Inflaci stlačit dokážeme, ale rychlé to nebude

Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Michael Rozsypal
(DVTV 13. 4. 2022, pořad Interview)

Guvernér ČNB v rozhovoru pro DVTV o současné vysoké inflaci, potřebě dalších kroků ČNB a o důležitosti ukotvených inflačních očekávání, tedy že se inflace výhledově navrátí k 2% cíli ČNB. „Pokud nenastane další extrémní událost, vrátíme se k jednociferné inflaci. Osobně odhaduji, že se ke konci roku bude inflace posouvat k hodnotám mezi 4 - 6 %,“ uvedl.

Přepis rozhovoru

Michael Rozsypal, moderátor
Nejvyšší míra inflace od května 1998. V březnu byla meziročně o 12,7 procentního bodu vyšší. A analytici očekávají ještě další růst. Hostem DVTV je guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dobrý den, pane guvernére.

Jiří Rusnok, guvernér
Dobrý den a děkuji za pozvání.

Michael Rozsypal, moderátor
Jste neúspěšný guvernér?

Jiří Rusnok, guvernér
To asi záleží, jak se to hodnotí. To ukáže čas. To ukáže historie. Já nevím. Teď z pohledu plnění inflačního cíle rozhodně jsem v tuto chvíli neúspěšný, to ano.

Michael Rozsypal, moderátor
Protože když se podívám, ať už do zákona o České národní bance, nebo dokonce do Ústavy, tak v článku 98 Ústavy se píše: "Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu." Teď máme tedy nejvyšší inflaci za posledních 24 let. Proč se vám jako centrální bance nedaří udržet cenovou stabilitu?

Jiří Rusnok, guvernér
To je na dlouhé povídání. Nedaří se proto, protože nejenom u nás, to je třeba říci, to není žádné české specifikum, jsme se dostali do situace, kdy celosvětově jsou silné inflační tlaky. U nás ještě o něco silnější než v tom průměru vyspělých zemí. Ty inflační tlaky se poskládaly nešťastně do jednoho časového období z různých zdrojů z minulosti, z hlubší minulosti, z nedávné minulosti, ze současnosti.  Jsou z domácí provenience, jsou ovšem samozřejmě také z té globální situace toho postcovidového napětí mezi nabídkou a poptávkou. A teď nově se k tomu přidává ještě válečná inflační prémie v negativním slova smyslu. A to všechno se zkoncentrovalo do poměrně krátkého období.

Michael Rozsypal, moderátor
Ale když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak Česká republika z něj vychází na těch nejhorších příčkách. Je třetí v růstu inflace za únor. Vím, že řeknete, že jsou tam asi různé metriky, ale když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak únorová inflace podle těchto dat je 10 % v České republice, před námi jsou jenom dvě země. Proč s tím jako česká centrální banka nedokážete něco dělat? Proč nedokážete stlačit inflaci a navrátit cenovou stabilitu?

Jiří Rusnok, guvernér
My to dokážeme, ale ne rychle. Mechanismy měnové politiky působí s určitým časovým zpožděním.

Michael Rozsypal, moderátor
Sám jste říkal, to zabere rok až rok a půl.

Jiří Rusnok, guvernér
Rok je minimum, kdy vidíme už nějaké působení, ty efekty. Vezměme do úvahy to, že jsme začali zvyšovat úrokové sazby v tom postcovidovém období v červnu minulého roku. A to bylo to první malé zvýšení o 0,25, až potom přicházela ta další razantní zvyšování. Takže my ty efekty naší měnové politiky uvidíme, ale uvidíme je až ve druhém pololetí. Část jich bude nějakým způsobem překryta tou inflační prémií z toho válečného konfliktu. Takže bohužel nebude vidět to, v co jsme doufali, rychleji - že se postupně někdy na přelomu roku budeme blížit nějaké velmi rozumné inflaci, řekněme plus minus 3 %. To bude odloženo až do příštího roku.

Michael Rozsypal, moderátor
A pokud ta opatření doběhnou v těch příštích měsících nebo v tom roce, tak co dělá česká centrální banka hůř než ostatní banky, ať už v eurozóně nebo v dalších evropských zemích, které nemají společnou evropskou měnu, když u nás je ta inflace vyšší než v jiných zemích?

Jiří Rusnok, guvernér
U nás je vyšší z toho titulu, že ta domácí složka inflace je u nás silnější, než je třeba ve většině zemí eurozóny. To je dáno tím, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Dlouhodobě máme nejnapjatější trh práce. Dlouhodobě máme velký přebytek volných pracovních míst nad počtem potenciálních žadatelů nebo zájemců o ta pracovní místa. Máme, a zase záleží, který měsíc, ale dlouhodobě máme nejrychleji rostoucí ceny nemovitostí. To jsou domácí faktory, které v těch jiných zemích tak silné nejsou a ty vytvářejí tu negativní složku, tu nadhodnotu té inflace, tu negativní prémii nad průměr eurozóny. Čili jestliže my máme v těch datech, která jste ukázal, od těch ostatních zemí jsme někde 1 procentní bod, někde 2, u některých 3 nad nimi, tak to je právě ta domácí inflace, která u nich zatím vlastně nebyla téměř.

Michael Rozsypal, moderátor
Může s tím něco česká centrální banka dělat, aby udržela právě tu zmiňovanou cenovou stabilitu?

Jiří Rusnok, guvernér
Může. Může samozřejmě dělat to, že zpřísňuje měnovou politiku tak, aby tu domácí poptávkovou inflaci, tu část té inflace ochladila, a tím pádem tu domácí část inflace výrazně snížila.

Michael Rozsypal, moderátor
Čili prostě zdražuje úvěry a zdražuje hypotéky, laicky řečeno, nebo lidově řečeno.

Jiří Rusnok, guvernér
To je jenom část toho působení, samozřejmě také zvyšuje úroky na vkladech. Samozřejmě ty úvěry se zdražují pro nejenom držitele hypoték, ale také pro podniky a pro další jejich držitele. Samozřejmě také to zvyšování úrokových sazeb posiluje kurz koruny. Kdybychom neměli tak vysoké úrokové sazby, tak rozhodně nemáme tak relativně stabilní kurz koruny, jako ho máme. Nebyli bychom, když si uděláte křivku s pro nás nejpřirozenějším srovnáním polským zlotým, maďarským forintem, tak česká koruna je v podstatě stabilní řekněme zhruba poslední rok plus minus a mírně posilující 5 % v tomto roce. Kdežto ty ostatní měny oslabily nebo maximálně se blíží nějaké stagnaci, takže tomu přispívá také ta naše aktivní měnová politika.

Michael Rozsypal, moderátor
Chápu to tedy správně, že vaším cílem je vlastně ochlazovat ekonomiku?

Jiří Rusnok, guvernér
Pro tuto chvíli samozřejmě ano, protože ta ekonomika, ta její část, která vytváří tu domácí inflaci, ta je samozřejmě v nerovnováze, je v určitém přehřátí, a proto ta domácí inflace vzniká.

Michael Rozsypal, moderátor
Na vašem posledním jednání bankovní rady jste rozhodli o zvýšení o půl procentního bodu, teď základní úroková sazba v Česku je tedy 5 %. Sám jste řekl, že se to projeví v horizontu rok, rok a půl. Znamená to, že to poslední zvýšení nás zastihne, možná v úplně jiné situaci příští jaro, příští léto?

Jiří Rusnok, guvernér
Zvedání nebo jeho dopady myslíte?

Michael Rozsypal, moderátor
Ano přesně tak.

Jiří Rusnok, guvernér
Jeho dopady. Tam samozřejmě zůstává ten časový odstup od rozhodnutí k tomu efektu a my jsme si toho vědomi, proto taky už velice vážíme to další zvyšování sazeb, byť máme inflaci nebetyčně vysokou proti tomu, na co jsme bývali zvyklí. Samozřejmě už velice zvažujeme, nakolik ještě působit na to ochlazení, respektive na to, aby zůstaly takzvaně ukotveny nebo zůstala důvěryhodnými ta inflační očekávání, že se ta inflace v dohledné době zhruba toho horizontu rok až dva vrátí zpátky k našemu cíli. To je něco, co se velmi špatně vysvětluje. Je to věc, na kterou si nemůžete sáhnout, ale ona existuje. Ta inflační očekávání rozhodují o ekonomických rozhodnutích jednotlivců, domácností, firem zejména, ale i státu, institucí a na to taky my působíme těmi sazbami. Takže sazby nejsou jenom taková mechanická záležitost, ale je to i záležitost do jisté míry behaviorální, psychologická.

Michael Rozsypal, moderátor
No a vaše predikce jako centrální banky tedy je, že ve druhé polovině tohoto roku se vrátíme k jednocifernému nárůstu meziměsíčnímu inflace?

Jiří Rusnok, guvernér
Ve druhé polovině roku bychom se rozhodně měli vrátit k jednocifernému růstu cen, to rozhodně ano, ale bohužel ještě pořád hodně vzdálenému tomu optimu našeho cíle, protože…

Michael Rozsypal, moderátor
To jsou 2 %.

Jiří Rusnok, guvernér
Což jsou 2 %. Protože bohužel ta inflační nálož, zejména potom ta nová, ta její poslední epizoda, tzn. ta válečná, která prohlubuje už předtím v mnoha směrech existující nabídkové poruchy a nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v oblasti energetických komodit, dalších surovin, ale i v některých dalších oblastech různých komponent atd., ta tady bude s námi o něco déle. Takže ano, my se vrátíme k jednociferné inflaci, o tom jsem přesvědčen, pokud samozřejmě nenastane nějaká další nepředvídaná fatální nebo extrémní událost. Scénář typu vypne se plyn je samozřejmě něco, co zase způsobí další komplikace, a může odkládat návrat té inflace na nižší hodnoty. Ale pokud toto se nestane, tak si myslím, že v druhém pololetí a zejména ke konci roku se skutečně budeme posouvat k hodnotám, doufejme mezi čtyřmi, šesti procenty. Takováto čísla bych odhadoval za sebe zatím já jako Jiří Rusnok.

Michael Rozsypal, moderátor
O kolik, pane guvernére, letos všichni zchudneme?

Jiří Rusnok, guvernér
Z hlediska hodnoty úspor, tzn. kupní síly české koruny, zchudneme o tu průměrnou inflaci, která v letošním roce bude. A ta bohužel bude někde kolem 12 %.

Michael Rozsypal, moderátor
Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek k tomu řekl: "Tak vysoký růst cen s největší pravděpodobností mzdový růst ekonomice nepřekoná, a proto dojde k citelnému poklesu reálné kupní síly domácností. Pro centrální banku je březnový výsledek inflace impulsem k pokračování politiky zvyšování úrokových sazeb." Čili znamená to, že budete ještě zvyšovat úrokové sazby, a kde je případně strop?

Jiří Rusnok, guvernér
Je to pravděpodobný scénář, není to jisté. Tak jak jste citoval kolegu Dufka, strop teoreticky neexistuje, prakticky rozhodně existuje.

Michael Rozsypal, moderátor
A prakticky je tedy kde?

Jiří Rusnok, guvernér
Nevím, ten není někde zafixován. Ale samozřejmě musíme brát do úvahy všechny další makroekonomické okolnosti. Je to pravděpodobné, že ještě nějaké mírné zvýšení nastane, ale nemyslím si, že by to mělo být něco razantního. Myslím, že to bude jedno z posledních, které vůbec, pevně doufám, ještě v této etapě zvyšování sazeb bude nutné.

Michael Rozsypal, moderátor
Čili budete čekat na ten vývoj, než začnou platit ta opatření, která jste přijímali od toho loňského června?

Jiří Rusnok, guvernér
Čekat nemůžeme, my musíme vždy nějak rozhodnout. Ať už rozhodneme o zvýšení sazeb nebo jejich zachování na stávající úrovni, je to nějaké rozhodnutí, má to nějaké dopady do té budoucnosti. Čekat nebudeme, budeme čekat na nová data, budeme čekat na novou prognózu, budeme mít teď v květnu novou ucelenou prognózu, měli jsme únorovou, teď jsme měli nějakou rychlou aktualizaci, budeme mít novou. Samozřejmě žijeme v období nesmírné nejistoty, data se nám mění svým způsobem ze dne na den. Odehrávají se procesy, které předtím trvaly třeba roky. Takže je to vždycky podmíněno touto nejistotou a celou řadou možných odchylek od hlavního scénáře. Ale ano v tom hlavním scénáři je dost pravděpodobné, že ještě nějaké mírné zvýšení sazeb nastane, ale nebude to už nic zásadního podle mého názoru.

Michael Rozsypal, moderátor
Obchodní ředitel Ronda Invest Lukáš Blažek k tomu řekl: "Pokud budeme držet peníze na svých běžných účtech v bankách, tak jen během následujícího roku přijdeme o zhruba 6 % z našich úspor, pokud by inflace zůstala na stávající úrovni, tak za pouhých 10 let takto přijdeme o více než polovinu úspor." To je pochopitelně ten absurdní nejčernější scénář, ale každopádně lidé přicházejí o své úspory, peníze jsou vlastně znehodnocovány, čelíme nárůstu cen za energie, zdražování prakticky všeho. Co mají lidé v tuto chvíli dělat, co je pro ně ten nejlepší scénář?

Jiří Rusnok, guvernér
Nejlepší scénář je co nejdříve zdolat tu inflaci. Ale to se lehce řekne, ale hůř udělá.

Michael Rozsypal, moderátor
A pro běžného člověka to znamená co?

Jiří Rusnok, guvernér
Pro běžného člověka…

Michael Rozsypal, moderátor
Spořit, nekupovat, zavřít oči a doufat?

Jiří Rusnok, guvernér
Na to není žádný univerzální recept, každý má nějakou svojí specifickou individuální situaci. Lidé nejsou jenom držiteli úspor, jsou také dlužníky, tam zase mnozí na té inflaci vydělávají. Pokud například jejich mzda roste rychleji, než jsou jejich úrokové sazby, tak na tom evidentně vydělávají, čili se to kompenzuje, to chudnutí. Není na to žádný univerzální recept. Ano, všichni nějakým způsobem ztratíme, zejména samozřejmě ti, kteří mají převážně úspory a méně dluhy. Takže na to žádný geniální recept není. Ideální, pokud mohou investovat do něčeho, co stejně budou v životě potřebovat, například vzdělání nebo zdraví nebo bydlení, tak to není důvod odkládat, to určitě ne.

Michael Rozsypal, moderátor
No, a když jste zmínil ty dlužníky a třeba právě bydlení a podíváme se na to, jak je na tom trh s hypotékami a sazby hypoték. A když si srovnáme jednu tu stejnou banku v Česku a na Slovensku, tak tady vidíme vlastně nabídku z jejích webových stránek, jaká je úroková sazba v Česku 5,39 % a na Slovensku je to 2 % a ta sazba p.a. je ještě dokonce o něco nižší. Vzal byste si vy teď hypotéku v Česku, když naši východní sousedé mají takto nižší sazby?

Jiří Rusnok, guvernér
Kdybych potřeboval nutně řešit bydlení a neměl bych jinou možnost, tak bych to asi musel udělat. Ale jistě, teď není dobrá doba. Ale hypotéka za 5 %, 5,40 % - já pamatuju ještě doby, kdy to bylo skvělé číslo. Kdy běžně v Česku...

Michael Rozsypal, moderátor
Taky jsme měli doby, kdy jsme měli 2 %.

Jiří Rusnok, guvernér
Ano, měli jsme, ale to si přiznejme, to není normální. Slovensko to není normální situace, to tam taky brzo skončí, to tam nemůže takhle pokračovat, protože peníze musí mít nějakou hodnotu. Notabene dnes v situaci, kdy je taková inflace i na Slovensku někde kolem 10 %, tak přece není normální půjčovat peníze za 2 %. To znamená, že slovenští střadatelé a budoucí slovenští důchodci přispívají těm dlužníkům, kteří si tam berou ty levné hypotéky. To je nějaké mezigenerační přerozdělení. Takhle si to zvolili, je to jejich věc, ale nevidíme za tím jenom tu jednu stránku té věci.

Michael Rozsypal, moderátor
A nehraje roli v tom, že Slovensko je v eurozóně a že Evropská centrální banka drží úrokové sazby prakticky na nule?

Jiří Rusnok, guvernér
Samozřejmě hraje, ano. Ale slovenský příklad si můžete potom promítnout na celou eurozónu.

Michael Rozsypal, moderátor
A proč tedy eurozóna se vlastně chová v tuhle chvíli jinak než česká centrální banka?

Jiří Rusnok, guvernér
Jednak nejsme velikostně porovnatelní, to je první věc. To hraje roli. A druhá věc je ta, že Evropská centrální banka se jednak tou strukturou samozřejmě, jak je založená, ale zejména vývojem v minulém desetiletí ale i předtím, dostala do situace, že už není až tolik nezávislou měnovou institucí, ale je zejména jakousi fiskální měnovou politickou agenturou. Je trošku jiná, ona má trochu jiné cílové funkce. Ale jí to taky dobíhá už ten problém, oni budou muset taky na reagovat. Oni samozřejmě mají strašně složitou situaci. V Pobaltí je inflace vyšší než u nás. A na Maltě nebo v Portugalsku, nevím teď přesně ta čísla, je někde kolem 3 %. Takže ono je strašně těžké nasadit ten kabát pro tyto dvě velikosti, jeden kabát musíte mít a oba se musí do něj vejít.

Michael Rozsypal, moderátor
Nám by se nevyplatilo být tady v tom jednom kabátu?

Jiří Rusnok, guvernér
Představte si, že bychom byli tady, z nějakých důvodů třeba našeho přehřátého trhu práce a měli jsme sazby 0 nebo minus, to jenom prohlubujete tu makroekonomickou nerovnováhu, která se někde musí provalit potom. Provalí se to v cenách nemovitostí nebo nějakým způsobem ta inflace u nich bude tak zakořeněná, že ji budou dostávat zpátky strašně obtížně a strašně dlouho. Ocitnou se v situaci Spojených států na přelomu šedesátých sedmdesátých let. Euro, jak vidíte, není samo o sobě řešení.

Michael Rozsypal, moderátor
Ještě na věc, pane guvernére, Hospodářské noviny dnes napsaly, že s vyšší inflací rostou také platy zaměstnanců centrální banky a v tom článku se píše: "Růst mezd zaměstnanců centrální banky se totiž odvíjí od inflace navýšené ještě o několik procentních bodů. Navyšování příjmů zaručuje zaměstnancům centrální banky kolektivní smlouva. Pokud se vyplní odhady ekonomů, inflace bude letos přibližně 11 %, tak si zaměstnanci centrální banky přilepší o 13,5 procenta."

Jiří Rusnok, guvernér
Tak to musím uvést na pravou míru. Samozřejmě ten, kdo to napsal, vychází z nějakých údajů, které jistě nominálně takto byly, protože ta dohoda se tvořila před dvěma roky.

Michael Rozsypal, moderátor
V roce 2020, pokud se nepletu.

Jiří Rusnok, guvernér
Ano.

Michael Rozsypal, moderátor
Protože ta kolektivní smlouva je na léta 21-23.

Jiří Rusnok, guvernér
Ano, ta je na tři roky za jiných úplně podmínek. Nikdo jsme si nedovedli představit takovouto inflaci. My dnes jsme v situaci, kdy jsme navýšili našim zaměstnancům jejich odměny zhruba o 6 - 6,5%, ten zbytek bude záležet na odměnách ke konci roku a je jasné, že tu smlouvu v tomto ohledu nenaplníme v tomto roce. A jednáme o tom samozřejmě s našimi zaměstnanci, s odborovou organizací.

Michael Rozsypal, moderátor
Čili se bude přejednávat ta kolektivní smlouva, aby to navýšení nebylo třeba? 

Jiří Rusnok, guvernér
Ta kolektivní smlouva se bude přejednávat dodatkem. Rozloží se ta věc nějakým způsobem v čase, takže není to tak, že bychom kázali víno... A mimochodem bankovní rada si už dva roky po sobě mzdy zmrazila, v minulém roce i v letošním roce, takže o nás to už vůbec není.

Michael Rozsypal, moderátor
Mluvil jsem o zaměstnancích.

Jiří Rusnok, guvernér
Ano, týká se to zaměstnanců.

Michael Rozsypal, moderátor
Pane guvernére, děkuji za rozhovor, že jste přišel do DVTV. Na shledanou.

Jiří Rusnok, guvernér
Já děkuji za pozvání.