Číselné údaje se uvádějí arabskými číslicemi; názvy měn na kurzovním lístku nemusí být uváděny v českém a anglickém jazyce, je-li z jejich jiného označení zřejmé, o jakou měnu se jedná.

V kurzovním lístku zpravidla nelze přesnou částku úplaty pro konkrétní směnu uvádět, pokud není směna spojena s paušálním poplatkem. V případech, kdy je určena např. procentem ze směňované částky, případně s dodatečnými podmínkami, nezbývá než popsat úplatu údajem o procentní srážce a případně popisem dalších podmínek (např. minimální poplatek).

6) Je možné požadovat úplatu za použití platební nebo kreditní karty při provádění směny, resp. při směnárenském obchodu?

Ustanovení: § 12a, § 12a písm. c) ZSČ, § 254, § 254 odst. 1 a 2, § 254 odst. 2 písm. a) ZPS

Právně jde o řešení dovolenosti úplaty za provedení směnárenského obchodu pomocí bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz, dal-li zákazník příkaz k úhradě platebním prostředkem. Na poplatek za použití platební nebo kreditní karty při provádění směny, resp. směnárenském obchodu se podle § 12a písm. c) ZSČ vztahuje omezení, resp. zákaz podle § 254 ZPS.

Podle § 12a písm. c) ZSČ platí, že směnárenská úplata za provedení směny bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz, dal-li zákazník platební příkaz k jejich převodu prostřednictvím provozovatele, je [coby výjimka z obecného zákazu úplaty podle § 12a ZSČ] povolena.

Podle § 254 odst. 1 ZPS přitom příjemci náleží úplata nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají, resp. při transakci uskutečňované spotřebitelskými platebními kartami příjemci úplata za použití takových karet nenáleží vůbec – viz § 254 odst. 2 písm. a) ZPS. [Ustanovení 254 odst. 1 a 2 ZPS jsou speciální k ustanovení § 12a písm. c) ZSČ. Aplikují se tedy přednostně, když konkretizují podmínky, za kterých lze požadovat úplatu při platbě za směnu měn platební kartou.]

7) Je směna různých měn na jednom dokladu jedním, nebo více směnárenskými obchody a co z toho plyne ve vztahu k právům a povinnostem podle ZSČ?

Ustanovení: § 2 odst. 1 písm. a), § 13, § 14, § 16a, § 16a odst. 2, § 16 odst. 2 písm. a) ZSČ

Směnu různých měn na jednom dokladu je nutno považovat za více směnárenských obchodů s jednou měnou.

Výklad ve smyslu jeden směnárenský obchod coby pouze jedna směna [rozuměno realizace jednoho směnného páru, např. CZK a EUR] nejen odpovídá gramatickému výkladu podle § 2 odst. 1 písm. a) ZSČ [viz dotčené ustanovení, znějící na určitou měnu – singulár], ale především smyslu a účelu zajištění a zvýšení ochrany zákazníka.

Zvýšení ochrany zákazníka je možno demonstrovat v modelovém příkladu – „směna různých měn na jeden doklad“ á 100 CHF + 200 EUR + 300 USD umožňuje odstoupení od toho kterého směnárenského obchodu, vždy do výše (ekvivalentu) 1 000 EUR ve smyslu § 16a odst. 2 ZSČ, tj. celkem tři na sobě nezávislá a nepodmíněná odstoupení, od směnárenského obchodu ohledně směny 200 EUR, od směnárenského obchodu ohledně směny 300 USD nebo od směnárenského obchodu ohledně směny 100 CHF.[7]

Opačný výklad, tj. jeden směnárenský obchod s více směnami (složkami), by v konečném důsledku ochranu zákazníka snížil, neboť zákazník by mohl realizovat pouze jedno odstoupení do částky (ekvivalentu) 1 000 EUR, což by v případě typicky excesivních kurzových rozdílů na každé realizované směně (směnném páru) znamenalo, že zákazník je nucen si vybrat, resp. spočítat, které odstoupení je pro něj nejefektivnější, a toto odstoupení provést a na další odstoupení, byť by šlo o stejně nevýhodné směnné kurzy, rezignovat.

Jde-li vždy o jeden směnárenský obchod, pak není sporu ohledně plnění povinnosti podle ZSČ, typicky podle § 13,[8] § 14,[9] § 16 odst. 2 písm. a)[10] a § 16a ZSČ,[11] neboť je nutno je plnit v každém jednotlivém případě zvlášť

8) Je směnárenským obchodem směna neplatných bankovek nebo mincí, resp. těch, které je možno za platné stále vyměnit, ev. směna bankovek nebo mincí znějících na již zaniklou měnu, kterou je možno stále vyměnit za jinou existující měnu?

Ustanovení: § 2 odst. 1, § 2 odst. 1 písm. a) ZSČ

Podle § 2 odst. 1 písm. a) ZSČ je směnárenským obchodem obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu.

Obecně platí, že ve vztahu k výkladu a aplikaci § 2 odst. 1 písm. a) ZSČ v tom kterém konkrétním případě je nutno především vycházet ze smyslu a účelu dotčené právní úpravy, tj. úpravy směnárenské činnosti, resp. směnárenských obchodů jako služby poskytnutí směny pouze oběžných měn a platidel (směna platných za platné).

Nelze přitom vyloučit, že prvek směny bude v rámci transakce okrajový a nevýznamný a povaha transakce ani neumožní smysluplné naplnění požadavků na směnárenské obchody, typicky uveřejnění kurzovního lístku.

Současně je nutno identifikovat a rozlišit samotnou hospodářskou kauzu, tj:

(a) situaci, kdy je kauzou směna ve smyslu směnárenského obchodu [§ 2 odst. 1 ZSČ] a tudíž jde o směnárenský obchod v režimu směnárenského zákona, v němž se realizuje nominální hodnota platidla v rámci směnného kurzu, a

(b) situaci, kdy je kauzou nabytí sběratelského předmětu (to se může týkat i bankovek a mincí platných, které jsou nějakým způsobem raritní), jejichž cena nesouvisí s jejich nominální hodnotou.

Následná úvaha ČNB, zda byla v daném konkrétním případě naplněna dikce ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) ZSČ se nicméně bude vždy odvíjet až od posouzení všech okolnosti toho kterého případu individuálně.

9) Jaký je rozdíl mezi platbou platební kartou a cash advance?

Ustanovení: § 2 odst. 1 písm. b) ZSČ

Služba cash advance spočívá v zadání platebního příkazu platební kartou v měně X a ve vyplacení hotovosti rovněž v měně X. Směnárna směnný kurz nestanovuje. Směnný kurz je stanoven v rámci platební služby a je stejný, jako by byl v daný okamžik v případě použití karty pro úhradu jakékoliv jiného zboží či služby. Z tohoto důvodu se taková služba řídí ZPS a nejde o směnárenský obchod podle ZSČ. V případě využití služby cash advance ve směnárně  je klientem vždy vybírána tuzemská - korunová hotovost a karetní transakce zní rovněž na koruny, neboť karetní terminály v ČR umožňují směnárníkům zadávat částky transakcí výhradně v Kč.

V případě použití karty pro úhradu směnárenského obchodu ve směnárně plátce dává platební kartou platební příkaz v měně X a směnárnou je vyplacena hotovost znějící na měnu Y. Směnný kurz je stanoven směnárnou; jde o směnárenskou činnost ve smyslu § 2 odst. 3 ZSČ, neboť podle § 2 odst. 1 písm. b) ZSČ je směnárenským obchodem obchod spočívající ve směně bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz znějících na určitou měnu, dal-li plátce platební příkaz k převodu těchto bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz prostřednictvím příjemce provádějícího směnu, za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu.[12] Úhrada za nákup peněžních prostředků v jiné měně prostřednictvím platební nebo kreditní karty proto stojí pro účely směnárenského zákona naroveň platbě za tento nákup v hotovosti

10) Lze podmínky směny sdělovat i jinak než zpřístupněním kurzovního lístku, např. na základě telefonických dotazů zájemců?

Povinnost uveřejnit v provozovně kurzovní lístek a poskytovat před provedením směny částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR předsmluvní informace v určité podobě nebrání poskytování předběžných informací ohledně kurzu na kurzovním lístku nebo případného výhodnějšího kurzu prostřednictvím telefonu, elektronické pošty apod. Může k tomu dojít na dotaz zájemce i z vlastní iniciativy provozovatele směnárenské činnosti v rámci propagace.

Nejpozději před provedením směny bankovek, mincí či šeků (typicky na přepážce provozovatele směnárenské činnosti) musí být pro směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR poskytnuty všechny předsmluvní informace; k formě a času jejich poskytnutí viz odpovědi na otázky „Určité informace mají být zájemci o směnu sděleny „s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu“ – jakou dobu lze považovat za dostatečnou?“, „Jakou podobu mají mít informace povinně sdělované zájemci o směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR v předstihu před provedením směny?“, „Mohou informace povinně sdělované zájemci o směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR v předstihu před provedením směny obsahovat i další údaje nad rámec zákona?“

V souvislosti s „výňatky“ z kurzovního lístku současně odkazujeme na odpověď na otázku „Je v souladu s právními předpisy nabídka dílčích podmínek směnárenského obchodu, resp. vybraných kurzů či výňatků z kurzovního lístku v podobě reklamních cedulí, na plakátech apod.?“

11) Co se rozumí informací „o právu zájemce podat návrh orgánu mimosoudního řešení sporů mezi zájemcem a provozovatelem“?

Ustanovení: § 13 odst. 1, § 14 odst. 2 písm. c) bod 3 ZSČ, § 1 odst. 1 písm. f) ZFA

Součástí předsmluvních informací poskytovaných zájemci o směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR a dokladu o provedení směnárenského obchodu jsou mj. informace o právu zájemce podat návrh orgánu mimosoudního řešení sporů mezi zájemcem a provozovatelem.

Mimosoudním řešením sporů na finančním trhu se obecně rozumí řízení před finančním arbitrem. V oblasti směnárenství je pravomoc finančního arbitra založena v § 1 odst. 1 písm. f) ZFA. Předsmluvní informace by tedy měly vždy obsahovat informaci o právu podat návrh, aby o sporu rozhodl finanční arbitr. Více informací o něm lze najít na internetových stránkách http://www.finarbitr.cz/cs/.

Vedle toho je možné (i když ne obvyklé), že v souvislosti se směnárenským obchodem dojde ke sjednání rozhodčí doložky. V takovém případě by měla předsmluvní informace obsahovat i informace týkající se takto sjednávaného rozhodce. Je např. představitelná dlouhodobá spolupráce určitého zákazníka se směnárnou na základě rámcové smlouvy, na jejímž základě jsou pak prováděny jednotlivé směny, a tato rámcová smlouva obsahuje mj. rozhodčí doložku. Informace sdělované před provedením směnárenského obchodu pak obsahují i údaj o rozhodci nebo rozhodčím soudu podle této doložky. To však nenahrazuje povinnost uvést údaj o orgánu mimosoudního řešení sporů, resp. o finančním arbitrovi.[13] V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že dle § 2 odst. 1 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, není možné sjednat rozhodčí doložku pro řešení sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel.

12) Je možné se s cílem eliminovat papírování dotazovat klientů, zda trvají na vydání dokladu o provedení směnárenského obchodu?

Ustaovení: § 14 odst. 1 ZSČ

Podle § 14 odst. 1 ZSČ má provozovatel směnárenské činnosti povinnost vydat zákazníkovi bez zbytečného odkladu doklad o provedení směnárenského obchodu, a to v textové podobě. Doklad o provedení směnárenského obchodu musí být zákazníkovi vydán vždy (což však neznamená, že si zákazník doklad převezme). Zákonná úprava však nevylučuje, aby takový doklad byl vydán nikoliv v listinné (papírové) podobě, ale v jakékoliv podobě (tj. bez papírování), která zákazníkovi umožní doklad uchovat a opakovaně zobrazovat. Podoba vydaného dokladu však nesmí zákazníkovi ztěžovat možnost uplatnit právo na odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu.

Jednání, kdy se směnárník v průběhu směnárenské transakce zákazníků dotazuje na to, zda si přejí obdržet kopii dokladu o provedení směnárenského obchodu, považuje ČNB za jednání v rozporu s odbornou péčí dle příslušných ustanovení ZOS.

13) Jaké údaje může obsahovat kurzovní lístek?

Ustanovení: § 11 ZSČ

Kurzovní lístek může podle § 11 ZSČ v zásadě obsahovat pouze zákonem stanovené údaje.[14] Tím se sleduje účel, aby nedocházelo k matení klientů nepřehledným a nepřeberným množstvím údajů na kurzovním lístku, které ve svém důsledku může vést k poškození klientů.

Z povahy věci a za situace, kdy významná část kurzovních lístků je zobrazována na elektronickém panelu, nelze ovšem vyloučit, aby kurzovní lístek obsahoval i takové informace jako např. logo společnosti, či název softwaru, který údaje na panelu zobrazuje.

Takové dodatečné informace, jsou-li v rozumné a přiměřené míře, která neodporuje účelu § 11 ZSČ, zobrazeny na kurzovním lístku, lze akceptovat.

V této souvislosti odkazujeme na odpověď na otázku „Mohou informace povinně sdělované zájemci o směnu částky převyšující ekvivalent 1 000 EUR v předstihu před provedením směny obsahovat i další údaje nad rámec zákona?“

14) Jakým způsobem se uvádějí z pozice provozovatele údaje na kurzovním lístku a je možno znázornit směr směny čistě graficky (šipkou atp.)?

Ustanovení: § 11 odst. 3 a 4 ZSČ

Podle § 11 odst. 3 ZSČ se údaje na kurzovním lístku mj. uvádějí alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem.

Současně podle § 11 odst. 4 ZSČ platí, a to jak ve vztahu k názvům nebo jiným označením měn, mezi nimiž provozovatel směnu provádí, tak ve vztahu k informacím o směnných kurzech, jimiž je prováděn přepočet mezi těmito měnami a které jsou pro zájemce o provedení směnárenského obchodu nejméně výhodné, že informace o směru směny se uvádí z pozice provozovatele v první osobě jednotného nebo množného čísla, přičemž v případě směny české koruny se směnný kurz, jímž provozovatel provádí přepočet při nabytí cizí měny, uvede před směnným kurzem, jímž provozovatel provádí přepočet při zcizení cizí měny.

Čistě grafické znázornění směru směny podmínku uvedení v alespoň českém a anglickém jazyce z povahy věci nenaplňuje a naplnit nemůže. Směr směny musí být vždy vyjádřen alespoň česky a anglicky. Pouhá grafická informace o směru směny (například šipky) navíc nemusí být v některých případech informací pro zákazníky jasnou a srozumitelnou.

15) Jaký má být rozsah informace o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu vč. popisu, jak od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit?

Ustanovení: § 14 odst. 2 písm. c) bod 1, § 16a až 16d ZSČ

Podle § 14 odst. 2 písm. c) bod 1 ZSČ provozovatel na dokladu o provedení směnárenského obchodu uvede informace o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu a popis, jak od takové smlouvy odstoupit.

Minimálním obsahem informace o odstoupení bude typicky sdělení relevantních informací ve smyslu § 16a až 16d ZSČ v zákazníkovi srozumitelné formě, a to vždy se zohledněním toho, zda a v jakém rozsahu došlo ke smluvnímu ujednání stran směnárenského obchodu v podobě podmínek odchylujících se od § 16a až 16d ZSČ ve prospěch zákazníka.

Následná úvaha ČNB, zda byla v daném konkrétním případě naplněna dikce ustanovení § 14 odst. 2 písm. c) bod 1 ZSČ, se nicméně bude vždy odvíjet až od posouzení všech okolností toho kterého případu individuálně.

16) Je možno veřejně nabízet zvýhodněnou nabídku směnného kurzu, který je pro zájemce výhodnější než směnný kurz na kurzovním lístku, např. sdělením „při směně 500 GBP a více nabízíme následující zvýhodnění: GBP nakupujeme: základní kurz + 0,3 CZK / GBP prodáváme: základní kurz – 0,3 CZK atp.“?

Ustanovení: § 12 odst. 2 ZSČ

Pro výklad a aplikaci § 12 odst. 2 ZSČ v tom kterém konkrétním případě je nutno především vycházet ze smyslu a účelu dotčené právní úpravy, tj. snahy o zajištění, resp. zvýšení ochrany zákazníka při výkonu směnárenské činnosti.

Podle § 12 odst. 2 ZSČ provozovatel v případě, že nabízí směnný kurz, který je pro zájemce výhodnější než směnný kurz uvedený na kurzovním lístku, smí v provozovně a jejím bezprostředním okolí uveřejnit pouze obecnou informaci o této nabídce bez uveřejnění konkrétního směnného kurzu.

Odkazované demonstrativní zobrazení směnného kurzu ve smyslu dotazu je tak v rozporu s dikcí ustanovení § 12 odst. 2 ZSČ.

17) Může směnárna provádět směny i ve vztahu k měnám, které nejsou uvedeny na kurzovním lístku?

Ustanovení: § 11 odst. 2 písm. c) a d), § 12 odst. 1 ZSČ

Zákon vyžaduje, aby kurzovní lístek obsahoval informace o všech měnách, které směnárna směňuje, a jejich kurzech (§ 11 odst. 2 písm. c) a d) ZSČ). Současně zakazuje provést směnu za podmínek pro zájemce méně výhodných, než jsou podmínky na kurzovním lístku (§ 12 odst. 1 ZSČ). Směna měny, která není na kurzovním lístku uvedena, by znamenala porušení této povinnosti.

To se týká i obchodů s jinými osobami, než jsou spotřebitelé, a směn, které směnárna provádí jen ojediněle. Rozsah činnosti má význam pouze pro posouzení závažnosti případného přestupku.

18) Je možné uvádět na kurzovním lístku různé podtypy měn a k nim přiřazovat rozdílné kurzy (kurzy pro mince, cestovní šeky, neplatné bankovky atp.)?

Ustanovení: § 11 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c) a d), § 12 odst. 2, § 12a ZSČ

„Podtypy měn“ ZSČ, resp. platná právní úprava nezná.

Podle § 11 odst. 1 ZSČ platí, že provozovatel je povinen uveřejnit v provozovnách, v nichž provádí směnárenské obchody, kurzovní lístek, který podle § 11 odst. 2 písm. c) a d) ZSČ musí obsahovat názvy nebo jiná označení měn, mezi nimiž provozovatel směnu provádí, a současně informace o směnných kurzech, jimiž je prováděn přepočet mezi těmito měnami a které jsou pro zájemce o provedení směnárenského obchodu nejméně výhodné; uvádění kurzů emisí či nominálních hodnot atp. není možné.

Podle § 12a ZSČ také platí, že provozovateli nenáleží za provedení směnárenského obchodu úplata, a to vyjma úplaty za provedení směny mincí složených zákazníkem, šeku předloženého zákazníkem, bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz, dal-li zákazník platební příkaz k jejich převodu prostřednictvím provozovatele. V těchto případech tedy zákonodárce umožnil provozovateli promítnout vyšší náklady provázející směnu do možnosti požadovat za provedení směnárenského obchodu úplatu. V této souvislosti odkazujeme také na odpověď k otázce „Je možné požadovat úplatu za použití platební nebo kreditní karty při provádění směny, resp. při směnárenském obchodu?“

Současně podle § 12 odst. 2 ZSČ provozovatel nesmí v provozovně a jejím bezprostředním okolí uveřejnit jinou než obecnou informaci o případném pro zájemce výhodnějším směnném kurzu, než který je uveden na kurzovním lístku

19) Je v souladu s právními předpisy nabídka dílčích podmínek směnárenského obchodu, resp. vybraných kurzů či výňatků z kurzovního lístku v podobě reklamních cedulí, na plakátech apod.?

Ustanovení: § 4 odst. 1 a 3, § 5 až 5b ZOS, § 11 odst. 3 a 4 ZSČ

Podle § 4 odst. 1 a 3 ZOS se nekalou obchodní praktikou rozumí zejména klamavé konání podle § 5 ZOS, klamavé opomenutí podle § 5a ZOS nebo agresivní obchodní praktika podle § 5b ZOS.

Pro posouzení nekalých obchodních praktik lze vycházet z toho, že se vždy poměřují a posuzují pohledem průměrného spotřebitele s tím, že jsou zakázány nejen před rozhodnutím spotřebitele a v jeho průběhu, ale i po něm.

Následná úvaha, zda byla v daném konkrétním případě naplněna skutková podstata nekalé obchodní praktiky, resp. případně naplněny předpoklady pro správní trestání, se proto bude vždy odvíjet až od posouzení všech zvláštností toho kterého případu individuálně.

ČNB obecně považuje praxi uvádění „výňatků“ z kurzovního lístku za nežádoucí, a to z několika důvodů. Podobné informace jsou totiž ve většině případů zaměnitelné s kurzovním lístkem, nicméně neobsahují všechny náležitosti kurzovního lístku. Smyslem kurzovního lístku však je poskytovat uceleně a souhrnně všechny informace potřebné ke směně. „Výňatky“ jsou pak popřením tohoto smyslu, a navíc mohou snadno vést k tomu, že pouze na jejich základě se bude zájemce rozhodovat o provedení směny, aniž by se zajímal o kurzovní lístek, a to i proto, že za kurzovní lístek bude považovat právě „výňatek“.

Pokud by byla vyloučena možnost záměny s kurzovním lístkem (a to i pro turisty), o čemž je možno mít důvodné pochybnosti, pak je uvádění výňatků možné za předpokladu splnění několika podmínek.

Z pohledu ČNB je minimálně nutné (další požadavky by mohly vyplynout z okolností každého případu):

  • analogicky postupovat podle § 11 odst. 4 ZSČ,
    • tedy uvést první v pořadí kurz, jímž provozovatel provádí přepočet při nabytí cizí měny,
    • aby informace o směru směny byla uváděna stejně jako na kurzovním lístku,
  • analogicky postupovat podle § 11 odst. 3 ZSČ,
    • včetně uvedení informací v českém i anglickém jazyce,
    • aby informace na poutači a na kurzovním lístku nebyly navzájem rozporné (např. rozdíl v kurzech).

Například uvedení jen prodejního kurzu („GBP prodej 25,00 CZK“ atp.) ČNB považuje (opět při vědomí potřeby vyhodnocení okolností každého případu) za nekalou obchodní praktiku. Je tomu tak proto, že zájemci o směnu (zejména turisté) by viděli pouze informaci o prodeji, nicméně mohli by se domnívat, že jde o kurz nákupní, a to i přes to, že kurzovní lístek bude uvnitř provozovny uveřejněn.S ohledem na shora uvedené se ČNB domnívá, že uvádění „výňatků“ je za splnění výše uvedených podmínek teoreticky možné uvnitř i vně provozoven, nicméně jejich uvedení v provozovně bude zřejmě téměř vždy zaměnitelné s kurzovním lístkem.  

Uvedení výňatku v provozovně, který obsahuje kurz jedné nebo více měn, tj. informace klíčové pro kurzovní lístky, může být posouzeno vedle přestupku nekalé obchodní praktiky dle § 24 odst. 1 ZOS rovněž jako přestupek neuveřejnění kurzovního lístku podle § 11 ZSČ. To, zda bude v konkrétní situaci naplněna skutková podstata přestupku, bude záviset na posouzení okolností každého jednotlivého případu.

20) Mohou být některé informace, které mají být uvedeny na kurzovním lístku (např. o právech zákazníka), uvedeny na samostatném listu papíru?

Ustanovení: 11 odst. 3 ZSČ

V souvislosti s dotazem primárně odkazujeme na odpověď na otázku „Jak přistupovat ke kurzovnímu lístku, pokud směnárna směňuje velké množství cizích měn?“, podle které může být kurzovní lístek složen i z více fyzických částí (zařízení), ať už jde o listinu či elektronické zařízení nebo jejich kombinaci, vždy však za předpokladu, že údaje budou uvedeny v souladu s § 11 odst. 3 ZSČ, tedy mj. přehledně, jasně a srozumitelně.

Z každé takové listiny musí být zřejmé, že jde o součást kurzovního lístku, tedy by měl být označen ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) ZSČ a současně je vhodné uvést, o kolikátou z kolika částí kurzovního lístku se jedná, aby nebylo pochyb, jaká množina informací tvoří kompletní kurzovní lístek (označení by tedy bylo např. “Kurzovní lístek – část 1 ze 3“).

Ve vztahu k některým informacím, které mají být uvedeny na kurzovním lístku, např. o právech zákazníka ve smyslu dotazu, proto z povahy věci platí, že je lze uvést na samostatném listu papíru za splnění shora uvedených podmínek. Jinými slovy, kurzovní lístek musí být vždy uveřejněn v kompaktní podobě, aby veškeré povinné náležitosti byly uveřejněny pospolu, viditelně a na jednom místě.

21) Je splněna povinnost uveřejnit kurzovní lístek podle § 11 odst. 1 ZSČ tím, že je v provozovně zpřístupněn tablet, kde si může zájemce o směnu mezi dalšími informacemi vyhledat mj. také kurzovní lístek?

Ustanovení: § 11 odst. 1, 2, 3 ZSČ

Podle § 11 odst. 1 ZSČ provozovatel uveřejňuje v provozovnách, v nichž provádí směnárenské obchody, kurzovní lístek s tím, že podle § 11 odst. 2 ZSČ jsou stanoveny jednotlivé náležitosti kurzovního lístku.

ZSČ nijak nestanovuje podmínky samotného uveřejnění kurzovního lístku (ani jeho nosič atd.), provozovatel tak může uveřejnit kurzovní lístek jak v elektronické, tak listinné podobě, a to pokud splní náležitosti kurzovního lístku podle § 11 odst. 2 ZSČ a současně naplní podmínky k samotným údajům ohledně srozumitelnosti, určitosti a přiměřené velikosti; kurzovní lístek musí být rovněž dostatečně oddělen a odlišen od jakýchkoli jiných informací uveřejněných v provozovně (srov. § 11 odst. 3 ZSČ).

Smyslem kurzovního lístku je poskytovat uceleně a souhrnně všechny informace potřebné ke směně, s čímž koresponduje nutnost jej viditelně zobrazit v provozovně bez jakýchkoli dalších případných aktivních zásahů potenciálního klienta/zákazníka. Bude-li tablet splňovat podmínky jasnosti a srozumitelnosti, pak, pokud nebude třeba aktivního jednání zájemců o směnu k tomu, aby se s kurzovním lístkem seznámili, lze s jeho použitím ve smyslu dotazu souhlasit.

S ohledem na shora uvedené nelze akceptovat použití tabletu například v těchto situacích:

  • kurzovní lístek není zobrazen na úvodní straně tabletu (př. na úvodní straně nabídky zobrazené na tabletu by jedno z polí bylo označeno jako kurzovní lístek a teprve po aktivním ťuknutí zájemce o směnu na toto pole by se zobrazil oficiální kurzovní lístek)
  • tablet má šetřič obrazovky (typicky ve formě reklamy), který by zmizel až při dotyku
  • tablet by zůstal po předchozím zákazníkovi otevřen na jiné, než úvodní straně (nebyl by automaticky nastavený návrat).

V této souvislosti rovněž upozorňujeme na odpověď na dotaz „Jak přistupovat ke kurzovnímu lístku, pokud směnárna směňuje velké množství cizích měn?“, kde se uvádí, že ve výjimečných případech, kdy množství směňovaných měn neumožňuje v běžných prostorách směnárny zobrazit všechny směňované měny současně přiměřenou velikostí písma, lze akceptovat např. zobrazení na displeji elektronického zařízení, kde může sám zájemce posouvat text a zobrazit kurzy všech směňovaných měn tímto způsobem. Rolování je přípustné pouze u informací o jednotlivých měnách a převodních kurzech (např. prostřednictvím jejich zasazení do „vnořeného okna“ v rámci obrazovky zařízení); ostatní povinné informace podle § 11 odst. 2 ZSČ pak musí být zobrazeny tak, aby byly pro zájemce o směnu vždy viditelné. V rozporu s požadavkem určitosti a srozumitelnosti údajů na kurzovním lístku by ovšem mohlo být uvádění směnných kurzů na elektronickém panelu, který by směnné kurzy zobrazoval ve smyčce, bez možnosti zájemce do tohoto zobrazení jakkoli zasáhnout.

22) Může kurzovní lístek obsahovat hypertextové odkazy, případně vyskakovací okna s dílčími informacemi dle § 11 odst. 2 ZSČ (např. odkaz na sazebník poplatků)?

Ustanovení: § 11 odst. 3 ZSČ

Podle § 11 odst. 3 ZSČ se údaje na kurzovním lístku mj. uvádějí alespoň v českém a anglickém jazyce, přehledně, v přiměřené velikosti, jasným a srozumitelným způsobem.

Smyslem kurzovního lístku je poskytovat uceleně a souhrnně všechny informace potřebné ke směně. Kurzovní lístek proto musí být uveřejněn v kompaktní podobě (všechny zákonné informace musí být uveřejněny pospolu, viditelně a na jednom místě), přičemž odkazování na jiné dokumenty (ať už fyzicky či hypertextovým odkazem či pomocí vyskakovacích oken s textem) je v rozporu s ustanovením § 11 odst. 3 ZSČ.

23) Lze považovat za kurzovní lístek jakýkoliv dokument (elektronická tabule, LCD panel…) označený slovy „kurzovní lístek“? Je možné v provozovně uveřejnit více kurzovních lístků?

Ustanovení: § 11 ZSČ

Podle § 11 odst. 1 ZSČ provozovatel uveřejňuje v provozovnách, v nichž provádí směnárenské obchody, kurzovní lístek.

ZSČ nijak nestanovuje podmínky samotného uveřejnění kurzovního lístku (jeho nosič atd.), provozovatel tak může uveřejnit kurzovní lístek jak v elektronické, tak listinné podobě, pokud splní obsahové náležitosti kurzovního lístku podle § 11 odst. 2 ZSČ a současně naplní podmínky  vztahující se k samotným údajům ohledně srozumitelnosti, určitosti a přiměřené velikosti podle § 11 odst. 3 ZSČ (včetně uvedení alespoň v českém a anglickém jazyce).

Právní úprava rovněž nikterak nebrání tomu, aby v provozovně bylo uveřejněno více (vzájemně nerozporných) kurzovních lístků; platí ale, že cokoliv označené v provozovně slovy „kurzovní lístek“ může zájemce o směnu důvodně považovat za kurzovní lístek a takový dokument (elektronická tabule, LCD panel…) tedy současně podléhá požadavkům dle § 11 odst. 2 až 4 ZSČ.

V případě, že je v provozovně uveřejněno více kurzovních lístků, které obsahují různý rozsah informací, hodnotí se soulad s § 11 odst. 2 až 4 ZSČ vždy jednotlivě, a to z důvodu, že zájemce o směnu netuší, kolik kurzovních lístků je v provozovně celkem uveřejněno a vychází primárně z toho, který nalezne jako první.

Pro úplnost je nezbytné rovněž zdůraznit, že (každý) kurzovní lístek musí být dostatečně oddělen a odlišen od jakýchkoli jiných informací uveřejněných v provozovně.

--------

[1] Zkratky předpisů v jednotlivých přehledech relevantních ustanovení právních předpisů k otázkám jsou vždy uvedeny jen za posledním ustanovením dotčeného právního předpisu, tj. např. takto: § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 2 písm. a) bod 1, písm. b) body 1 až 6, písm. c) bod 1 ZSČ; v samotném textu odpovědi jsou zkratky uváděny u jednotlivých dotčených ustanovení.[1] Provozovatel na dokladu uvede informace o provozovateli, kterými jsou jméno a identifikační číslo osoby.

[2] Provozovatel na dokladu uvede informace o směnárenském obchodu, kterými jsou názvy nebo jiná označení měn, mezi nimiž byla směna provedena; částka, která byla zákazníkem složena k provedení směny; směnný kurz; částka, která odpovídá částce složené zákazníkem k provedení směny po přepočtu směnným kurzem; úplata za provedení směnárenského obchodu; částka, která byla zákazníkovi vyplacena po provedení směny, jestliže se liší od částky odpovídající částce složené zákazníkem k provedení směny po přepočtu směnným kurzem.

[3] Provozovatel na dokladu uvede informace o právu zákazníka odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu a popis, jak od smlouvy o směnárenském obchodu odstoupit.

[4] ZSČ zde volí jinou formulaci než § 1819 OZ, ale smysl je zjevně stejný.

[5] Tento pojem je v tomto souboru odpovědí někdy používán pro lepší srozumitelnost, současně upozorňujeme, že není zcela přesný, protože jde o informace sdělované před každým směnárenským obchodem převyšujícím ekvivalent 1 000 EUR. Na základě jedné smlouvy (ústní či písemné) přitom může probíhat i více směnárenských obchodů, nicméně každý takto uzavřený směnárenský obchod zahrnuje výlučně jeden směnný pár, viz odpověď na otázku „Je směna různých měn na jednom dokladu jedním, nebo více směnárenskými obchody a co z toho plyne ve vztahu k právům a povinnostem podle ZSČ?“

[6] Povinnost identifikace podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/AFT) není tímto dotčena.

[7] Povinnost poskytnout informaci před provedením směnárenského obchodu.

[8] Povinnost vydat doklad o provedení směnárenského obchodu.

[9] Povinnost přiřazovat pořadové číslo každému záznamu v evidenci směnárenských obchodů.

[10] Právo klienta odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu.

[11] Podle § 2 odst. 2 ZSČ směnárenským obchodem naopak není (a) vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby odběrateli při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení, (b) směna měn, kterou před zahájením platební transakce nabízí příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb.

[12] Viz § 1 odst. 2 ZFA: „Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.“

[13] Viz také důvodová zpráva k § 11 ZSČ.

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.