Je oznámení o veřejné dražbě cenných papírů veřejnou nabídkou a pokud ano, je potřeba uveřejnit prospekt?

Při veřejné dražbě cenných papírů podle § 33 ZPKT budou typicky naplněny pojmové znaky veřejné nabídky vymezené ustanovením § 34 ZPKT. O oslovení širšího okruhu osob se jedná z povahy veřejné dražby, určením ceny je určení nejnižšího podání ve smyslu § 20 odst. 1 písm. e) ZoVD, popř. § 43 odst. 1 písm. e) ZoVD a dražené cenné papíry jsou v dražební vyhlášce dostatečně popsány. Dražební vyhlášku tak lze považovat za sdělení o nabízených investičních cenných papírech, ve které jsou informace dostatečné pro rozhodnutí  investora o koupi těchto cenných papírů.

Nicméně je potřeba upozornit na skutečnost, že u veřejných dražeb cenných papírů lze předpokládat časté uplatnění výjimek z režimu veřejné nabídky nebo povinnosti uveřejnit prospekt.

Taková výjimka platí pro nabídku, jejíž celková hodnota protiplnění je nižší než 1 000 000 EUR v průběhu 12 měsíců, v rámci všech členských států Evropské unie [§ 34 odst. 4 písm. g) ZPKT] nebo pro nabídku, ve které je nejnižší možná investice pro jednoho investora rovna nebo vyšší než částka stanovená nařízením vládyč. 190/2011 Sb., tj. odpovídající 100 000 EUR [srov. § 35 odst. 2 písm. c) ZPKT]. V těchto případech nevzniká povinnost uveřejnit prospekt cenného papíru.

K nutnosti uveřejnit prospekt tak může v zásadě dojít jen v situaci, kdy se dražebník rozhodne dražit postupně jako několik předmětů dražby cenné papíry jedné emise, celkový součet nabídek, jimž byl udělen příklep, přesahuje (resp. bude zřejmě přesahovat) 1 000 000 EUR a částka na jednoho investora nedosáhne částky 100 000 EUR.

Ke shodným závěrům dospívá také metodika tehdejší Komise pro cenné papíry k veřejným dražbám cenných papírů z února 2005.