Jaké informační povinnosti vůči ČNB má investiční zprostředkovatel od ledna 2018?

Investiční zprostředkovatel informuje Českou národní banku o významných změnách ve skutečnostech, na jejichž základě získal povolení k činnosti, a to bez zbytečného odkladu poté, co změna nastala.

 Investiční zprostředkovatel má vůči České národní bance zároveň povinnost informovat o jakékoliv změně týkající se vedoucího orgánu investičního zprostředkovatele nebo jeho členů, a to 1 měsíc před provedením této změny, případně bez odkladu po změně, která nastala nezávisle na vůli investičního zprostředkovatele.

 Pravidelné informační povinnosti se na investičního zprostředkovatele v současnosti neuplatní, ale odpovídající informace o poskytovaných službách, přijatých a předaných pokynech, finanční situaci a výsledcích hospodaření musí investiční zprostředkovatel mít k dispozici a poskytnout České národní bance na vyžádání.

A. Předpoklady pro udělení oprávnění investičního zprostředkovatele a jejich změny

1.Obecně

Investiční zprostředkovatel je povinen Českou národní banku informovat od ledna 2018 o každé významné změně ve skutečnostech, na jejichž základě získal povolení k činnosti (§ 30 odst. 4 ZPKT).[1]

Od 3. 1. 2018 zákon požaduje informace o „každé významné změně ve skutečnostech, na jejichž základě získal [investiční zprostředkovatel] povolení k činnosti“. Oprávnění investičních zprostředkovatelů, kteří působí před 3. 1. 2018, označuje zákon jako registraci, nikoliv povolení. Materiálně však tato registrace představuje povolení k činnosti a podle bodu 8 přechodných ustanovení novely č. 204/2017 Sb. „Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona … se považuje za investičního zprostředkovatele, kterému bylo uděleno povolení k činnosti investičního zprostředkovatele“. I dříve registrovaný zprostředkovatel tedy informuje o změnách předpokladů pro udělení povolení, ke kterým dojde po 3. 1. 2018. To se přitom s ohledem na formulaci a smysl přechodného ustanovení týká i těch předpokladů, které nebyly do 3. 1. 2018 podmínkou registrace, ale vyžadují se až od 3. 1. 2018.

Po 3. 1. 2018 tedy investiční zprostředkovatel informuje ČNB o změnách v předpokladech, které nastaly 3. 1. 2018 nebo poté. Neprokazuje však opětovně splnění předpokladů, na základě kterých získal do 2. 1. 2018 registraci, ani nedokládá, že splňuje předpoklady, které zákon nově vyžaduje nad rámec dřívějších podmínek registrace. Tím není dotčeno, že investiční zprostředkovatel musí od 3. 1. 2018 plnit i tyto nové předpoklady a že plnění těchto předpokladů může být předmětem kontroly ČNB.

Novými předpoklady pro činnost investičního zprostředkovatele jsou – nad rámec těch dosavadních – u právnických osob:

  1. Průhledný a nezávadný původ počátečního kapitálu (tj. nad rámec dřívějších požadavků na základní kapitál), jehož výše nedává vzniknout důvodným obavám o jeho dostatečné výši, myšleno dostatečné pro zajištění činností, které hodlá investiční zprostředkovatel vykonávat [§ 30 odst. 1 písm. c) ZPKT];
  2. Kvalifikovanou účast na společnosti mají důvěryhodné osoby a nevznikají důvodné obavy o porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu [§ 30 odst. 1 písm. d) ZPKT];
  3. Předložení reálného plánu obchodní činnosti, podle něhož lze mj. posoudit splnění požadavků na dostatečný kapitál, i nastavení řídicího a kontrolního systému [§ 30 odst. 1 písm. f) ZPKT];
  4. Splnění požadavků na vedoucí orgán a jejich členů obdobně pravidlům pro obchodníky s cennými papíry, což nově zahrnuje i požadavky na členy dozorčí rady [§ 30 odst. 1 písm. h) ZPKT];
  5. Povinné pojištění [§ 30 odst. 1 písm. i) ZPKT].

Novela č. 204/2017 Sb. také staví najisto, že sídlo a skutečné sídlo investičního zprostředkovatele musí být v ČR [§ 30 odst. 1 písm. a) ZPKT].

Novými předpoklady jsou u fyzických osob:

  1. Předložení reálného plánu obchodní činnosti [§ 30 odst. 2 písm. c) ZPKT];
  2. Povinné pojištění [§ 30 odst. 2 písm. e) ZPKT];
  3. Zřízení datové schránky [§ 30 odst. 2. písm. f) ZPKT];
  4. Slučitelnost funkcí, tj. skutečnost, že posuzovaná osoba není členem vedoucího orgánu jiného investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry, banky, investiční společnosti nebo samosprávného investičního fondu, bez ohledu na konkrétní situaci [§ 30 odst. 2 písm. g) ZPKT]. Vedle toho trvají pravidla pro řízení střetu zájmů, ze kterých plyne neslučitelnost určitých funkcí v návaznosti na konkrétní situaci.

Opět je také postaveno najisto, že bydliště, sídlo a skutečné sídlo musí být v ČR [§ 30 odst. 2 písm. a) ZPKT]

 

2. Povinně oznamované změny

Investiční zprostředkovatel je vždy povinen podle okolností konkrétního případu a charakteru příslušné změny, ke které došlo, posoudit, zda se jedná o významnou změnu ve vztahu k předpokladům, na základě kterých mu bylo uděleno povolení k činnosti, a tyto změny oznámit České národní bance.

Přitom není třeba hlásit informace dostupné ze základních registrů (např. změna adresy sídla nebo bydliště, změna jména fyzické osoby aj.).

Česká národní banka za významné změny ve skutečnostech, na jejichž základě získal investiční zprostředkovatel povolení k činnosti a které jsou spojeny s informační povinností ve vztahu k České národní bance, považuje vždy minimálně níže uvedené změny:

(a) Investiční zprostředkovatel – právnická osoba

 V případě investičního zprostředkovatele, který je právnickou osobou, se tedy oznamuje

  1. Zahájení a skončení trestního řízení, sankčního správního řízení, pokud je vede jiný orgán, než ČNB, nebo insolvenčního řízení, a to vůči investičnímu zprostředkovateli;
  2. Zahájení a skončení trestního řízení, sankčního správního řízení vedeného v souvislosti s výkonem povolání, zaměstnání, funkce nebo podnikatelské činnosti, pokud je vede jiný orgán než ČNB, nebo insolvenčního řízení, a to vůči členu vedoucího orgánu investičního zprostředkovatele, případně jiná změna mající potenciální vliv na důvěryhodnost člena vedoucího orgánu investičního zprostředkovatele[2];
  3. Změny v osobách s kvalifikovanou účastí na investičním zprostředkovateli, k tomu se přiloží grafické znázornění vztahů mezi těmito osobami, přičemž u osob, které získaly kvalifikovanou účast nově, se dokládají také údaje v § 3 odst. 2 písm. j), k) a l) a n) vyhlášky.

(b) Investiční zprostředkovatel – fyzická osoba

V případě investičního zprostředkovatele, který je fyzickou osobou, se tedy oznamuje

  1. Omezení rozsahu svéprávnosti;
  2. Zahájení a skončení trestního řízení, sankčního správního řízení vedeného v souvislosti s výkonem povolání, zaměstnání, funkce nebo podnikatelské činnosti, pokud je vede jiný orgán než ČNB, nebo insolvenčního řízení, případně jiná změna mající potenciální vliv na důvěryhodnost investičního zprostředkovatele[3].

 

3. Postup při oznamování změn předpokladů pro udělení oprávnění investičního zprostředkovatele

Investiční zprostředkovatel je povinen svou informační povinnost ohledně změn předpokladů splnit bez zbytečného odkladu poté, co změna nastala (tedy v praxi v řádu několika dnů), a způsobem odpovídajícím běžné komunikaci:

  1. písemně na adresu ČNB (Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1);
  2. emailem na adresu elektronické podatelny ČNB (podatelna@cnb.cz); nebo
  3. prostřednictvím datové schránky ČNB (8tgaiej).
  4.  

 

4. Využití obdržených informací v ČNB

Informace o významných změnách předpokladů pro udělení oprávnění investičního zprostředkovatele posuzuje Česká národní banka, a to i v kontextu jiných informací, které má ze své dohledové činnosti. Pokud změny v předpokladech pro udělení povolení, ke kterým v rámci činnosti investičních zprostředkovatelů dochází zcela běžně, nevedou ke ztrátě zákonem stanovených předpokladů, není důvod pro odnětí povolení k činnosti investičního zprostředkovatele. V případě, že ČNB posoudí změnu jako ztrátu předpokladů, zahájí správní řízení o odnětí povolení investičního zprostředkovatele, v rámci kterého má investiční zprostředkovatel standardní procesní práva vč. práva na vyjádření.

 

B. Další informační povinnosti investičního zprostředkovatele

V souladu s právní úpravou účinnou od 3. 1. 2018 je podle § 30 odst. 5 ZPKT investiční zprostředkovatel povinen informovat Českou národní banku o

  1. druzích a rozsahu poskytnutých služeb;
  2. všech přijatých a předaných pokynech a
  3. finanční situaci a výsledcích hospodaření.

Zákon předpokládá, že Česká národní banka stanoví prováděcím právním předpisem, rozsah, formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty plnění této informační povinnosti podle § 30 odst. 6 ZPKT. Do doby vydání příslušného prováděcího předpisu podle § 32 odst. 7 ZPKT Česká národní banka nevyžaduje, aby ji investiční zprostředkovatel pravidelně informoval o zmíněných skutečnostech uvedených v § 32 odst. 4 ZPKT. Informace však musí mít investiční zprostředkovatel k dispozici tak, aby si je Česká národní banka mohla v případě potřeby vyžádat v rámci běžného dohledu.

--------

[1] Pozn. stejnou povinnost měli investiční zprostředkovatelé i před 3. 1. 2018, ale byla podmíněna vydáním prováděcí vyhlášky, která vydána nebyla. Po 3. 1. 2018 povinnost platí přímo ze zákona, tj. bez potřeby prováděcí vyhlášky. 

[2] Viz Úřední sdělení České národní banky ze dne 3. prosince 2013 k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost.

[3] Viz Úřední sdělení České národní banky ze dne 3. prosince 2013 k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost.

 

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.