K limitům pro používání derivátů a k výpočtu celkové expozice z derivátů fondem kolektivního investování

K limitům pro použití derivátů
Smyslem ustanovení § 34 a § 78 nařízení vlády je snižování rizika z použití finančních derivátů zajištěním schopnosti fondu kolektivního investování (dále jen „fond“) provést vypořádání derivátu dodáním podkladového aktiva podle § 34 odst. 1 písm. a) a § 78 odst. 1 písm. a) nebo peněžními prostředky podle § 34 odst. 1 písm. b) a § 78 odst. 1 písm. b) nařízení vlády.

V případě vypořádání derivátu dodáním peněžních prostředků podle ustanovení § 34 odst. 1 písm. b) nebo § 78 odst. 1 písm. b) nařízení vlády je potřebná výše držených peněžních prostředků nebo vysoce likvidního aktiva závislá na způsobu vypořádání. Pokud se vypořádání derivátu provádí dodáním sjednané výše prostředků (brutto), pak je nutné držet je ve sjednané výši. Pokud se vypořádání provádí úhradou rozdílu peněžních toků (netto), je fond povinen držet peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum ve výši absolutní hodnoty záporné reálné hodnoty derivátu.

Ustanovení § 34 odst. 2 nebo § 78 odst. 2 nařízení vlády se týká situací, při kterých je sjednáván derivát k uzavření pozice vyplývající z jiného derivátu. K vypořádání obou těchto derivátových transakcí musí dojít ve stejný den u derivátů s rozdílnými protistranami, anebo v termínu do jednoho týdne u derivátů sjednaných se stejnou protistranou. Fond je v takovém případě povinen držet peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktiva jen ve výši rozdílu vypořádacíchcen těchto derivátů.

Pokud fond sjednává opakující se (rolující) swapy, nedochází k uzavření pozice, ale k pokračování otevřené pozice na základě nového swapu. Fond je tedy v případě těchto swapů povinen postupovat podle ustanovení § 34 odst. 1 písm. b) nebo § 78 odst. 1 písm. b) nařízení vlády a držet peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktiva ve výši podle způsobu vypořádání.

K celkové expozici fondu
Právní úprava výpočtu celkové expozice fondu standardní závazkovou metodou podle ustanovení § 37 nařízení vlády vychází z článku 42 směrnice a dále z doporučení. Směrnice stanovuje, že při výpočtu celkové expozice standardní závazkovou metodou se započítají všechny pozice z derivátů (včetně derivátů ke snížení rizika), současně však umožňuje při výpočtu zohlednit hedging a netting v případě, kdy tyto transakce nepodceňují zřejmá a podstatná rizika a jednoznačně vedou ke snížení expozice.

Nařízení vlády proto nevylučuje deriváty, které jsou používány ke snížení rizik vyplývajících z investičních aktiv v majetku fondu (zajišťovací deriváty), z výpočtu celkové expozice, nicméně v ustanovení § 37 umožňuje kompenzovat krátké pozice podkladového aktiva derivátu s vyjmenovanými investičními nástroji, do kterých fond investoval. V případě zajišťovacích derivátů lze provést jejich kompenzaci a do výpočtu celkové expozice pak nevstupují (za předpokladu, že hodnota závazku z derivátu není vyšší než hodnota zajišťovaného aktiva). Pro konkrétní způsob výpočtu celkové expozice se použije postup v souladu s doporučením.