Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Václav Moravec (Poledne s Moravcem 27. 9. 2026)
Jedním z proinflačních rizik plynoucích z domácí ekonomiky je podle viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové rychlý růst mezd bez odpovídajícího růstu produktivity práce, především ve veřejném sektoru. V neděli v pořadu Poledne s Moravcem uvedla, že příštím krokem v úrokových sazbách bude buď jejich stabilita, nebo zvýšení.
„Dnes vidíme například nárůst mezd ve veřejné správě o 9 % a to už je opravdu neúměrné. Reálná mzda roste rychleji než produktivita práce už třetí rok a příští rok to bude asi čtvrtý v řadě. V průmyslu rostou mzdy o 5 %, což je naprosto v pořádku a odpovídá to produktivitě. Pokud ale ve veřejné sféře rostou o 9 %, je to klasický inflační tlak, a pokud bude pokračovat, bude muset centrální banka pravděpodobně zasáhnout,“ uvedla Zamrazilová. Samotným zaměstnancům podle ní takový růst nepomůže, protože ho v krátké době pohltí rostoucí inflace.
Tlak mezd se podle viceguvernérky projevuje hlavně v cenách služeb. „Více než polovina služeb roste nad 5 %, jejich růst je úporně a nepříjemně vysoký. Kadeřnictví, servis kola nebo auta, dentální hygiena, veterina, čistírna, oprava bot – to vše má dynamiku mezi 6 a 9 procenty,“ řekla. Zdražení pohonných hmot se zatím do dalších cen nepropsalo, jeho dlouhé trvání ale pravděpodobnost průsaku zvyšuje. Na přelomu roku inflace vzroste ke 3 %, v lednu a únoru může být i výrazně výš. Vypadne totiž efekt odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, který letos inflaci snížil téměř o půl procentního bodu, a obrat přijde i u potravin, které v srpnu nečekaně zlevnily o 4,3 %. „Nejde o to, jestli, ale kdy a o kolik potraviny začnou zdražovat,“ dodala.
K rozdílu mezi sazbami ČNB a ECB Zamrazilová uvedla: „Naším zákonným mandátem je péče o cenovou stabilitu. ECB svůj mandát neplní, inflaci má přes 3 % a v některých zemích je kolem 7 až 8 %. Inflace je jedním z největších zel, která v ekonomice můžou být. Určitě je to větší problém než drahé hypotéky.“ ČNB podle ní ovlivňuje krátké úrokové sazby, nikoli cenu peněz v dlouhém horizontu. Úroky z hypoték navíc zvyšuje geopoliticky podmíněná riziková přirážka i novela zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2024, podle níž mohou banky při předčasném splacení účtovat klientovi nejvýše 1 % zbývající dlužné částky.