ČNB vydala Zprávu o inflaci IV/2016

  • Nová prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu koruny jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.
  • Inflace se podle prognózy bude dále zvyšovat a na horizontu měnové politiky mírně přesáhne 2% cíl, k němuž se bude během roku 2018 navracet shora. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle prognózy dojde počínaje polovinou příštího roku.
  • Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku lehce zvolnil. Za celý rok 2016 dosáhne jeho tempo 2,8 %. Důvodem tohoto zvolnění je zejména dočasný pokles vládních i podnikových investic financovaných z fondů Evropské unie. V příštích dvou letech česká ekonomika poroste obdobným tempem jako letos.
  • Pokračující ekonomický růst povede ke zvýšení dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen lehce.
  • Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná.
  • Bankovní rada znovu konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině příštího roku.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 10. listopadu 2016 schválila letošní čtvrtou Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Domácí inflace se začíná zvyšovat vlivem slábnoucího protiinflačního působení dovozních cen v podmínkách pokračujícího růstu domácí ekonomické aktivity a zvyšujících se mezd. Podle prognózy se inflace bude dále zvyšovat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2017 a 2018, mírně přesáhne dvouprocentní cíl, ke kterému se pak bude během roku 2018 navracet shora. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dojde počínaje polovinou příštího roku.

Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně. I v případě měnověpolitické inflace tedy dojde na horizontu měnové politiky k mírnému překročení cíle.

Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku lehce zvolnil a za celý rok 2016 podle prognózy dosáhne 2,8 %. Důvodem tohoto zvolnění je dočasný pokles vládních i podnikových investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Ekonomiku naopak nadále podporují uvolněné měnové podmínky, nízké ceny ropy i rostoucí zahraniční poptávka. V příštích dvou letech česká ekonomika poroste obdobným tempem jako letos. Na jedné straně se obnoví zvyšování investic, ale na druhé straně bude růst domácí ekonomiky poněkud brzděn přechodným zpomalením zahraniční poptávky a posléze i méně uvolněnými měnovými podmínkami po ukončení kurzového závazku České národní banky. Pokračující ekonomický růst povede ke zvýšení dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen lehce.

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Po opuštění kurzového závazku je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. K nejistotám prognózy patří rychlost obnovení růstu vládních a podnikových investic, vliv volebního cyklu na výdaje v diskreci vlády, dopady výsledku referenda ve Spojeném království na zahraniční poptávku a budoucí nastavení měnových podmínek hlavních centrálních bank.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017.

Marek Zeman
ředitel odboru komunikace ČNB

Vybrané makroekonomické ukazatele

    2016 2017 2018
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT   
HDP %, mzr., reálně, sez. očištěno 2,8 2,9 2,9
CENY   
Spotřebitelské ceny %, mzr., čtvrté čtvrtletí 1,0 2,3 2,1
Měnověpolitická inflace  %, mzr., čtvrté čtvrtletí 0,8 2,3 2,0
TRH PRÁCE   
Průměrná měsíční mzda %, mzr., nominálně 4,2 5,0 4,8
Průměrná měsíční mzda %, mzr., reálně 3,7 3,1 2,5
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) %, průměr 5,6 5,2 5,0
ÚROKOVÉ SAZBY   
3M PRIBOR  %, průměr 0,3 0,7 1,6
2T repo  %, průměr 0,05 0,44 1,34