K jakému okamžiku je emitent povinen uveřejnit (a sdělit České národní bance) konečné podmínky veřejné nabídky?

Emitent má povinnost uveřejnit konečné podmínky nabídky a sdělit je České národní bance v zásadě vždy před učiněním veřejné nabídky. Pokud však existují okolnosti, které by tomu bránily, musí být konečné podmínky nabídky uveřejněny a sděleny České národní bance bez zbytečného odkladu po učinění veřejné nabídky.

Z právní úpravy veřejné nabídky cenných papírů stanovené v § 34 a násl. ZPKT vyplývá, že investorům musí být nejpozději na začátku veřejné nabídky cenných papírů k dispozici veškeré relevantní informace nezbytné k posouzení nabízeného cenného papíru a jeho emitenta tak, aby mohlo být učiněno informované rozhodnutí o koupi nabízeného cenného papíru. V případě veřejné nabídky cenných papírů v rámci nabídkového programu podle § 36a ZPKT mají být veškeré tyto informace obsaženy v základním prospektu vč. konečných podmínek nabídky.

Novelizované ustanovení § 36a odst. 3 ZPKT, které je transpozicí čl. 5 odst. 4 směrnice o prospektu (2003/71/ES) ve znění směrnice 2014/51/EU, sice umožňuje veřejně nabízet cenné papíry bez toho, aby byly konečné podmínky nabídky řádně uveřejněny a sděleny České národní bance, ovšem pouze v případě, že existují konkrétní okolnosti, v jejichž důsledku není možné je uveřejnit a České národní bance sdělit před zahájením veřejné nabídky a obchodování na regulovaném trhu. V takovém případě musí být konečné podmínky  uveřejněny a České národní  bance sděleny bez zbytečného odkladu po zahájení veřejné nabídky / přijetí k obchodování na regulovaném trhu.

Dosavadní povinnost oznámit konečné podmínky orgánu dohledu v jiných členských státech Evropské unie, kde nabídka probíhá, a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) se přesouvá z emitenta na Českou národní banku a je nově zakotvená v ustanovení § 149e odst. 4 ZPKT.