Může osoba, která není pojišťovnou, poskytovat záruky na zboží, zejména nad rámec zákonné záruky? 

Pojištění i záruku za jakost dodané věci upravuje v současné době občanský zákoník.  Pro vzájemné odlišení těchto dvou institutů je nutné nejdříve poskytnout jejich jasnější vymezení. 

I. Záruka   
Prodávající má obecně povinnost dodat určitou věc (zboží) na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas (§ 1908 odst. 2 OZ). V souvislosti s tím nese odpovědnost za vady, tj. že věc má stanovené vlastnosti (§ 2099 OZ). Vedle toho stojí záruka za jakost, kdy se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu (záruční doba) způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti (§ 2113 OZ). Není-li záruka ujednána ve smlouvě, může ji prodávající převzít prohlášením v záručním listu, popřípadě vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti či trvanlivosti věci na obalu (§ 1919 odst. 2 OZ). Určují-li smlouva a prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší (§ 2114 OZ). Kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost (§ 2116 OZ). 

V rámci odpovědnosti za vady prodávající zejména odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly (§ 2161 OZ). Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí (§ 2165 OZ). Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání, nejde-li o použitou věc (§ 2168 OZ). Na druhou stranu však OZ nevylučuje smluvní prodloužení této doby (§ 1725 OZ). 

II. Pojištění
Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 OZ). Podle § 4 odst. 1 ZPOJ, mohou na území České republiky provozovat pojišťovací činnosti pouze pojišťovny, kterým k tomu bylo Českou národní bankou uděleno povolení, nebo pojišťovny z jiného členského státu EU na základě tzv. jednotné licence, pokud se nejedná o činnosti, které jsou vyňaty z působnosti ZPOJ (§ 2 odst. 2). Pojišťovací činnost je pak vymezena v § 3 odst. 1 písm. f) ZPOJ jako přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny atd. 

III. Odlišující znaky
Z výše uvedeného vyplývají následující charakteristické znaky záruky a pojištění, podle kterých je lze v praxi odlišit. Ze splnění nebo z nesplnění některého z níže uvedených typických znaků však nelze automaticky dovozovat, že jde nebo nejde o daný právní institut, a posouzení je nutné činit s ohledem na celý závazek.  

Pro záruku je typické:

1. Záruka je poskytována prodávajícím nebo výrobcem, případně třetí osobou na základě dohody s prodávajícím nebo výrobcem.
2. Zruka je poskytována v souvislosti s prodejem věci a vyplývá z povinnosti dodat věc řádně, tj. bez vad a v ujednané jakosti, přičemž plněním je oprava věci, výměna věci, sleva z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy a vrácení kupní ceny.
3. Záruka představuje slib, že věc předaná při plnění primárního dluhu má určité vlastnosti a způsobilost k užití nejen v době předání, ale že si je i po určitou následnou dobu udrží. 
4. Záruka nekryje vady vzniklé na věci z důvodu vnější události, pokud tato vada nemá původ nebo nesouvisí s vlastnostmi nebo jakostí výrobku.
5. Záruka je v rozsahu vyplývajícímu z OZ ve vztahu ke spotřebiteli povinná a bezplatná. Lze ji však prodloužit nebo rozšířit jednostranným prohlášením prodávajícího nebo smlouvou, u smluvního prodloužení nebo rozšíření záruky může být ujednána i úplata.
6. Záruka je obvykle uvedena v "záručním listu" (§ 1919 OZ).

Pro pojištění je typické:

1. Pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy s pojistitelem, který nemusí mít a obvykle nemá žádnou vazbu s prodávajícím nebo výrobcem.
2. Pojištění nevyplývá z plnění povinnosti dodat věc řádně.
3. Pojištění typicky kryje nahodilé škody vzniklé na věci z důvodu vnější události (poškození vlivem vnějších sil, krádež atp.) vyplacením pojistného plnění s určitými výjimkami ve formě výluk z pojištění.
4. Pojištění je sjednáno za úplatu (pojistné).
5. O pojištění je vydáváno potvrzení označené jako "pojistka" (§ 2775 OZ)

Záruka se podobá pojištění v tom, že představuje povinnost poskytnout plnění v případě nahodilé události (typicky poškození věci). Pokud by ale záruka představovala nutně pojištění, musel by každý, kdo soustavně poskytuje záruku (byť v rozsahu stanoveném zákonem) na věci, které prodává, být současně pojišťovnou. Tento závěr je zjevně nesprávný. 

Pokud 

1. ten, kdo záruku poskytuje, plní zákonnou povinnost nebo má přímý ekonomický zájem na prodeji věci, kterého se záruka týká, a
2. poskytnutá záruka má povahu běžné garance bezvadnosti a jakosti věci pro kupujícího a poskytuje právo na opravu, výměnu zboží nebo slevu nebo vrácení kupní ceny, 

jde o činnost, která povolení České národní banky v oblasti pojišťovnictví nevyžaduje.

Úplata např. za prodloužení záruky není pro posouzení podstatná.

Naopak pojištěním budou případy, kdy se daná služba odchyluje od prostého prodloužení standardní záruky výrobce nebo prodejce nebo překračuje rámec podpory prodeje. Zejména jde o závazek sjednaný za úplatu, v rámci kterého bude osoba nezávislá na výrobci nebo prodejci poskytovat peněžité plnění v případě krádeže, zničení věci nebo poškození nahodilou událostí. Odchylkou od standardní záruky, která by nasvědčovala tomu, že daný závazek je spíše pojištěním, může být například také ustanovení o výlukách (ustanovení o podmínkách vylučujících vznik povinnosti poskytnout plnění), o spoluúčasti zákazníka, o hranici poskytovaného plnění anebo o nároku na vyplacení obdoby pojistné částky.

V takových případech by poskytování služby mohlo být v rozporu s § 4 odst. 1 ZPOJ, podle kterého mohou pojišťovací činnost na území České republiky poskytovat s některými výjimkami pouze pojišťovny s odpovídajícím povolením, a tedy naplnit znaky neoprávněného podnikání.

Výše uvedený závěr lze aplikovat nejen na závazky mezi prodávajícím a kupujícím na základě kupní smlouvy, ale přiměřeně platí i na jiné závazky, kdy jde o vadu a jakost věci nebo služby poskytnuté jako součást plnění jedné smluvní strany druhé.

IV. Příklady

A. Náhrada škody za odcizené vozidlo
Osoba, která je součástí téhož koncernu jako prodávající automobilu, poskytuje za úplatu prodlouženou záruku, která mimo jiné pokrývá i riziko krádeže automobilu, kdy má vlastník nárok na plnění ve výši kupní ceny.

Řešení: V daném případě vycházíme z toho, že osoba má ekonomický zájem na prodeji vozů, jichž se záruka týká. V rozsahu, který má původ ve vadách automobilu, by se o záruku pravděpodobně jednalo. "Záruku" pokrývající riziko krádeže, však nelze za záruku považovat a pravděpodobně naplní znaky pojištění. 

B. Oprava pronajímané dopravní techniky
Osoba, která je pronajímatelem dopravní techniky, přebírá na základě smluvních podmínek odpovědnost pronajímatele za škody způsobené nájemcem na předmětu smlouvy. V praxi jde o to, že tato osoba (pronajímatel) tuto svou službu poskytuje výlučně svým nájemcům a v případě škody nedochází k výplatě plnění, ale pronajímatel vozidlo na své náklady opraví a po dohodě předá nájemci zpět do užívání. Nájemce přitom pronajímateli platí měsíčně stanovené platby pro případ vzniku škody.

Řešení: Pronajímatel se nedostává do rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) ZPOJ, protože toliko přebírá odpovědnost za škody způsobené nájemcem, nikoli poskytuje plnění přímo nájemci v případě poškození věci. V zásadě se tak jedná o situaci, kdy existuje smluvní dohoda o zániku práva pronajímatele na náhradu škody vázaná na podmínku, že vznikne škoda, tedy je zde dohoda o zániku práva s odkládací podmínkou. Za paušální úhradu se pronajímatel jako vlastník věci vzdává práva požadovat náhradu škody od nájemce a zavazuje se uvést věc bez dalších nároků na úplatu do použitelného stavu a předat ji zpět nájemci.

____________________________________

¹⁾ Do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dne 1. 1. 2014 bylo pojištění upraveno v zákoně č. 37/2012 Sb., o pojistné smlouvě, a záruka v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.  
²⁾ ZPOJ a OZ upravují ještě pojištění záruky, které se zde položenou otázkou nesouvisí. Pojištění záruky se ujednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce či jistoty, anebo plnění z kauce či jistoty nebo z jiného obdobného ujednaného důvodu (§ 2868 OZ).