K výkladu povinností pojistníka podle § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění
1. Lze za přiměřené plnění informační povinnosti pojistníkem ve vztahu k pojištěnému při nabízení možnosti stát se pojištěným považovat poskytování informací v zásadě ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako při sjednání pojištění standardním způsobem, s tím, že "přiměřenost" je nutné vztáhnout k obsahu informací vyplývajících ze specifického postavení pojištěného?
Ano, není důvod, aby pojištěný nebo zájemce o pojištění v rámci flotilového pojištění měl právo na informace v odlišném rozsahu než zákazník při standardním sjednání pojištění, přičemž odchylky musí být vždy odůvodněné.
Ustanovení § 4 odst. 2 ZDPZ stanoví, že pojistník plní informační povinnosti vůči pojištěnému nebo zájemci o pojištění "přiměřeně", přičemž odkazuje na § 82, 83 písm. a) až c), § 84, § 87 a § 89 až § 93 ZDPZ. Použití slova "přiměřeně" dle čl. 41 odst. 2 Legislativních pravidel vlády vyjadřuje volnější vztah mezi daným ustanovením a vymezenými právními vztahy. Nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 odst. 5 není zprostředkování pojištění, avšak není důvod, aby pojištěný nebo zájemce o pojištění v rámci flotilového pojištění měl právo na informace v odlišném rozsahu než zákazník při standardním sjednání pojištění, přičemž odchylky musí být vždy odůvodněné. Přiměřené uplatnění informačních povinností je třeba chápat tak, že některé předpokládané právní následky se na daný případ mohou vztahovat a některé nikoliv. Jako ty, které se na flotilové pojištění vztahovat nemohou, lze příkladmo uvést informační povinnosti týkající se pouze rezervotvorného pojištění (např. § 89 odst. 1 písm. f) až j), § 90 odst. 6 ZDPZ)). Naopak u informačních povinností, které se na flotilové pojištění vztahovat mohou, lze dovodit, že rozsah a forma informační povinnosti by měly být stejné s tím, že přiměřenost by se měla týkat pouze obsahu informace vyplývající ze specifického postavení pojištěného, kterému nepřísluší stejná práva a povinnosti jako pojistníkovi (není smluvní stranou samotné pojistné smlouvy). Pojištěný tedy např. musí být informován o specifické výši příspěvku, kterou bude hradit pojistníkovi za pojistnou ochranu apod. Informační povinnosti stanovené v § 93 ZDPZ dopadají pak právě výlučně na nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 ZDPZ, a použijí se tedy přímo.
2. Co lze považovat za přiměřené použití § 55 odst. 2 a § 70 ZDPZ u osob nabízejících možnost stát se pojištěným ve smyslu § 4 odst. 3 ZDPZ?
Pojistník a jeho pracovník musí mít přiměřené odborné znalosti a dovednosti ve vztahu ke konkrétnímu nabízenému pojištění a rozsahu činnosti, kterou při nabízení pojištění vykonávají, a musí být důvěryhodní ve smyslu § 70 ZDPZ.
Ustanovení § 4 odst. 3 ZDPZ stanoví, že na nabízení možnosti stát se pojištěným se "přiměřeně" použijí § 55 odst. 2 a § 70 ZDPZ. Podle § 55 odst. 2 je pojišťovna povinna zajistit, že pojistník podle § 4 a jeho pracovník mají odborné znalosti a dovednosti, které jsou "přiměřené obsahu činnosti, kterou skutečně vykonávají". Je tedy nutno dovodit, že pojistník a jeho pracovník nemusí mít všeobecné znalosti dokládané maturitním vysvědčením nebo vyšší odborností, ale pouze určité odborné znalosti a dovednosti ve vztahu ke konkrétnímu nabízenému pojištění a rozsahu činnosti, kterou při nabízení pojištění vykonávají. V praxi bude možné takový rozsah odborné způsobilosti nabýt a prokázat např. náležitým proškolením, které pojišťovna pojistníkovi k danému pojištění zajistí. V této souvislosti je nutné též upozornit, že za odbornost pojistníka nabízejícího flotilové pojištění odpovídá pojišťovna nejen ve smyslu § 55 odst. 2 ZDPZ, ale také v případě nedostatečného dohledu nad jeho činností, kdy ručí za případnou škodu jím způsobenou. Aby tuto povinnost bylo možné náležitě plnit, je důležité pojistníka také správně vybrat a nastavit smluvní vztah s ním (srov. § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
Ustanovení § 70 ZDPZ pak upravuje požadavky na důvěryhodnost. Toto ustanovení se má podle § 4 odst. 3 ZDPZ použít "přiměřeně", nicméně je nutné dovodit, že by pojistník nabízející možnost stát se pojištěným a jeho pracovník měli být bez jakýchkoli výjimek důvěryhodní ve smyslu § 70 ZDPZ, resp. ve smyslu Úředního sdělení ČNB k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost, jehož aplikace bude obdobně jako v jiných oblastech finančního trhu dovozována. Není totiž důvodu, aby pojistník či jeho pracovník byl méně důvěryhodný než jiná osoba podnikající podle ZDPZ, tzn. i on musí dávat předpoklad řádného provozování jím skutečně vykonávané činnosti podle § 4 ZDPZ.
3. Lze za propojenou osobu s pojistníkem ve smyslu § 4 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDPZ považovat subjekt, který má s pojistníkem pouze nějaký druh obchodněprávního vztahu, na základě kterého pro něho bude pojistník jeho klientům nabízet možnost stát se pojištěným, nebo se propojenou osobou rozumí osoba, která je součástí podnikatelského seskupení ve smyslu § 71 a násl. zákona o obchodních korporacích?
Za propojené osoby lze považovat ty, které jsou povinny sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle § 22 zákona o účetnictví. Pouhý obchodní vztah bez dalšího proto k naplnění podmínky souvislosti s prodávaným zbožím či službou nedostačuje.
Podle § 4 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDPZ lze nabízet flotilové pojištění v případě, že takové pojištění souvisí s prodávaným zbožím nebo poskytovanou službou nejen v rámci vlastního podnikání samotného pojistníka, ale i v rámci prodeje zboží nebo poskytování služeb "propojené osoby".
Vzhledem k tomu, že ZDPZ blíže nevymezuje, co se rozumí "propojenou osobou", přičemž v § 4 odst. 7 písm. c) používá pojem "koncern", lze vycházet z toho, že pojem propojené osoby má širší význam než osoby "úzce propojené" (§ 2 písm. r) ZDPZ, který odkazuje na § 3 odst. 6 písm. j) ZPoj). V kontextu právního řádu ČR a EU lze v daném případě vycházet zejména z definice osob, které jsou povinny sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle § 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Lze uzavřít, že "propojené osoby" budou vždy zahrnovat osobu ovládající, ovládanou a ostatní osoby ovládané stejnou ovládající osobou. Pro naplnění pojmu "propojení" pojistníka ve smyslu § 4 odst. 7 písm. a) ZDPZ tedy nestačí jeho existence vyplývající z běžné obchodní smlouvy, na základě které by nabízel pojištění i pro klienty svého obchodního partnera, pokud by se zároveň nejednalo o osoby, mezi nimiž jsou vztahy ovládání ve smyslu korporátního práva, resp. jiné vztahy zakládající povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku.
4. Lze po pojistníkovi, který nabízí klientům možnost stát se pojištěným ve smyslu § 4 ZDPZ, požadovat, aby uchovával dokumenty a záznamy dokládající splnění jeho povinností podle § 4 odst. 2 ZDPZ? Je pojistník podle § 4 ZDPZ povinen vyhotovovat záznam z jednání se zájemcem o pojištění?
ZDPZ výslovně povinnost vyhotovovat a uchovávat dokumenty, včetně záznamu z jednání se zákazníkem, pro pojistníka ve smyslu § 4 ZDPZ neupravuje, nicméně s ohledem na pravidla odborné péče je vhodné, aby dokumenty v přiměřené míře uchovával.
Ustanovení § 4 odst. 2 ZDPZ ukládá pojistníkovi nabízejícímu flotilové pojištění povinnost přiměřeně plnit informační povinnosti vůči pojištěnému nebo zájemci o pojištění podle § 82, § 83 písm. a) až c), § 84, § 87 a § 89 až § 93 ZDPZ. Na pojistníka však nedopadá ustanovení § 80 ZDPZ, tj. povinnost pořizovat dokumenty a jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění povinností, a tyto uchovávat v rozsahu stanoveném v § 80 odst. 3 ZDPZ. Stejně tak na pojistníka nedopadá ani povinnost podle § 79 ZDPZ vyhotovit záznam z jednání se zákazníkem. Nicméně ve výčtu ustanovení, která se mají na pojistníka "přiměřeně" aplikovat, je i ustanovení § 90 odst. 1 ZDPZ, který vymezuje formu poskytování informací a dokumentů zákazníkovi, ovšem jen za předpokladu, že je taková povinnost vůbec uložena v některé z předchozích částí zákona. Přestože ZDPZ výslovně nestanoví povinnost vyhotovovat a uchovávat dokumenty (včetně záznamu z jednání se zákazníkem) pro pojistníka ve smyslu § 4 ZDPZ, lze dovozovat, že tento pojistník by v rozsahu své povinnosti jednat se zákazníkem jasně, výstižně a srozumitelně podle § 73 ZDPZ měl zvážit vyhotovení a uchovávání příslušných dokumentů, případně včetně záznamu z jednání se zájemcem o pojištění, a to z toho důvodu, aby byl schopen prokázat při kontrole jak ze strany pojišťovny, tak ze strany České národní banky, jak naplnil pravidla jednání se zákazníkem. Obdobně je možné vyhotovování a archivování takových dokumentů považovat za nezbytné z důvodu právní jistoty pojistníka, aby je mohl využít v případném soudním sporu se zájemcem o pojištění (např. o náhradu škody).