Může být reklamní sdělení považováno za veřejnou nabídku?

Pokud určité reklamní sdělení naplní definiční znaky veřejné nabídky cenného papíru, bude se jednat o veřejnou nabídku. V takovém případě bude na toto reklamní sdělení nutné aplikovat právní úpravu propagačního sdělení obsaženou v Nařízení o prospektu a Nařízení 2019/979.

Reklamní sdělení či reklamu ve vztahu k cennému papíru lze chápat jako sdělení směřující k vyvolání zájmu o určité cenné papíry.[1] Při posuzování otázky, zda se v případě konkrétního sdělení jedná o veřejnou nabídku, je třeba brát v úvahu nikoliv jen ono izolované konkrétní sdělení (např. určitý reklamní materiál), ale i další navazující či související sdělení (v této souvislosti srov. odpověď k definici veřejné nabídky cenných papírů a rozhodnutí KCP/12/2003). Jednotlivá sdělení týkající se nabízených cenných papírů posuzuje Česká národní banka materiálně, nikoli podle jejich formálního označení či obsažených prohlášení o vyloučení odpovědnosti (disclaimerů).

Veřejnou nabídkou tak bude každé reklamní sdělení, které naplní definiční znaky veřejné nabídky cenných papírů podle čl. 2 písm. d) Nařízení o prospektu. Nebude-li dána některá z výjimek (čl. 1 odst. 2, 3 nebo 4 Nařízení o prospektu), je s uveřejněním reklamního sdělení v takovém případě spojena povinnost uveřejnit prospekt včetně splnění dalších povinností  vztahujících se k veřejné nabídce. Samotné reklamní sdělení pak musí splnit podmínky stanovené čl. 22 Nařízení o prospektu a kapitolou IV Nařízení 2019/979 pro propagační sdělení.

Specifickým případem je veřejná propagace budoucí veřejné nabídky cenných papírů. Nařízení o prospektu v čl. 22 odst. 2 a 3 počítá se situací, kdy je uveřejněno reklamní sdělení související s nabídkou cenných papírů, ale dosud není schválen a uveřejněn prospekt. V takové situaci (i) musí být součástí reklamního sdělení[2] informace, že prospekt bude uveřejněn, a kde bude možné se s ním seznámit, a (ii) nejpozději v okamžiku zahájení veřejné nabídky ve smyslu Nařízení o prospektu (a v každém případě před tím, než bude možné inzerované cenné papíry koupit) prospekt skutečně uveřejněn bude.

V praxi se Česká národní banka setkala s případy, kdy nedošlo k uveřejnění prospektu a docházelo k nabídce cenných papírů prostřednictvím dokumentu prezentovaného nabízející osobou jako reklamní sdělení k chystané veřejné nabídce. V jednom z těchto případů uveřejněné reklamní sdělení formálně splňovalo požadavky kladené tehdy platnou úpravou[3], když současně odkazovalo na telefonní číslo, kde měly být zájemcům poskytnuty bližší informace. Na telefonním čísle však byli zájemci informování o tom, že nabídka již probíhá a byli vyzývání k úpisu cenných papírů, aniž by však měli k dispozici relevantní informace (které měly být obsažené v prospektu). Takové jednání nepochybně představuje veřejnou nabídku a vyžaduje uveřejnění prospektu.   

--------

[1] K vymezení pojmu „reklama“ srov. zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

[2] I zde se samozřejmě použije právní úprava obsažená v kapitole IV Nařízení 2019/979.

[3] § 36k zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.