Proč je ČNB nezávislá?
Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. ČNB disponuje vysokou mírou nezávislosti na politických strukturách při plnění svých zákonem stanovených funkcí již od počátku své existence (leden 1993). Nezávislost ČNB je právně zakotvena v Zákoně o ČNB č. 6/1993 (pdf, 342 kB).
Proč je nezávislost centrální banky důležitá?
Nezávislost centrální banky je důležitá pro plnění jejího hlavního měnového cíle, kterým je v naprosté většině případů cenová stabilita. Význam cenové stability vyplývá z empirických zkušeností z vývoje světové ekonomiky, které potvrzují, že vysoká a nestabilní inflace má pro vývoj ekonomiky negativní důsledky. Ty se projevují několika kanály. Vyšší inflace je zpravidla volatilnější, což zvyšuje orientaci investorů na krátkodobé finanční investice a na zajišťování se proti inflaci na úkor dlouhodobějších, produktivních investic. Vyšší inflace je spojena s vyššími nominálními úrokovými sazbami, které stimulují příliv krátkodobého, rizikového kapitálu. Dlouhodobější vyšší inflace má za následek zafixování inflačních a depreciačních očekávání při rozhodování ekonomických subjektů. Nepředvídaná vysoká inflace způsobuje i další ekonomické distorze, např. redistribuci důchodu od věřitelů k dlužníkům, znehodnocení úspor či deformaci daňového systému, které snižují růstový potenciál ekonomiky. Význam cenové stability je pro ČR dán i normativně a exogenně - ve formě podmínky pro přijetí do eurozóny.
Význam nezávislosti centrální banky vystupuje v této souvislosti do popředí především proto, že politická moc se může snažit přimět centrální banku k opatřením, která sice mohou krátkodobě vést k podpoře ekonomického růstu, ale v delším období se projeví v nežádoucím růstu inflace, zatímco růst ekonomické aktivity se vrátí na původní úroveň nebo (v důsledku zvýšené inflace) dokonce i na úroveň nižší. Dostatečná míra nezávislosti na politické moci umožňuje centrální bance těmto tlakům odolávat.
V čem konkrétně spočívá nezávislost ČNB?
Personální nezávislost spočívá v omezení politických tlaků při jmenování a odvolávání členů bankovní rady. Sedmičlennou bankovní radu ČNB jmenuje a odvolává prezident republiky bez asistence vlády. Zákon rovněž exaktně vymezuje důvody pro případné odvolání členů BR (neplnění zákonem stanovených podmínek pro výkon funkce či vážné pochybení). Institucionální nezávislost spočívá v tom, že bankovní rada ČNB při plnění svých zákonem stanovených cílů a výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády či jakýchkoli jiných subjektů. Funkční nezávislost spočívá v autonomii ČNB při formulování inflačních cílů a nástrojů k jejich dosažení. Kurzový režim je sice ČNB povinna stanovovat po projednání s vládou, ale nesmí tím být ohrožen její hlavní měnový cíl. O zásadách a opatřeních měnové a fiskální politiky se ČNB a vláda vzájemně informují. Finanční nezávislost spočívá v zákazu přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů. ČNB není součástí veřejných rozpočtů České republiky, je od nich podle zákona naopak striktně oddělena a podle zákona hradí náklady na svoji činnost ze svých vlastních výnosů. ČNB tedy není placena z daní a její náklady tudíž nejsou náklady daňových poplatníků. ČNB hospodaří podle rozpočtu schváleného bankovní radou, který je členěn tak, aby byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz. ČNB je povinna po skončení hospodářského roku zpracovat účetní uzávěrku a nechat ji ověřit externím auditorem. Z té pak vychází roční zpráva o výsledku hospodaření, která je překládána parlamentu. ČNB je rovněž povinna pravidelně zveřejňovat dekádní výkazy o své finanční pozici.
Nezávislost a transparentnost
Vysoká míra nezávislosti ČNB je doprovázena vysokou transparentností její měnové politiky. Široká veřejnost je průběžně seznamována s hlavním cílem měnové politiky ČNB i s podstatou režimu cílování inflace, jehož prostřednictvím je tento cíl naplňován. ČNB průběžně informuje veřejnost o výši inflačního cíle, o prognózách inflace a jejich rizicích i o měnověpolitických opatřeních a důvodech, které ČNB k jejich realizaci vedly. Využívá k tomu nejen pravidelné čtvrtletní Zprávy o měnové politice, které jsou předkládány poslanecké sněmovně a publikovány na webu ČNB, ale i prezentace v laickém a odborném tisku, přednášky, vystoupení členů BR apod.
Přechodné omezení nezávislosti ČNB
Původním cílem novely Zákona o ČNB z roku 2000 (č.442/2000) byla harmonizace Zákona o ČNB s legislativní úpravou postavení Evropské centrální banky. Při projednávání této novely v parlamentu však do ní byly, nad rámec harmonizačních změn, implantovány rovněž některé dodatečné úpravy, které od ledna 2001 výrazně omezovaly nezávislost ČNB. Jednalo se především o to, že:
- záležitosti týkající se inflačního cíle a kurzového režimu měly být konzultovány s vládou a jejich stanovení mělo být vázáno na dosažení dohody s vládou
- bankovní rada měla schvalovat pouze rozpočet pro činnosti spojené se zabezpečováním hlavního měnového cíle, zatímco její provozní a investiční rozpočet měla schvalovat poslanecká sněmovna parlamentu ČR
Součástí novely byl i návrh na změnu mechanismu jmenování členů bankovní rady. Ty měl podle novely jmenovat prezident republiky na základě návrhu vlády.
Tyto úpravy nebyly kladně přijaty velkou částí odborné veřejnosti, ani mnohými významnými mezinárodními institucemi, např. Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí či Evropskou centrální bankou. Ústavním soudem byly tyto úpravy shledány jako neústavní a proto byly s účinností od 3. srpna 2001 zrušeny. Od května 2002 pak vešla v platnost další novela Zákona o ČNB (č.127/2002), která navrátila zákonnou úpravu nezávislosti ČNB do stavu před novelou z roku 2000. ČNB zůstává nezávislá na politických strukturách a odhodlána napomáhat svou měnovou politikou k zajištění udržitelného nízkoinflačního vývoje ekonomiky.