Kdo a jak by měl žádat o zápis do seznamu osob spravujících majetek srovnatelně s obhospodařováním (§ 15 ZISIF)?

I. Úvod
O zápis do seznamu osob podle § 15 ZISIF jsou povinni požádat ti, kdo provádějí správu majetku způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičních fondů podle ZISIF, ale nemají povolení podle ZISIF. Toto ustanovení navazuje na čl. 3(2) až (5) směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD). 1

Smyslem je jednodušší režim pro správce fondů2, které nejsou nabízeny veřejnosti a s ohledem na menší objem majetku nemohou představovat systémové riziko.

Povinnost registrace vzniká ještě před faktickým zahájením správy, týká sekaždého, kdo hodlá takovou správu provádět.

II. Správa majetku odpovídající ZISIF

Povinnost registrace má ten, kdo

  1. má sídlo nebo bydliště v ČR
  2. provádí podnikatelsky
  3. společnou
  4. správu majetku
  5. shromážděného alespoň od více investorů
  6. ve prospěch těchto investorů
  7. na základě určené investiční strategie
  8. není vyňat z působnosti ZISIF
  9. a nepotřebuje k činnosti povolení podle ZISIF, tj.
    1. neshromažďuje prostředky od veřejnosti a
    2. nepřekračuje rozhodný limit.3

Jednotlivé znaky jsou dále popsány podrobněji:

K písm. a): Sídlo nebo bydliště
Z hlediska povinnosti registrace v ČR je rozhodující sídlo nebo bydliště správce4, nikoliv kde je činnost fakticky vykonávána, např. kde se nachází fond nebo majetek v něm.

V případě, že činnost správce podle § 15 ZISIF vykonává obchodník s cennými papíry (např. ve vztahu k zahraničnímu fondu), vzniká mu kromě povinnosti registrace podle § 15 ZISIF i povinnost registrovat tuto činnost podle § 6a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Bydlištěm se ve smyslu § 80 občanského zákoníku rozumí místo, kde se dotčená osoba „zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale“ (doplňující pravidla viz v § 80 OZ).

K písm. b): Podnikatelská povaha činnosti
O podnikatelský výkon správy jde tam, kde správa je poskytovanou službou, za kterou správce získává odměnu. Podnikatelskou činností se rozumí činnost prováděná soustavně (ne nahodile) a za účelem zisku. Nerozhoduje přitom, zda je odměna stanovena sazbou z objemu obhospodařovaného majetku, v závislosti na výnosu z obhospodařovaného majetku nebo jiným způsobem. Zisk může být i nepřímý, např. v podobě podpory jiného podnikání správce.

Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním bude zpravidla vykonávána v režimu živnostenského podnikání, ale myslitelná je i v rámci výkonu advokacie aj. Povinnost registrace je vázaná na faktickou činnost, tj. i činnost bez potřebného podnikatelského oprávnění vyžaduje registraci.

K písm. c): Společná správa
Správa srovnatelná s obhospodařováním podle ZISIF vyžaduje, aby byl majetek obhospodařován na kolektivním základě, tedy v rámci společně obhospodařované skupiny aktiv.

Povinnost registrace se proto netýká obchodníků s cennými papíry, kteří obhospodařují individuální portfolia zákazníků, a to ani v případě typových strategií. Podstatná je individuální dohoda se zákazníkem, jehož individuální zájem musí obchodník s cennými papíry sledovat i v případě typové strategie. V tomto případě proto nejde o společné investování podle § 15 ZISIF.5

O obhospodařování se jedná i v případě, pokud správce deleguje investičnírozhodování nebo jinou činnost na třetí osobu.

K písm. d): Správa majetku

O správu (obhospodařování) fondu jde v případě, kdy je cílem nejen úschova a uchování hodnoty majetku, ale i další nakládání s ním v rámci investiční strategie, a to jako služba pro třetí osoby.

Přitom jde o všechny případy, kdy dojde k faktickému svěření majetku s cílem společného investování, tedy např. založení obchodní společnosti, která na vlastní účet investuje získané prostředky – ovšem ve prospěch společníků. Správcem, který je povinen se registrovat podle § 15 ZISIF, je tato obchodní společnost. Správou jsou i případy, kdy se na investičním rozhodování podílí část investorů, anebo pokud je úloha investorů pouze poradní. Skutečnost, že jedním z investorů je i správce, na posouzení nic nemění.

Naopak o správu ve smyslu § 15 ZISIF nejde

  • pokud se všichni investoři aktivně, nejen formálně, podílejí na investičním rozhodování fondu (i kdyby bylo vykonáváno právem veta), nelze hovořit o správě majetku investorů určeným správcem.
  • kdy dosahování výnosů není cílem, ale pouze vedlejším produktem jiné služby (např. správa majetku nezletilých sourozenců).
  • pokud byl majetek svěřen k prosté správě ve smyslu občanského zákoníku, např. v případě svěření nemovitosti do správy pouze s cílem jí pronajímat a udržovat

K písm. e): Shromažďování od více investorů

Shromažďování představuje zejména aktivní oslovování investorů s cílem, aby svěřili svůj majetek do správy. Nerozhoduje, zda jde o jednorázové nebo opakované oslovení, a nerozhoduje, zda investice mají formu peněžních prostředků nebo jiného majetku. Myslitelné je i pasivní přijímání mandátů k obhospodařování bez aktivní propagace, i při něm bude docházet k shromažďování.

Znak plurality investorů vyžaduje, aby byl majetek shromažďován alespoň od dvou investorů6. Pluralita však bude dána i tam, kde byl majetek shromážděný jen od jednoho investora, avšak je otevřený i pro investice dalších investorů anebo tento jeden investor sám shromáždil majetek od více osob.

Jedním z investorů, jejichž majetek je takto spravován, může být i správce, tj. alespoň dva investory je nutno číst jako správce a alespoň jednoho dalšího investora.

K písm. f): Správa ve prospěch investorů

O správu ve prospěch investorů jde v případě, kdy mají výnosy z investování obdržet (v konečném výsledku) ti, od kterých byly prostředky do fondu shromážděny.

Registrace se proto netýká např. správce svěřenského fondu, který tento fond spravuje ve prospěch obmyšlených, kteří jsou odlišní od zakladatele (zakladatelů), ledaže zakladatel shromáždil prostředky vložené do svěřenského fondu právě od obmyšlených. O správu ve prospěch investorů nepůjde rovněž v případě, kdy chybí závislost mezi ziskem investora a vývojem hodnoty majetku, do kterého byly jeho prostředky investovány. Jde zejména o situace, kdy je výnos investora předem stanoven nezávisle na úspěšnosti správce, a investice tak není (resp. podle dohody stran nemá být) vystavena tržnímu riziku. Ovšem pokud přitom správce oslovuje veřejnost, může se v případě soustavného získávání prostředků od veřejnosti jednat o činnost banky, která vyžaduje bankovní licenci.

K písm. g): Určená investiční strategie

Investiční strategie musí být vždy předem určená, určitá a zavazovat obhospodařovatele, aby v souladu s ní obhospodařoval svěřený majetek.

Investiční strategie obsahuje způsob investování svěřeného majetku, zejména na základě vymezení majetku, do něhož bude správce investovat, popisu určité investiční strategie (např. sledování určitého indexu), geografické zaměření investic, pravidla využití pákového efektu, investiční horizont, pravidla rozkládání rizik. Přitom postačí jen část uvedených znaků. Povinnost registrace se neomezuje na profesionální investiční strategie, ale týká se všech případů, kde se správce zaváže investovat určitým, alespoň rámcově vymezeným způsobem.

O určenou strategii nejde, pokud zakladatel svěřenského fondu svěří správci majetek bez jakékoliv dohody o způsobu nakládání s ním. To zahrnuje i případ, kdy investiční strategii určuje samostatně správce v rámci svěření správy majetku k obhospodařování třetí osobě (delegace).

K písm. h): Vynětí z působnosti ZISIF

I když jsou jinak naplněny výše uvedené znaky „správy srovnatelné s obhospodařováním investičního fondu“, povinnost registrace se netýká případů vyňatých podle § 2 a 2a ZISIF z působnosti tohoto zákona.

Jde o případy
1. Činností výrobní a obecně obchodní povahy (výroba, obchod, výzkum, poskytování jiných než finančních služeb, zahrnující i struktury typu joint ventures).
2. Správy majetku propojených společností (holdingová výjimka), zde však existuje možnost zvolit si režim fondu.
3. Sekuritizace.
4. Správy vlastního majetku (neshromážděného od jiných osob).
5. Správy majetku v rámci rodiny (family office vehicle) a v koncernu, i zde však existuje možnost zvolit si režim fondu.

Popis znaků správy srovnatelné s obhospodařováním je založen na § 15 ZISIF a Obecných pokynech ESMA 2013/611 ke klíčovým pojmům směrnice o správcích alternativních investičních fondů.7

K písm. i): Není potřebné (jiné) povolení podle ZISIF
Povolení samosprávného investičního fondu nebo investiční společnosti se vyžaduje především k shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem společného investování.8 Pojmem veřejnost v oblasti investičních fondů se zabývá samostatná odpověď „K pojmu „veřejnost“ v zákoně o kolektivním investování“ uveřejněná na webu ČNB.9

Dále se povolení samosprávného investičního fondu nebo investiční společnosti vyžaduje v případech většího objemu obhospodařovaného majetku, viz část III.

Pokud v souvislosti s vydáním anebo nabízením cenného papíru v ČR dojde k materiálnímu naplnění znaků správy majetku srovnatelné s obhospodařováním, lze nabídku takového cenného papíru činit pouze v souladu s příslušnými pravidly pro (přeshraniční) nabízení investičních fondů. Skutečnost, že k cennému papíru je vypracován nebo notifikován prospekt, přitom sama o sobě není významná pro posouzení toho, spadá-li emitent současně i do regulace ZISIF. AIFMD se totiž vztahuje na jakýkoliv subjekt splňující definici alternativního investičního fonduv článku 4 odstavci 1 písm. a) AIFMD. Navíc, AIFMD v některých případech10výslovně počítá s tím, že se uplatní vedle směrnice o prospektu.11

III. Objem majetku
Osoby zapisované do seznamu podle § 15 ZISIF nesmějí obhospodařovat majetek, jehož hodnota přesahuje 500 000 000 EUR. Pokud je součástí obhospodařovaného majetku pákový efekt (např. měnové zajištění, úvěr), snižuje se limit na 100 000 000 EUR. Kurs pro přepočet ZISIF nestanoví, ČNB bude vycházet z kurzu devizového trhu, který vyhlašuje.

Některá dodatečná pravidla pro výpočet stanoví čl. 2 nařízení EU, zejména

- výpočet vychází z aktuální hodnoty obhospodařovaného majetku (přitom lze v ČR použít hodnotu účetní)
- vzájemné investice mezi fondy obhospodařovanými dotčeným správcem lze odečíst
- výpočet se provádí alespoň jednou ročně, k datu, které správce určí a konzistentně uplatňuje (při určení data bere v úvahu dostupnost aktuálních dat o hodnotě majetku).

Správa majetku ve větším objemu vyžaduje povolení k činnosti investiční společnosti podle § 479 ZISIF nebo samosprávného investičního fondu podle § 480 ZISIF. Pro případ, že osobě registrované podle § 15 odst. 1 ZISIF se trvale (nejen krátkodobě) zvýší objem spravovaného majetku, upravuje postup dodatečného získání povolení § 17 ZISIF a čl. 4 nařízení EU.

IV. Význam zápisu
Zápis má pouze evidenční povahu, nepředstavuje podnikatelské oprávnění a sám o sobě neopravňuje k nabízení investičních příležitostí veřejnosti ani k shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování. ČNB nevykonává dohled nad osobami zapsanými v tomto seznamu s výjimkou splnění povinnosti zápisu do seznamu a plnění informační povinnosti. Ten, kdo je povinen se registrovat podle § 15 odst. 1 ZISIF, se registrací vyhne hrozbě zrušení společnosti soudem na návrh ČNB (§ 15 odst. 3 ZISIF) a pokutě až 10 000 000 Kč (pro právnické osoby a podnikatele)12 nebo až 5 000 000 Kč (pro ostatní fyzické osoby)13. Dalším důsledkem může být ztráta důvěryhodnosti pro další působení na finančním trhu aj.

Naopak ten, kdo povinnost zápisu nemá, protože správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním nevykonává, nemá žádný důvod o zápis žádat. Kromě zbytečných nákladů na přípravu žádosti se tím vyhne i pravidelné každoroční informační povinnosti podle čl. 3(3)(d) směrnice o správcích alternativních investičních fondů, resp. čl. 110(1) nařízení EU.

Zvláštní režim podle zákona o daních z příjmů se týká pouze investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem s povolením ČNB podle § 479 nebo § 480 ZISIF, registrace podle § 15 odst. 1 ZISIF je z tohoto hlediska nepodstatná.

Správci podle § 15 ZISIF ovšem mohou dobrovolně požádat ČNB o povolení podle § 479 nebo § 480 ZISIF. Pak by mohli shromažďovat prostředky od veřejnosti a měli zjednodušený postup pro přeshraniční nabízení služeb, pokud budou současně oprávněni k překročení rozhodného limitu. S povolením jsou ale spojené zásadně vyšší požadavky než s pouhou registrací podle § 15 odst. 1 ZISIF.

V. Řízení o zápisu

Žadatel

Žádost o zápis podává fyzická nebo právnická osoba, která provádí nebo hodlá provádět správu srovnatelnou s obhospodařováním (vyhláška o žádostech se týká pouze osob právnických, ale fyzickým osobám lze doporučit stejný postup).

Žádost o zápis

Pro podání žádosti o zápis platí správní řád. Obecné náležitosti žádosti stanoví jeho § 37. Zvláštní náležitosti jsou stanoveny ZISIF a vyhláškou o žádostech (zejm. § 30). Žádost se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce musí být rovněž všechny přílohy; na základě individuální dohody lze u příloh akceptovat v důvodných případech i jazyk anglický.

Žádost o zápis lze podat pouze elektronicky [§ 532 písm. f) ZISIF], a to

- do datové schránky ČNB, ID datové schránky: 8tgaiej, nebo
- na elektronickou adresu podatelny ČNB podatelna@cnb.cz, zprávou opatřenou elektronickým podpisem.

Pro žádost o zápis do seznamu je vhodné využít elektronické formuláře ČNB dostupné na webu ČNB14 (část II, poslední položka), které obsahují předepsané i další doporučené náležitosti. Pokud žadatel formulář nevyužije, může podat žádost i v jiné formě, pokud naplní požadavky správního řádu, vyhlášky o žádostech a žádost doplní informacemi nezbytnými pro její vyřízení. Použití formuláře výrazně snižuje riziko chybného podání žádosti.

Při sestavení žádosti:

- je vhodné, aby žadatel uvedl kontaktní údaje pro účely operativní komunikace s ČNB (telefon, e-mailová adresa).

- v informacích o hodnotě majetku (část II formuláře) žadatel označí všechny fondy (slovy zákona zařízení), pomocí kterých spravuje resp.bude spravovat svěřený majetek např.

  • • označením, že se jedná o svěřenský fond zřízený určitými zakladateli v určitý den,
  • • názvem obchodní společnosti, která provádí správu majetku svých investorů nebo o správu jejíhož majetku se jedná, pokud jde o externě spravovaný fond,
  • • názvem investiční strategie, ve vztahu ke které správce přijímá prostředky investorů do smluvní, „neinstitucionalizované“ správy,

- u každého fondu (v pravém sloupci tabulky v části II formuláře) žadatel označí aktuální hodnotu svěřeného majetku zjištěnou postupem podle čl. 2 nařízení EU; v případě připravovaného projektu bude hodnota majetku ve správě činit 0 Kč.

Žadatel k žádosti připojí přílohy (část III formuláře), ze kterých může ČNB zjistit, že se jedná o správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním, jejíž správce má povinnost registrace podle § 15 odst. 1 ZISIF. Konkrétně přiloží:

- doklad o oprávnění podnikatele, na základě kterého spravuje (bude spravovat) svěřený majetek, zejména živnostenský list, případné povolení k činnosti udělené orgánem dohledu jiného členského státu k obhospodařování fondu aj.,-

- seznam fondů, odpovídající seznamu uvedenému v části II. formuláře žádosti; zařízení žadatel označí názvem nebo jiným popisem, pokud název nemá,

- stručný a výstižný popis činnosti správce, ze kterého vyplyne, že jeho činnost splňuje všechny znaky uvedené v části II tohoto materiálu, zejména že jde o investiční aktivitu (nikoliv jinou službu nebo výrobní činnost), investiční aktivita je službou pro investory (tj. nejde o vedlejší efekt jiné služby – viz výše uvedená správa majetku v době nezletilosti), jde o společnou správu majetku pro více investorů, investiční činnost je prováděná na základě určené investiční strategie,

- seznam všech již spravovaných a dalších známých budoucích fondů; každý fond označí názvem či označením (viz shora),

- ve vztahu ke každému fondu nabídkový dokument /např. statut, stanovy či zakladatelské listiny, vzorová smlouva s klientem obsahující mj. investiční strategii nebo výtah z takového dokumentu v rozsahu investiční strategie/. Nabídkový dokument nebo jeho výtah musí obsahovat informace uvedenév následující odrážce (v nezkrácené podobě),

- u každého fondu v souladu s čl. 5(2) nařízení EU a v souladu s přiloženým nabídkovým dokumentem nebo jeho výtahem stručný popis

  • hlavních kategorií aktiv, do nichž bude majetek ve fondu investován, např. nemovitosti, dluhopisy, akcie, finanční deriváty nebo obecněinvestiční nástroje, komodity či komoditní deriváty, drahé kovy, umělecké předměty apod.; rozsah hlavních kategorií aktiv by měl odpovídat přibližně maximálně 2 -3 řádkům strojopisu A4;
  • průmyslových, zeměpisných nebo jiných tržních sektorů nebo konkrétních tříd aktiv, na něž se investiční strategie zaměřuje, např.
    určitého indexu, zemědělských komodit, průmyslových skladovacích ploch apod.;
  • politiky pro půjčky nebo jiný pákový efekt, zahrnující zejm. způsob a rozsah získávaných půjček a typy a účel využívání derivátů, rovněž přibližně v max. rozsahu 2-3 řádků strojopisu A4.

- informaci uvedenou v čl. 5(3), 110(1) resp. příloze IV nařízení EU sestavenou ke dni podání žádosti v rozsahu oddílů Informace specifické pro správce, jež mají být poskytnuty (str. L83/71 Ústředního věstníku Evropské Unie) a Informace specifické pro alternativní investiční fondy, jež mají být poskytnuty (str. L83/72 – 77 Ústředního věstníku Evropské Unie).15

Na základě úplné žádosti zapíše ČNB žadatele do seznamu. S ohledem na § 503 odst. 3 ZISIF provede ČNB zápis bez přezkumu, tj. „nezkoumá [žádost] z hlediska pravdivosti nebo přesnosti informací v ní obsažených a nepřezkoumává ani splnění předpokladů pro zápis do tohoto seznamu.“. Odpovědnost za obsah seznamu mají žadatelé, nikoliv ČNB.

VI. Následné povinnosti osoby registrované podle § 15 ZISIF
Osoba zapsaná do seznamu vedeného ČNB podle § 596 písm. f) ZISIF je povinna:

(a) plnit roční informační povinnost v souladu s čl. 110 (1) nařízení EU, § 462, § 463 odst. 2 písm. b), § 475 a § 616 odst. 4 písm. b) ZISIF a § 4 odst. 2 vyhlášky č. 249/2013 Sb., o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu ČNB.

Informační povinnost podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 249/2013 Sb. se plní pomocí aplikace SDNS a prostřednictvím následujících výkazů:

  • OFZ (ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha obhospodařovatele / hlavního administrátora / obhospodařovaného fondu“
  • OFZ (ČNB) 34-01 „Hlášení fondu kvalifikovaných investorů“
  • OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení obhospodařovatele ve smyslučl. 3(3) AIFMD“
  • OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o obhospodařovaném fondu ve smyslu čl. 3(3) AIFMD“

Pro zajištění přístupu do aplikace SDNS slouží následující postup:
- po provedení zápisu do seznamu ČNB vyzve žadatele, aby sdělil kontaktní údaje osoby nebo osob, které budou zajišťovat plnění
vykazovací povinnosti,
- tyto osoby musí získat kvalifikovaný certifikát certifikační autority16,- osoba disponující kvalifikovaným certifikátem následně požádá o registraci do aplikace SDNS, a způsobem uvedeným ve výzvě.

(b) dodržovat omezení dle § 637 ZISIF zakazující při své činnosti vyvolávat dojem, že jde o osobu, jejíž činnost podléhá dohledu ČNB, a dále přikazující na stanovené obchodní dokumentaci, včetně internetu,informovat o tom, že správce nepodléhá dohledu ČNB,

(c) oznámit ČNB každou skutečnost zapisovanou ohledně správce v seznamu ČNB (§ 467 odst. 4 ZISIF)

(d) požádat podle § 506 odst. 1 písm. f) ZISIF o výmaz ze seznamu, jakmile přestane být osobou podle § 15 odst. 1 ZISIF.

 

----------

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů

2 ZISIF používá neobvyklé pojmy
- „správa majetku srovnatelná s obhospodařováním“ věcně odpovídá obhospodařování. AIFMD ve stejné souvislosti hovoří o (podlimitních) alternativních investičních fondech, ve smyslu užší definice v ZISIF ale o investiční fondy nejde.
- „zařízení“ označuje formu, ve které je majetek spravován, bez ohledu, zda je institucionalizovaná (obchodní společnost, zejm. její určitý vnitřní fond, svěřenský fond) nebo ne, pokud věcně naplňuje znaky alternativního fondu resp. majetku odpovídajícího investičnímu fondu. Právo EU hovoří o alternativních (investičních) fondech. V zájmu lepší srozumitelnosti se v této odpovědi používá místo „zařízení“ obecný pojem „fond“.

3 Tím není dotčena možnost požádat o udělení povolení podle ZISIF dobrovolně.

4 V návrhu novely ZISIF projednávané v současnosti legislativní radou vlády (čj. OVA 1105/15) se navrhuje, aby do skupiny povinně registrovaných osob podle § 15 patřily pouze právnické osoby. Zákonodárce by tak upustil od dnešního dnešní požadavku registrace i fyzických osob, který jde nad rámec transpozice čl. 3(3) AIFMD.

5 K sjednávání individualizovaných smluv o obhospodařování majetku spočívajícího v investičních nástrojích je nutné povolení k poskytování investičních služeb (ledaže jsou naplněny podmínky výjimky podle § 4b zákona o podnikání na kapitálovém trhu), nikoliv registrace podle § 15 odst. 1 ZISIF.

6 V případě svěřenského fondu půjde zejména o zakladatele a další investory svěřující majetek do správy, případně o více zakladatelů.

7 http://www.esma.europa.eu/system/files/esma_2013_00600000_cs_tra.pdf

8 Správu fondů určených veřejnosti mohou podle ZISIF provádět pouze správci oprávnění obhospodařovat standardní fondy nebo alternativní fondy v rozsahu opravňujícím překročit rozhodný limit s povolením ČNB. Shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti je omezeno § 98 a § 5 odst. 2 ve spojení s § 93 odst. 1 ZISIF.

9 https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2013-03/

10 Čl. 23 odst. 3 AIFMD.

11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být
zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES.

12 § 614 odst. 1 písm. a) a odst. 6 ZISIF.

13 § 618 odst. 1 písm. a) a odst. 6 ZISIF.

14 http://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/povolovaci-a-schvalovaci-rizeni/povolovaci-a-schvalovaci-rizeni-investicni-spolecnosti-a-investicni-fondy/index.html.

15 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0231&qid=1416920588109&from=EN.

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.