Vztahuje se zákaz finančního zajištění převodem finančního kolaterálu od neprofesionálního zákazníka i na jiné obchody, než ty, které jsou předmětem MiFID II (např. úvěrové obchody)?

Podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona o finančním zajištění (č. 408/2010 Sb.; ZFZ), poskytovatelem finančního zajištění může být též jiná fyzická osoba, jestliže je příjemcem banka, která má povolení poskytovat investiční služby, obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako banka nebo obchodník s cennými papíry a povolením k poskytování investičních služeb.

Podle Novelou doplněného ustanovení § 7 odst. 5 ZFZ, je-li příjemcem osoba uvedená v odstavci 4 písm. a), nemůže být poskytovatelem její zákazník, který není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o finanční zajištění, které má povahu převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce.

Toto ustanovení je transpozicí č. 16(10) MiFID II, která upravuje pouze poskytování investičních služeb. Důvodová zpráva k novele uvádí jako jediný účel nového ustanovení transpozici této směrnice. V kontextu investičních služeb je zákazník vymezen jako osoba, které je poskytována investiční služba (§ 2 odst. 1 písm. a) ZPKT ve znění Novely). Konečně v pochybnostech platí zásada mírnějšího výkladu ze strany orgánů veřejné moci (IV. ÚS 666/02, III. ÚS 667/02 nebo III. ÚS 3221/11) i preference platnosti právního jednání před jeho neplatností (§ 574 OZ)

Proto z hlediska působnosti ČNB dovozujeme, že zákaz se vztahuje pouze na takové obchody, jejichž součástí je poskytování některé investiční služby podle § 4 ZPKT.

Tím tedy není vyloučeno, že se zákaz dle § 7 odst. 5 ZFZ vztáhne i na „úvěrový obchod“, pokud se jedná o investiční službu poskytování úvěru nebo zápůjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem (viz § 4 odst. 3 písm. b) ZPKT).

Současně tím není vyloučeno, že soud v případě soukromého sporu posoudí věc jinak.