Jak vzniká prognóza

Klíčovým podkladem pro rozhodování o úrokových sazbách je makroekonomická prognóza, neboť bankovní rada nastavuje sazby podle očekávané inflace, nikoli té současné. Pro rozhodování o měnové politice je přitom nejvíce relevantní prognóza inflace na tzv. horizontu měnové politiky (vzdáleném zhruba 12 až 18 měsíců v budoucnosti).

Prognóza je sestavována čtyřikrát ročně sekcí měnovou, která ji připravuje v početném týmu ekonomů přibližně jeden měsíc. Na prvních schůzkách jsou diskutovány tzv. počáteční podmínky prognózy, a to především aktuální pozice domácí ekonomiky v hospodářském cyklu. Nastavení počátečních podmínek do značné míry určuje vyznění prognózy, a proto je do této diskuse zapojena také bankovní rada. Dalším důležitým předpokladem prognózy je očekávaný zahraniční vývoj. Prognóza zahraničního vývoje se opírá jak o vlastní prognostické modely, tak o tržní výhledy a prognózy zahraničních analytiků.

Již před nastavením počátečních podmínek vzniká také krátkodobá prognóza, a to na základě analýzy nových dat při použití speciálních modelů a expertního posouzení. Krátkodobá prognóza pro nejbližší jedno čtvrtletí je následně vložena do jádrového predikčního modelu. Ten je tvořen desítkami rovnic, které popisují klíčové vztahy uvnitř české ekonomiky a její vztah k zahraničí ve střednědobém horizontu. Předpověď vytvořená jádrovým predikčním modelem je opět obsahem odborných debat ekonomů ze sekce měnové a případných dalších expertních úprav. Proces integrace modelových a expertních pohledů na budoucí ekonomický vývoj je nejobtížnější a nejzdlouhavější částí tvorby prognózy. Na konci tohoto procesu je finální verze základního scénáře makroekonomické prognózy ČNB.

Základní scénář prognózy představuje nejpravděpodobnější budoucí vývoj české ekonomiky, jak ho vidí ekonomové ze sekce měnové. Se základním scénářem je vždy konzistentní určitá trajektorie úrokových sazeb, která vede k udržení budoucí inflace blízko 2% inflačního cíle. Tuto trajektorii však nelze z hlediska skutečného budoucího vývoje úrokových sazeb považovat za bezpodmínečně závaznou. Příchod nových informací či odlišný pohled členů bankovní rady na ekonomický vývoj, než jaký je nastíněn v prognóze, totiž může skutečný vývoj úrokových sazeb od prognózované trajektorie odchýlit. Vedle základního scénáře, o jehož rodících se konturách je bankovní rada průběžně informována, zpracovává sekce měnová mimo jiné na základě této komunikace s bankovní radou také další scénáře, které zachycují hlavní rizika a nejistoty prognózy, a nabízí tak alternativní pohled na možný budoucí vývoj. Základní i další scénáře jsou bankovní radě prezentovány na měnověpolitickém jednání a následně představeny ve Zprávě o měnové politice.