Může depozitář fondu kolektivního investování pověřit vypořádáním obchodů a správou cenných papírů jinou osobu?

Depozitář fondu kolektivního investování své činnosti vykonává zásadně osobně. Depozitář může výkon jemu svěřených činností zabezpečit pomocí jiné osoby (tzv. outsourcing) pouze v případě úschovy nebo jiného opatrování majetku fondu (§ 21 odst. 1 písm. a) zákona), a to zejména z důvodu obchodů s investičními nástroji na zahraničních regulovaných trzích. Výkon činností depozitáře prostřednictvím jiné osoby tak mimo případ úschovy nebo jiného opatrování majetku fondu není dovolený.

Zajištění vypořádání obchodů s majetkem fondu pro fond kolektivního investování je podle § 21 odst. 1 písm. f) činností, která byla výslovně svěřena depozitáři. Zákon ani vyhláška ohledně této činnosti žádnou odchylku od obecného zákazu pověřit plněním povinností depozitáře jinou osobu neobsahuje, ačkoliv to § 139 písm. c) umožňuje, a zajištěním vypořádání proto nelze jinou osobu pověřit.

Z označení úkolu „zajistit vypořádání“ však plyne, že předmětem této činnosti je zabezpečit, aby vypořádání obchodů proběhlo řádně a včas, tedy aby došlo ke včasnému splnění závazků z uskutečněného obchodu, typicky převod investičního nástroje a zaplacení. Jedná se tedy o zabezpečení vypořádání, nikoliv o realizaci tohoto vypořádání. Vypořádání nebo realizace technických kroků k němu vedoucích nejsou nutně činností depozitáře. Na tomto závěru nic nemění ani to, že v některých případech vypořádání samotné z praktických důvodů nejspíš provede sám depozitář, například u obchodů s listinnými cennými papíry.

Pravidelnou součástí úkolu zajistit vypořádání je zabezpečit splnění závazku fondu kolektivního investování, tj. převod majetku a zaplacení, a to v obvyklé/dohodnuté lhůtě.

V případě, že je majetek fondu v úschově nebo jiném opatrování u třetí osoby (např. zahraniční správce, custodian), musí depozitář s touto osobou dohodnout pravidla použití majetku z této úschovy smluvně.

Pokud existuje více míst, u kterých může dojít k vypořádání obchodu, bude úloha depozitáře spočívat i v usměrnění výběru vhodného vypořádacího místa. V praxi bude výběr vhodného vypořádacího místa především na obchodníkovi s cennými papíry v rámci plnění jeho povinnosti provádět pokyny za nejlepších podmínek (srov. § 15l odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Kontrola plnění zmíněné povinnosti obchodníka ze strany depozitáře se opírá o úkol depozitáře kontrolovat, zda je pořizování a zcizování majetku fondu v souladu se zákonem a statutem fondu (§ 21 odst. 1 písm. h) zákona).

V případě, že vypořádání obchodů nemá standardizovanou podobu (listinné cenné papíry v úschově depozitáře, nemovitosti, pohledávky apod.) bude zpravidla úlohou depozitáře usměrnit způsob splnění závazků z uskutečněného obchodu tak, aby i vypořádání jako završení obchodu bylo v souladu s § 75 odst. 2 písm. g) zákona provedeno za nejlepších podmínek. Při zkoumání nejlepších podmínek přitom depozitář vezme v úvahu nejenom finanční stránku vypořádání, ale i rizika spojená se zvoleným způsobe vypořádání. Minimalizace právního rizika tak může  například ve specifických případech vyžadovat, aby se na vypořádání podílel kvalifikovaný právní poradce.

Pro úplnost dodáváme, že o (nedovolený) výkon činnosti podle § 21 odst. 1 písm. f) prostřednictvím jiné osoby by se jednalo v případě, kdyby depozitář pověřil zajišťováním vypořádání (tedy zabezpečením předpokladů pro vypořádání) třetí osobu. 

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.